3. 2. 2023

Rozhovor Oldřicha Dědka pro Byznys ČT24

Rozhovor s Oldřichem Dědkem, členem bankovní rady ČNB
Michaela Nováková (ČT24 2. 2. 2023, pořad Byznys ČT24 Speciál)

Člen bankovní rady Oldřich Dědek zhodnotil v rozhovoru pro pořad Byznys ČT24 měnověpolitické jednání bankovní rady, která ve čtvrtek 2. února rozhodla o ponechání základních úrokových sazeb beze změny. Toto jednání bylo zároveň posledním měnověpolitickým rozhodováním Oldřicha Dědka, jehož druhý mandát v ČNB skončí 12. února.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No a hostem dnešního speciálního vysílání je člen bankovní rady, který byl na zasedání dnes naposledy, protože mu končí mandát. Oldřich Dědek, Dobrý večer.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Dobrý večer.

Aleš MICHL, guvernér, Česká národní banka
Tak, pane Dědku, to bylo tedy vaše poslední zasedání?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Derniéra se tomu říká.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Přesně tak. Odcházíte v době, kdy základní úroková sazba je na sedmi procentech. Poslední data z inflace hovoří o zdražování téměř 16 %, jaký je to pocit?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak samozřejmě je to unikátní situace, takto vysoká inflace. Není to jenom problém České republiky, je to celosvětový problém. Ta inflace prakticky trápí celou Evropskou unii. Koneckonců Spojené státy, Velkou Británií. Tak ten pocit je takový, že zase nejsme nějakou výjimkou, že jo, v tom globálním světě, že se s tou inflací musíme poprat tak, jako to dělají jiné centrální banky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak jinak, budete mít pocit, že jste pro to udělal maximum?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Já odcházím s pocitem, bych možná řekl, klidu a míru, že ta politika stability úrokových sazeb, myslím si, nevykazuje nějaké vážné trhliny. Je předvídatelná analytiky. A podle mého názoru takový ten nejpádnější důkaz důvěryhodnosti té politiky je to posilování kurzu. Kdyby finanční trhy měly pochybnosti, že ta politika je neudržitelná, stability úrokových sazeb určitě by nevěnovaly české koruně takovou pozornost a koruna místo toho viditelného posilování by spíše měla tendenci oslabovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Vraťme se tedy přímo k tomu dnešnímu zasedání. Slyšeli jsme, že nejsou důvody ke zvýšení úrokové sazby. Nyní, že poptávka v zemi je tlumena dostatečně. Rozveďte to, prosím, víc. Znamená to, že podle České národní banky už Češi přestali dostatečně utrácet?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Víceméně ta diskuze, která se v bankovní radě vedla od samého počátku té inflační epizody, byla o tom, co vlastně ta měnová politika může v ekonomice dosáhnout, proti jakým inflačním tlakům je účinná a zase, proti jakým inflačním tlakům je neúčinná. Klasický příklad podle mého názoru praktické neúčinnosti je, když vám na světových trzích překotně roste cena ropy, cena plynu, a to byla přesně situace, kdy se začaly uvolňovat ta proticovidová opatření v celém světě. Najednou se všechno zdražovalo. Asi všichni víme, že jo, stavebniny, polystyren, námořní doprava, ropa, surové železo... Takže to jsou šoky, které ta Česká národní banka, která zodpovídá za inflaci v relativně malé, ale otevřené ekonomice, tak s nimi nic neudělá. Vedle toho jsou poptávkové tlaky, to znamená, spotřeba domácností, jestli není nadměrný mzdový růst, který by tu inflaci nadále udržoval. A tady ta účinnost té měnové politiky je samozřejmě vyšší. No a to rozhodnutí dnešní, které bylo pro stabilitu úrokových sazeb, vycházelo z takového základního předpokladu, že ty poptávkové tlaky jsou dostatečně tlumeny, že není zapotřebí zvyšovat ty úrokové sazby, protože to zvyšování úrokových sazeb nemůžeme brát jako nějaký samoúčel, že tedy vidíme vyšší inflaci a mechanicky ty sazby zvyšujeme. Musíme se vždy dívat, jaký by to mělo dopad na případné snížení inflace, ale každé takovéto zvýšení sazeb má i své vedlejší účinky. Možná, že tím nejviditelnějším účinkem v současnosti je poměrně dramatický propad nových hypoték, který v prosinci meziročně již dosáhl 80 %, takže otázka je: chceme dále tlumit tento hypoteční trh, investice?

