Rozhovor s J. Rusnokem, guvernérem ČNB
Aleš Sosnovský (ČTK 14. 10. 2020)
Letošní pokles ekonomiky bude zřejmě kvůli nejnovějším opatřením proti šíření koronaviru větší než 8,2 procenta, které odhaduje Česká národní banka v aktuální srpnové prognóze. Současná situace se totiž začíná blížit odhadovaným dopadům v alternativním scénáři vývoje ekonomiky, který vypracovala centrální banka na jaře. V něm odhadovala v případě druhé vlny pandemie koronaviru pokles ekonomiky o 13,5 procenta. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Novou prognózu zveřejní banka na počátku listopadu.
"To, čemu se dá říkat druhá vlna, kterou jsme podmiňovali alternativní scénář naší prognózy z jara, je tady. Doufejme, že to nebude jako na jaře, nicméně se to tomu bude blížit. Asi se skutečně blížíme do situace, kdy se celoroční výkon ekonomiky bude pohybovat v nějakém koridoru mezi těmito dvěma scénáři," uvedl guvernér.
Zároveň ale doufá, že na základě údajů z posledních měsíců se ekonomika nemusí dostat na úroveň alternativního scénáře. "Tak hrozné to být nemusí. Ale pravděpodobnost, že na tom bude ekonomika hůře, než předpokládá náš základní scénář ze srpna, se aktuálně zvýšila," uvedl.
ČNB v srpnové prognóze letos čeká pokles ekonomiky o 8,2 procenta a příští rok růst o 3,5 procenta. Ministerstvo financí v zářijové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o 6,6 procenta. Podle analytiků oslovených ČTK nová zpřísněná vládní opatření proti šíření koronaviru způsobí ve čtvrtém čtvrtletí pokles české ekonomiky ve srovnání s předchozím čtvrtletím až o několik procent. Dosud očekávali spíše růst. Zároveň zhoršili v průměru celoroční pokles ekonomiky na více než sedm procent.
Česká ekonomika ve 2. čtvrtletí klesla meziročně o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta, přičemž tehdy panovala shoda, že ekonomika má nejhorší za sebou.
Vláda v pondělí rozhodla s platností od dnešního dne o omezení shromažďování na maximálně šest osob. Dále svými nařízeními uzavřela restaurace, bary a kluby ode dneška do 3. listopadu, tedy do konce nouzového stavu, a rozhodla o přechodu všech škol, kromě mateřských, na distanční výuku.
Použití dalších nástrojů měnové politiky není potřebné
Použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, záporných úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování Českou národní bankou není nyní potřebné. Důvodem je vývoj inflace a kurz koruny, který zatím působí v ekonomice jako stabilizátor a další nástroj měnové politiky, vyplývá dále z vyjádření guvernéra Rusnoka v rozhovoru s ČTK.
"Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (využití nekonvenčních nástrojů) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování," uvedl Rusnok.
Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. "Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor," uvedl guvernér.
Podle zápisu z měnového jednání bankovní rady z 23. září Rusnok uvedl, že pokud by se kurz začal odchylovat příliš dramaticky od své rovnovážné hodnoty, mohl by se stát spíše destabilizátorem. To ovšem podle guvernéra není aktuální situace. "Koruna by se stala destabilizujícím prvkem, kdyby posilovala nebo oslabovala o desítky procent. Nějaké malé jednotky procent oslabení nebo případně posílení nejsou ta hranice," vysvětlil.
Obecně k využití dalších nástrojů měnové politiky kromě úpravy úrokových sazeb guvernér uvedl, že existuje celá paleta nástrojů. "Diskutujeme o nich v bankovní radě, ale stále je to jen teoretické cvičení. Jsem velice rezistentní vůči použití těchto nástrojů, protože za jejich použití se platí nějaká odpovídající cena. A pokud jsou to svým způsobem extrémní nástroje, tak ani ta cena není malá," uvedl.
Ohledně nekonvenčních nástrojů se již dříve vyjádřil pro Seznam Zprávy viceguvernér Marek Mora. Podle něj se rada dohodla, že v rámci nekonvenční měnové politiky by nevyužila podporu ekonomiku jednorázově vytvořenými penězi věnovanými občanům. "Dohodli jsme se, že helicopter drop of money (shazování peněz z vrtulníku) používat nebudeme. Velmi to hraničí s tím, kde se začne překrývat měnová a fiskální politika. To my dělat nechceme," uvedl.
