Predikce ČNB počítá s mírným urychlením růstu cen

(HN 14.9.2000 strana 8, rubrika: ekonomické analýzy)

Ropa a dopravní služby urychlují celkový vývoj inflace u nás i v zahraničí

Meziměsíční vývoj indexu spotřebitelských cen a čisté inflace v červnu až srpnu signalizoval určité urychlení cenového pohybu. Mezi jeho hlavní faktory patří vývoj cen ropy, mzdových nákladů, obnovený růst cen potravin a postupná dynamizace poptávky.

Zatímco v únoru až květnu se meziměsíční cenové indexy spotřebitelských cen a čisté inflace pohybovaly okolo nuly nebo mírně nad ní, v červnu a červenci spotřebitelské ceny jako celek vzrostly opakovaně o 0,6 % a čistá inflace o 0,7 % a 0,5 %. Cenový růst v srpnu se sice zpomalil, nicméně byl vyšší než ve stejném období před rokem. V čisté inflaci došlo k urychlení meziročního růstu z 2,1 % v květnu na 3,1 v červenci a 3,2 % v srpnu. Při očekávaném dalším mírném nárůstu meziročních cenových indexů do konce roku je tak pravděpodobné splnění inflačního cíle ČNB v čisté inflaci na r. 2000 ve výši 3,5 - 5,5 % při jeho dolní hranici. Současná predikce čisté inflace ČNB na konec roku 2001 indikuje dosažení hodnot v rozmezí 2,1 - 3,8 %, tj. uvnitř cílového intervalu 2 - 4 %. Středová hodnota predikce se pohybuje okolo 3 %.

OPEC má svůj vliv

Na začátku r. 1999 se cena ropy na světovém trhu pohybovala okolo 10 USD za barel. V průběhu uvedeného roku však pod vlivem světového oživení, rostoucí poptávky po ropě a regulace objemu těžby zeměmi OPEC její cena rychle rostla. V polovině srpna 2000 se pohybovala mezi 32 - 33 USD za barel, tj. na maximu za posledních zhruba deset let. Ztrojnásobení ceny ropy během uvedeného období představovalo pro českou ekonomiku výrazný nákladový šok. S velmi krátkým zpožděním se růst cen ropy odrazil ve vývoji cen výrobců v odvětví zpracování ropy, a poté i v dalších odvětvích. Meziroční růst cen výrobců, který se na začátku r. 1999 pohyboval okolo nuly, se postupně zrychlil a v 1. pololetí t. r. dosáhl 4,6 %. Pod vlivem uvedeného nákladového šoku inflace v okruhu producentských cen předstihla růst spotřebitelských cen. Ten se v první polovině r. 2000 pohyboval "pouze" okolo 3,7 %. V rámci spotřebitelské inflace se dopad cen ropy projevil především ve vývoji cen pohonných hmot a dopravních služeb (viz tab.). Určité urychlení cenového růstu je patrné i u potravin, jde však spíše o návrat cenové dynamiky ze záporných hodnot v r. 1999 k relativně nízkým kladným hodnotám meziročního růstu v tomto roce. Růst cen bydlení je ovlivněn jednorázovou úpravou regulovaných cen v lednu t. r. Meziroční růst cen ostatních skupin spotřebitelského koše nevykazuje za uplynulý rok zjevný trend. Vývoj cen za dopravu tak významně ovlivňuje celkový směr vývoje inflace. Relativně vysoká cena ropy bude krátkodobě dále působit směrem k cenovému růstu. Za předpokladu její stabilizace na úrovni okolo 30 USD za barel, případně jejího mírného poklesu v řádu několika dolarů, však budou hodnoty jejího meziročního růstu postupně klesat. Od poloviny r. 2001, nebo možná již od jeho začátku by mohlo dojít k meziroční stagnaci ceny ropy a její přímý dynamizující vliv na inflaci by postupně odezníval.

