Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Svoboda pro českou korunu levnější dovolené nepřinesla. Po konci devizových intervencí měna střídavě slábla a opět sílila, aby tento týden začala opět strmě padat. Co hýbe kurzem koruny a kdo hýbe českou ekonomikou? Hosty guvernér České národní banky, bývalý premiér i ministr financí Jiří Rusnok a bývalý guvernér centrální banky, ekonom Zdeněk Tůma.
Za několik málo dní to budou 2 měsíce, kdy Česká národní banka vystoupila ze systému devizových intervencí. Jejich cílem bylo podle centrálních bankéřů ochránit tuzemskou ekonomiku před deflací a také před vleklou recesí. Intervenční režim držela Česká národní banka od 7. listopadu roku 2013 do letošního 6. dubna. Kurz koruny se po celou tu dobu držel u ohlášené hranice 27 korun za euro.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Začnu u vás, pane guvernére. Po necelých dvou měsících od ukončení devizových intervencí překvapil vás ten relativní klid kolem kurzu koruny?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Přiznávám, že nás překvapil do jisté míry, že jsme přece jenom byli připraveni na větší rozkolísanost devizového kurzu. Nicméně jeden z těch scénářů se pravděpodobně naplnil, to znamená ten, který říkal, že vzhledem k překoupenosti trhu s českou korunou zahraničními investory zejména, ale nejenom zahraničními – jistě jsou mezi nimi i domácí –, budou tito investoři spíše trpěliví, protože v opačném případě by řada z nich mohla utrpět poměrně výrazné ztráty.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinými slovy, může ještě přijít ten dramatický scénář výrazného kmitání kurzu koruny, nebo už je toto riziko zažehnané?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já myslím, že absolutně zažehnané není. My jsme vždycky upozorňovali, že to hledání nějaké nové rovnováhy pro korunu, pro devizový trh může trvat i měsíce, dokonce řadu měsíců, protože ty pozice jsou skutečně nejenom krátkodobé ale i střednědobé, takže výkyv přijít může. To se bohužel vyloučit nedá. Ale je řada důvodů pro to, abychom se toho neobávali hlavně proto, že banka je samozřejmě připravena v případě nějakých dramatických výkyvů na to reagovat a má pro to dost možností.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Opět intervencemi?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Samozřejmě teoreticky nemůžeme vyloučit ani tento nástroj. Ale to by bylo v případě, že by docházelo k nějakému prudkému posilování koruny. Na to to v tuto chvíli nevypadá, takže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Co je to prudké posílení koruny, když dnes jsme kolem 26 korun a 50 haléřů?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
My jsme řekli, že v určitém období po opuštění toho závazku nebudeme indikovat jakési hranice bolesti a řekli jsme taky velice explicitně, že je máme velmi široce nastavené. Takže výkyv je něco, co je krátkodobé a tam by ten výkyv mohl být velký. Ale pokud je to krátkodobé, tak to tu ekonomiku nijak neohrožuje a přispívá to spíše k urychlení hledání nové rovnováhy.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Je velikost devizových rezerv ČNB nepřiměřená?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ne nepřiměřená, je prostě výrazně nad tím, co se považuje za nějaké nutné minimum nebo optimum. Nikdo neví, co je „nepřiměřená“. Prostě jsou vysoké. Určitě je nějakým způsobem budeme chtít rozdělit. Nějakou část, řekněme velmi zhruba, nechat jako základ pro měnovou politiku ve velmi likvidní formě, protože nevíte, jak se situace bude vyvíjet. A v případě té druhé části je určitě k úvaze pokusit se rozumným způsobem dosáhnout větších výnosů, protože to je pak otázka i hospodářského výsledku. To se dá udělat tím, že prodloužíte horizonty, ve kterých investujete. Můžete se více pustit do rizikovějších aktiv třeba typu akcií. My dneska máme necelých 10 % v akciích, což není z hlediska objemu, který máme, vůbec malé číslo. Ale jsou centrální banky, které mají 30, 35 % v akciích nebo podobných instrumentech typu podnikových dluhopisů.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A ta spolupráce s vládou, to jedno z řešení, které...?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
