(ČT 1 - 22:30 Události, komentáře, 2.2.2004)
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Euro a jeho zavádění v přistupujících zemích Evropské unie. To je téma dvoudenní konference,
kterou v Praze pořádá Mezinárodní měnový fond a Česká národní banka. Účastní se jí také evropský
komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pedro Solbes. Právě tento muž vyvolal v Bruselu bez
přehánění rozruch. Před soud totiž pohnal členské státy kvůli tomu, že nedodržují dohodnutá
pravidla hry, takzvaný Pakt stability a růstu.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
"Pak stability je mrtvý." I tak komentují média tahanice o výklad dohody, kterou státy
Evropské měnové unie uzavřely na ochranu společné měny ještě před jejím spuštěním.
redaktor
--------------------
Dohoda zakazuje členským zemím rozpočtové schodky nad tři procenta HDP. Brzy ale rozpočtová
disciplina vzala za své. Napřed v Portugalsku a vzápětí také v Německu a Francii.
Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka
--------------------
Právě tyto dva státy nepřinutily k nápravě ani varovné dopisy Evropské komise. V takovém
případě Pakt stability předepisuje uvalení sankcí. Ministři financí, kteří o nich rozhodují, se ale
v listopadu postavili proti.
redaktor
--------------------
Evropské komisi se beztrestné porušování paktu nelíbí a na návrh komisaře pro měnové otázky
Pedra Solbese napadla /nesrozumitelné/ rozhodnutí ministrů u Evropského soudního dvora.
Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
A nyní vám nabízíme rozhovor, který s evropským komisařem pro hospodářské a měnové
záležitosti Pedrem Solbesem odpoledne natočil kolega Zdeněk Velíšek.
ROZHOVOR
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
--------------------
V zemi, jako je naše, kde ještě dobře neznáme vnitřní chod Evropské unie, vyvolává rozpaky
fakt, že Evropská komise může pohnat před evropský soud všechny vlády členských zemí Unie. Co má v
Unii větší platnost? Rozhodnutí komise nebo rozhodnutí všech patnácti členských vlád? Co je vlastně
Unie? Těch patnáct států nebo komise?
Pedro SOLBES, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti
--------------------
Evropská unie je samozřejmě svazkem států, ale ty státy přijaly určité normy. A když dojde
například k odmítnutí přistoupit k dohodnutým sankcím, jako to právě teď odmítá všech patnáct vlád,
tak to je evropský soud. Je tady právě kvůli takovým sporům. Není nic překvapivého na tom, že se na
něj komise obrací.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
--------------------
Už teď ale připravuje sama komise revizi Paktu stability, aby se vůbec dal plnit i v období
hospodářských potíží, jakými teď procházejí některé země Unie. Přitom v souvislosti s rozpory ve
výkladu dosavadního textu Paktu stability jde komise k evropskému soudu. Nejsou ty dva kroky v
protikladu? Má to nějakou logiku?
Pedro SOLBES, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti
--------------------
Ano, má to logiku v tom smyslu, že při uplatňování norem, které jsme si dali před časem, se
mohou později vyskytnout nové okolnosti. Nečekané okolnosti se budou vyskytovat i v budoucnu a Pakt
stability nemůže kvůli tomu zůstat mrtvou literou. Právě proto musí komise navrhovat takové kroky,
které zajistí vysokou účinnost a užitečnost Paktu stability za všech nejrůznějších situací.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
--------------------
Ale myslíte, že od zemí, které se teprve teď budou připravovat na vstup do eurozóny jako
například naše země, je potom možné očekávat, že budou i za všech budoucích, případně nepříznivých
okolností ochotny plnit na sto procent všechny před časem stanovené podmínky, když země jako
Francie a Německo tytéž podmínky plnit přestaly, a to bez následků?
Pedro SOLBES, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti
--------------------
Právě proto jsme tu záležitost předali evropskému soudu. Ani tak ne kvůli postihu Německa a
Francie, ale proto, aby se postupovalo vůči všem členským zemím stejně, a tím pádem, aby také země
přistupující k Evropské unii měly jistotu, že vůči nim budou uplatňována jen taková pravidla hry,
která platí pro všechny ostatní.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
--------------------
Vzhledem k náročnosti podmínek stanovených pro přijetí eura, myslíte, že česká vláda si
správně stanovila dobu přijetí eura, když počítá s výměnou koruny za euro v roce 2009 nebo 2010?
Pedro SOLBES, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti
--------------------
Podmínky pro přijetí eura jsou tvrdé, ale je skutečně nezbytné je splnit. Ovšem když má trh
důvěru v úspěch všech těch hospodářských změn, které se v té které zemi zavádějí, pak je možné
počítat s tím, že úspěšná ekonomika té dotyčné země umožní dosáhnout bez větších problémů všech
kritérií pro přistoupení k euru.
Zdeněk VELÍŠEK, redaktor
--------------------
České hospodářství má nyní jistou dynamiku. Ukazatel růstu je někde mezi dvěma a půl až třemi
procenty. Je tu slušný příliv zahraničních investic. Domníváte se, že by bylo možné urychlit
přijetí eura, nebo že by to spíš bylo na škodu české ekonomice?