Mzdové faktory

Směrem ke zpomalení cenového růstu bude ve středním časovém horizontu přispívat i mzdově nákladový vývoj. Ekonomické oživení v podmínkách pokračujícího poklesu zaměstnanosti vede k urychlení růstu produktivity práce. Tento vývoj sám o sobě za jinak stejných okolností ovlivňuje dynamiku jednotkových mzdových nákladů příznivým způsobem. Z porovnání meziročního vývoje nominálních i reálných mezd v 1. a 2. čtvrtletí je zřejmý postupný pokles tempa jejich růstu. Většina prognóz indikuje pokračování nízkoinflačního vývoje i v budoucnu. Důležitý je fakt, že došlo postupně ke sblížení predikcí inflace ČNB a hlavních ekonomických subjektů včetně odborů. Vliv predikcí centrální banky na formování inflačních očekávání v ekonomice se tak zvyšuje a úměrně s tím roste i účinnost protiinflační měnové politiky. Přetrvávající míra nezaměstnanosti na úrovni okolo 9 % oslabuje pozici pracovní síly při mzdových jednáních a přispívá k utlumení mzdových požadavků. Důležitou signální funkci s dopadem na vývoj mezd v příštím období by mohl mít záměr státního rozpočtu na příští rok, který znamená pouze omezený mzdový nárůst ve veřejné sféře vedoucí v podstatě k udržení stability reálných mezd ve srovnání s r. 2000.

Potraviny: nový trend

V polovině r. 1999 meziročně klesaly řádově o 5 %. V následujícím období se trend jejich vývoje obrátil a od 2. čtvrtletí letošního roku dosahují kladného, byť relativně nízkého meziročního růstu. Směrem k jeho urychlení působí rostoucí ceny zemědělských výrobců pod vlivem zvyšujících se nákladů zemědělské výroby v souvislosti s rostoucími cenami pohonných hmot. Je zatím nejisté, jak se do vývoje cen zemědělských výrobců promítnou letošní horší klimatické podmínky. Intenzivnějšímu promítání jejich cen do cen potravin však brání konkurence na maloobchodním trhu a schopnost maloobchodních organizací účinně ovlivňovat ceny potravinářských produktů dodávaných zpracovateli do maloobchodní sítě.

Akcelerace poptávky

Ve střednědobém horizontu bude faktorem působícím směrem k růstu cen stále více rostoucí dynamika poptávky. Zatímco v letech 1998 a 1999 konečná domácí poptávka klesala tempy -2,7 % a -1,1 %, v 1. čtvrtletí t. r. již vzrostla o 1,3 %. V dalších čtvrtletích by se měl její růst podle predikce ČNB dále zrychlit a v r. 2001 by mohl dosáhnout hodnot až okolo 3 %. K tomuto vývoji by mohl přispět růst soukromé spotřeby. Přes poměrně nízký očekávaný nárůst disponibilních příjmů by v podmínkách ekonomického oživení, růstového optimismu, zastavení růstu nezaměstnanosti a rozvíjejících se možností úvěrového financování spotřeby mohlo dojít k mírnému zvýšení sklonu ke spotřebě. S ohledem na váhu soukromé spotřeby v rámci HDP by i poměrně mírné urychlení jejího růstu mohlo významně přispět k urychlení ekonomického růstu. V souvislosti s rychlejším přílivem přímých zahraničních investic, strukturálními změnami v ekonomice i postupujícím oživením lze očekávat rovněž postupnou dynamizaci investiční činnosti. Výsledkem uvedených tendencí budou podstatné změny v charakteru cenového růstu. Působení nákladových faktorů v podobě dovozních cen a mezd by mělo ve střednědobém horizontu r. 2001 vést spíše k utlumení inflačních tlaků, lze však očekávat, že domácí poptávka bude akcelerovat a budoucí inflace bude spíše poptávkově determinovaná. Řádově stejná úroveň meziroční čisté inflace v současnosti a její predikce na konec r. 2001 pohybující se okolo 3 % jsou tak svou strukturální povahou dvě podstatně odlišná čísla.