S pojmem "shazování peněz z vrtulníku" kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman při diskusi o možném tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem.
Poslední data o inflaci nevyžadují změnu sazeb
Poslední data o inflaci za září podle guvernéra Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl.
"Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i na horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem," řekl guvernér v rozhovoru s ČTK.
Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.
Meziroční inflace v září klesla na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. "Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím," uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že osobně vnímá dvouprocentní inflační cíl poměrně flexibilně. "Jde o to pohybovat se blízko něho, ale tak, abychom nezpůsobili zbytečné otřesy v ekonomice. Navíc nastává určité samovolné uvolnění měnových podmínek v ekonomice, protože kurz koruny je slabší, než očekává prognóza," uvedl.
Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší
Schodek státního rozpočtu v příštím roce bude podle guvernéra Rusnoka pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu.
"Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší," uvedl guvernér.
Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.
Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmu doplněnou o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Ty jsou podle MF zhruba 50 miliard korun.
Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.
Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. "Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy," uvedl.
Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.
Finanční trh udělal od 90. let velký pokrok
Finanční trh udělal od 90. let minulého století velký pokrok a v současnosti je Česko z tohoto pohledu standardní evropskou zemí. Zlomem ve vývoji byla privatizace velkých bank na přelomu století a v roce 2006 integrace dozoru nad celým finančním trhem pod ČNB, řekl také guvernér ČNB Jiří Rusnok rozhovoru s ČTK.
"Začínali jsme z nuly. Finanční trh neexistoval a peníze byly jen evidenčním papírkem. Dnes jsme víceméně standardní ekonomikou se standardním finančním trhem. Samozřejmě si dovedu představit, že bychom měli rozvinutější kapitálový trh. My jsme ale typický středoevropský trh, kdy výraznou část financování podniků nese bankovní sektor," uvedl.
Na rozdíl od 90. let minulého století již nyní není podle Rusnoka finanční trh místem, kde by se koncentrovali "zlatokopové". "Je to spíše konzervativní prostor pro seriózní podnikání, který je pevně svázán regulací, především po krizi z let 2008 až 2010," uvedl.
Zlomem podle guvernéra byla privatizace velkých bank, osobně se například účastnil prodeje Komerční banky francouzské skupině Société Générale. "Z těchto bank se staly velmi silné bankovní instituce i z pohledu celého středoevropského regionu. Od toho se pak odvíjelo normální a zdravé bankovní prostředí. Samozřejmě to stálo hodně peněz, ale už se to mnohokrát vrátilo a vyplatilo veřejnému sektoru, finančnímu trhu i vlastníkům," uvedl.
Dalším klíčovým momentem pro stabilitu finančního trhu bylo v roce 2006 sjednocení dohledu pod Českou národní banku. "Velice dobře se povedlo nastavit institucionální strukturu a dohled finančního trhu. Ten model se osvědčil a funguje velmi dobře za přiměřených nákladů," uvedl.
K dalším plánům po skončení jeho mandátu v ČNB v půlce roku 2022 Rusnok uvedl, že to zatím neřeší. "Ještě rád budou nějakou chvíli sloužit zde (pozn. v ČNB). Co bude potom, se uvidí, čas je neúprosný. Nejsem ale člověk, který si myslí, že tady bude rozdávat rozumy po sedmdesátce. Svou budoucnost vidím jako postupný odchod ze scény, v klidu a rozumně," řekl.
Rusnok, který v pátek oslaví 60. narozeniny, byl v minulosti ministrem financí Zemanovy vlády a také byl předsedou úřednické vlády, kterou prezident Miloš Zeman jmenoval bez souhlasu parlamentních stran. Byl i členem vedení pojišťovací části pobočky finanční skupiny ING pro ČR a SR. Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR. V letech 2006 až 2009 byl předsedou Výboru pro finanční trh, poradního orgánu bankovní rady ČNB. Od roku 2009 do roku 2013 byl prezidentem Rady pro veřejný dohled nad auditem. Byl i členem Národní ekonomické rady vlády.