To je samozřejmě velice originální řešení, které mně by se líbilo. Byli bychom zemí, která má takzvaný suverénní fond jako bohaté země, které myslí na budoucnost. V Norsku se tomu někdy říká penzijní fond. Ale znamená to, že by se vláda musela skutečně dobrovolně rozhodnout, že si zvýší zadlužení ze 30 % na 60 % a koupí si od nás 30 % rezerv a bude s nimi jako s tímto suverénním fondem zacházet.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Vyjednáváte s ministrem financí Andrejem Babišem?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Nevyjednávám, protože to je opravdu hodně originální a avantgardní myšlenka a já...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Počkejte, chcete říci, že seveřané jsou avantgardní?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Pozor, ale pozor, u nich vznikl ten fond z nadvýnosu z ropného průmyslu. Samozřejmě jsou pak takové fondy v arabských emirátech a v některých asijských zemích z nadvýnosů, tedy z exportní výkonnosti těchto zemí, takže to není úplně běžná situace. U nás by to bylo hodně originální řešení, které nemá úplně analogii, aspoň nejsem si jist tím v poslední době, někde jinde. Znamenalo by to vytvořit nějakou rezervu pro budoucí generace. Připadá mi to jako politicky, strategicky velmi zajímavá myšlenka. Vůbec se nebráním diskusi o ní.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Může se objevit v té strategii? Mluvil jste o tom, že přepracováváte strategii...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
My těžko můžeme psát strategii, ve které bychom jaksi rozhodovali za vládu, to těžko. Ale říkám, že jsem připraven na takovéto jednání, takovéto konzultace. Prostě z hlediska českého občana nedělejme proboha tragédii z toho, že máme hodně devizových rezerv. Tragédie je Ukrajina, kde nemají žádné devizové rezervy, nebo naprostá většina zemí na světě, které by nevím co daly za to, kdybychom jim část těch rezerv třeba půjčili. Ale to samozřejmě nemůžeme dělat, protože musíme být řádní hospodáři.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
To, že kurz koruny zpevňuje pomaleji, než jste čekali, znamená, že zvýšení úrokových sazeb přijde dřív, než čekáte?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Teoreticky by mohlo přijít dříve než v tom modelovém scénáři. Ale ještě je čas. Samozřejmě my bereme v úvahu také vývoj skutečný, byť samozřejmě to, co nás primárně zajímá, je vždycky v prognóze, na tom jejím časovém horizontu. Velmi významné je vnější prostředí, protože si uvědomte, že my dnes máme určitý drobný kladný diferenciál sazeb ve prospěch koruny vůči euru. Nicméně, pokud bychom šli se sazbami nahoru mnohem dříve, než se něco stane se sazbami eurozóny, což je ještě daleko, tak se ten diferenciál zvětší a to vám pak zpřísní obě složky měnových podmínek. Takže musíme zpřísňování měnové politiky ladit velmi jemně, abychom příliš předčasně nešlápli na brzdu a pak třeba zase rychle nepřidávali plyn.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A neukazuje se už dnes, že budete šlapat rychleji na tu brzdu než Evropská centrální banka?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
My máme svoje podmínky, my jsme v tomto autonomní. My, zaplať Pánbůh, jsme mnohem blíže normálnímu stavu, máme už dneska inflaci na cíli. Na cíli máme dneska i tu takzvanou jádrovou inflaci, což je inflace, od které odečtete daňové změny ale i pohonné hmoty, potraviny a takové ty volatilní položky, které spíš ovlivňuje světový trh než domácí ekonomická situace. Evropská centrální banka, čili eurozóna, ji má někde na 1 % pořád. A je hodně resistentní, jakoby se s ní nedaří pohnout. Byť celkový index cen už tam taky mají někde blízko 2 %, ale stály za tím spíš jednorázové důvody. Takže my jsme mnohem blíže normální situaci a byli bychom rádi, kdybychom do té normální situace mohli přidat i to, že nebudeme se sazbami na nule. Ale nechceme to udělat předčasně, to v žádném případě. My nemáme žádný zájem na tom z tohoto titulu poškodit slušný růst české ekonomiky.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Ale zřejmé je, že to přijde dřív, než jsme očekávali.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ne. Ne. Ne. Ta očekávání byla v původních prognózách dokonce ještě silnější. To je, myslím, dezinterpretace. My nevíme, kdy to přijde. Zatím modelově říkáme, že to může být ve třetím, čtvrtém čtvrtletí, ale taky to může být až v příštím roce.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Myslel jsem, že to, že koruna posiluje méně, než jste čekali, že je zjevné, že to bude ve třetím či...