Pedro SOLBES, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti
--------------------
Není důležité přijmout evropskou měnu o něco dřív či o něco později, důležité je, aby ve
chvíli přechodu na euro byla národní ekonomika zdravá. Chápu určitou nedočkavost, protože euro
přinese mnoho výhod, ale stejně čím pevnější bude vaše ekonomika ve chvíli přijetí eura, tím větší
výhody z toho budete mít.
KONEC ROZHOVORU
Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
V Evropské měnové unii je dvanáct zemí Evropské unie. Výjimkami jsou Velká Británie, tradičně
obezřetná k evropským institucím, Švédsko, kde o nepřipojení v první vlně rozhodl parlament, a
Dánsko, kde ho v roce 2000 odmítlo referendum. Základy evropského měnového systému dohodly země
evropských společenství už v roce 1978. Dohoda o společné měnové unii pak přišla o jedenáct let
později. V roce 1993 začal fungovat společný jednotný vnitřní trh, pět let na to spatřila světlo
světa Evropská měnová unie a vzniká Evropská centrální banka. V roce 1999 se začíná používat nová
evropská měna euro, zpočátku jen v bezhotovostním styku. Jako skutečné fyzické oběživo je v
platnosti od ledna 2002.
ROZHOVOR
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane premiére, podle plánů vlády by Česká republika měla přistoupit k euru v roce 2009 až
2010. Může se stát, že to bude dřív?
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD
--------------------
Že to bude dřív se může stát jenom velmi těžko. My počítáme, že v roce 2006 už dosáhneme
prakticky všech maastrichtských kritérií. Mimochodem budeme mít souhrnnou daňovou sazbu nebo
efektivní daňovou sazbu stejnou jako Slovensko, to jenom tak na okraj, a počítáme, že tedy budeme
schopni tato maastrichtská kritéria dodržet zkušebně dva roky a v roce 2009 nebo 2010 vstoupit do
euro. Tady záleží na tom, jestli vaše ekonomika je dostatečně silná. My jsme si jisti, že bude, ale
že by to bylo rychleji, to není pravděpodobné.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nehrozí, že to bude později?
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD
--------------------
Myslím si, že to teď nehrozí. Prozatím všechny úlohy, které jsme si vytkli, dosahujeme,
ekonomika se zlepšuje a stabilizuje tou měrou, jak jsme předpokládali. Nevidím důvod, proč bychom
neměli dodržet kalendář.
Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.
Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády, předseda ČSSD
--------------------
Na shledanou.
Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
Pro všechny země, které vstupovaly do měnové unie, platilo už dva roky předtím kritérium,
které mělo otestovat, nakolik je jejich měna stabilní a zda snese přechod na euro. Kurs jejich měny
se směl od průměru odchýlit dolů i nahoru ne o víc než o patnáct procent. Pro představu nyní k euru
by to pro českou korunu při současném kursu bylo zhruba o plus minus čtyři koruny devadesát v
průběhu oněch dvou let. Evropská centrální banka ale zvažuje, že kritérium zpřísní. Kurs měny by se
potom mohl v době takzvané karantény odchýlit jen o dvě a čtvrt procenta, tedy nyní o sedmdesát
haléřů nahoru nebo dolů.
A já teď po telefonu zdravím Zdeňka Tůmu, guvernéra České národní banky. Dobrý večer.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Dobrý večer.
Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
Pane guvernére, dokázala by česká měna zvládnout toto zpřísněné kritérium?
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já se nedomnívám, že by situace byla taková, aby Evropská centrální banka zpřísňovala
kritérium. Vede se samozřejmě o tom polemika, ale toto kritérium nikde není pevně stanoveno. To, oč
se ve skutečnosti jedná, je, že by kurs neměl výrazně kolísat. A ta kritéria, o kterých jste
mluvil, ta i v minulosti byla svým způsobem pomocná. Takže je to předmětem debaty a já rozhodně
nepředpokládám, že by platilo plus minus dvě celých dvacet pět. Osobně bych to považoval za velmi
svazující a za obtížně dosažitelné. Neznamená, že by to nešlo, ale nemyslím si, že by to odpovídalo
měnové politice v řadě zemí. Ta situace je jiná, než byla během osmdesátých a devadesátých let,
když vznikalo euro.
Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
Kdy by podle vás bylo výhodné pro Českou republiku k euru přistoupit? Dřív nebo později,
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Já mohu pouze potvrdit to, co říkal již pan premiér, my jsme se s vládou dohodli na oficiální
strategii České republiky, kterou ctíme a respektujeme. To není ani tak rozhodnutí o měnové
politice, ale o vůbec směřování ekonomiky jako celku. A tam má významné slovo vláda. A popravdě
řečeno to rozhodnutí, které směřuje ke konci této dekády, je do značné míry dáno představou a vůlí
vlády ohledně razance reformy veřejných financí. Vláda se rozhodla postupovat tak, jak se rozhodla.
To znamená, první fáze a druhá fáze reformy, a to potom vede k tomu rozhodnutí 2009 až 2010.
Jan NĚMEC, moderátor
--------------------
Pane guvernére, já vám děkuji. Přeji hezký večer.
Zdeněk TŮMA, guvernér České národní banky
--------------------
Prosím, děkuji.