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ale to není zjevné, to není zjevné.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Donekonečna odkládané rozhodnutí. Řeč je o případném vstupu České republiky do eurozóny. K přijetí společné evropské měny se Česko zavázalo při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Premiér a předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka necelý půlrok před volbami vrací toto téma do hry. Má Česko přijmout euro? A pokud ano, tak kdy?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já to velice vítám, že pan premiér chce před volbami otevřít tuto klíčovou debatu pro strategické směřování České republiky, protože jsem to skutečně taky postrádal. Protože to je věc, o které by skutečně měli, byť nepřímo, rozhodovat voliči. My jsme sice odhlasovali v referendu, že se připojíme k Evropské měnové unii, nicméně je taky fér říci, že eurozóna se v mezidobí změnila. Dnes je opravdu jiná a vznikly nové záchranné mechanismy, nové povinnosti pro členy. Máme tady SSM, čili ten jednotný dohledový mechanismus, máme tady jednotný rezoluční mechanismus, čili jakousi jednotnou instituci, která se má starat o záchranu bank, pokud krachují. Nemáme samozřejmě tento systém doplněn jednotným systémem pojištění vkladů a rezoluční fond je podle mého názoru dramaticky nedostatečný podle objemu aktiv v evropském bankovnictví. Je tady bankovní unie, byť v nějaké nedodělané podobě, a jsou tady závazky spojené se záchranou zemí postižených dluhovou krizí. Čili je to jiná eurozóna, takže je podle mě fér tuto věc znovu politicky probrat a říct občanům všechny možné souvislosti, které to má kromě toho, že je to technická záležitost, zafixování kurzu vlastní měny. A já jsem na tu debatu připraven. My jsme médii tlačeni do výroků, co si o tom myslíme. My samozřejmě jako občané a řekněme odborníci nějaký vlastní názor máme, no tak někdy ho řekneme více nebo méně. Já si myslím, že to je v pořádku. Ale jinak je to rozhodnutí samozřejmě politické.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A to, že jako centrální banka máte většinu devizových rezerv velkého objemu v eurech, tomu nenahrává?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
To je vedlejší záležitost. To nemůže být skutečně základní důvod pro vstup do eurozóny. To je technicky možný vedlejší produkt, který by mohl být pro nás, technicky vzato, jakoby příjemným benefitem, ale to prostě nemůže...
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
...měnit váš pohled na rychlost vstupu do eurozóny?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Ne. Ne. Dokonce ani náš. Vždyť my bychom mohli teoreticky říkat, ano, vstupme rychle, my bychom si vyřešili jeden drobný technický problém... Nicméně musím říct, že v oblasti dohledu a finanční stability vidím jako větší benefit to, že jsme zatím nezávislí než, oproti té rodící se bankovní unii, protože ta se rodí v bolestech. Skutečně a není to jednoduché.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
I s ohledem na Německo nebo Francii?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Víte, to je takové krásné novinářské klišé, ale pro mě se zatím nic v tomto směru jako nestalo. Pan Macron nevyhrál parlamentní volby, tak počkejme, až jak dopadnou parlamentní volby. Já jsem rád, že zvítězil v prezidentských. A až zvítězí případně v těch parlamentních a bude mít podporu v parlamentu, tak pan Macron, a to už jasně řekla paní Merkelová v Berlíně, musí udělat domácí úkoly, než bude dělat pevnější integraci s fiskálním zázemím eurozóny. A udělat ty domácí úkoly ve Francii, to tedy není zrovna žádná legrace. Uvidíme, jak to dopadne a potom se teprve bavme. A ono takové to chceme být u stolu... Já jsem pro, buďme u stolu. Já se toho budu v rámci našich povinností rád aktivně účastnit a taky to děláme. Ono taky ale u stolu můžete být přehlasován třeba 15 ku 1 nebo 20 ku 1 a jste u stolu, takže v nějaké specifické situaci to nemusí být jenom jako výhoda. Ale ta diskuse je v pořádku a já ji vítám.
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
A naše domácí úkoly, když se podíváme na vývoj tuzemské ekonomiky jako poslední téma. V 1. čtvrtletí meziročně stoupl ekonomický růst o necelá 3 %, česká ekonomika rostla rychleji než průměr EU, který v současnosti je na necelých 2 %. Z našich sousedů roste rychleji ekonomika jen na Slovensku, zhruba 3 %, v Polsku 4 %, rychleji roste ekonomika i v Maďarsku. Rakousko je na evropském průměru, Německo mírně pod průměrem. A hrubý domácí produkt České republiky za 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o necelá 3 %. Naše domácí úkoly jsou splněny?
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Naše domácí úkoly? No, něco jako mezi slepými jednooký králem. Ten růst, jak říká Zdeněk Tůma, žádný zázrak není, byť se tady bijeme v prsa, ale ten rozdíl, jak jste teď právě uvedl mezi námi a eurozónou je 1 procentní bod…
Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Což je stále málo.
Jiří RUSNOK, guvernér České národní banky, bývalý premiér, bývalý ministr financí
--------------------
Já myslím, že ta ambice by měla být větší v tom, že potřebujeme vyspělé ekonomiky dohánět rychleji. Zaplať pán Bůh máme relativně velmi solidní kondici, pokud jde o veřejné finance. Nezaměstnanost je dramaticky nízká, prakticky plná zaměstnanost a máme i solidní vnější ekonomickou bilanci, včetně drobného přebytku v platební bilanci. Takže z tohoto pohledu je česká ekonomika na evropské poměry velmi robustní, ale není to důvod k tomu, abychom se tvářili, že už není třeba nic dělat. Těch strukturálních, spíše dlouhodobých problémů je tady stále jistě dost.