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Je rolí České národní banky hodnotit z pozice měnově politické to, jestli neutlumí až příliš hypoteční trh?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak samozřejmě to není naše primární starost, ale myslím si, že člen bankovní rady by se měl trošku chovat jako národohospodář, že by neměl mít jenom nějaké klapky na očích a mechanicky, jak jsem řekl, hlasovat pro zvyšování sazeb, když vidím inflaci, ale měl by analyzovat, jaké jsou zdroje té inflace, jaká je účinnost, jestli ty náklady nepřevyšují případné výnosy. Jestli k tomu ještě můžu dodat jednu takovou, myslím, důležitou poznámku, která rozhodla pro tu stabilitu úrokových sazeb, tak naši experti měnové sekce nám připravují různé scénáře, protože bez prognózy, bez scénářů vlastně nevíte, co se stane v budoucnosti. Je to vše samozřejmě zajištěno nejistotou. No a my jsme zde měli na vybrání dva scénáře: první byla situace, kdy tedy zvýšíme úrokové sazby o 50 bazických bodů, tak jak to navrhovala měnová sekce; a druhý scénář byl, že ty úrokové sazby ponecháme po delší dobu na stávající úrovni. No a ty simulace dopadly tak, že ty scénáře jsou prakticky identické, že tam nevidíte nějaký viditelné zvýšení inflace v případě, že ty úrokové sazby zůstávají na stávající úrovni. Takže případné zvýšení sazeb by mělo víceméně bagatelní dopad do snížení inflace, ale naopak by mohlo se projevit ještě větším, dejme tomu, útlumu poptávky. Koneckonců víme, že...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak z druhé strany je to něco, po čem Česká národní banka volá ústy svého guvernéra, který od začátku, co nastoupil do svého mandátu, říká: "Utlumte svou spotřebu."

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Ano, ale já říkám, že ekonomové tomu vždycky říkají "trade off", něco za něco. Vždycky musíte porovnat přínosy a náklady. A pokud ty přínosy převažují náklady, tak to rozhodnutí je správné, ale pokud si myslíte, že ty potenciální přínosy nejsou natolik významné, aby převýšily ty náklady, tak já si myslím, že zas by se nemělo jednat ukvapeně, ale obezřetně.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Rozumím. Pane Dědku, vy jste sám zmínil, že jste tedy zvolili ten scénář, kdy budou vyšší sazby po delší dobu v české ekonomice. Znamená to, že tedy ten vzkaz centrální banky k domácnostem a firmám je "připravte se na to, že i úvěrování po delší dobu bude v České republice dražší"?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Ano, je to tak, bohužel. Pokud ta inflace neklesne, tak my musíme ty úrokové sazby držet. Tady bych řekl, že je ještě jeden zajímavý moment, který zase potvrzuje, já myslím, tu správnost té naší měnové politiky, že ty finanční trhy a analytici začínají vlastně spekulovat, kdy my ty sazby budeme snižovat. Ještě před několika...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
To se spekuluje od začátku toho, kdy jste byl guvernérem.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Ano, ale ještě nedávno to bylo tak, ještě nedávno to bylo tak, že ti analytici, mnozí komentátoři říkali: "Podívejte, ta vaše politika stability vám nevydrží do švestek. Jo, ty finanční trhy vás přinutí ty sazby zvýšit." No, samozřejmě nic takového se nestalo. Místo toho koruna tedy posiluje. Tak my absolutně nevydáváme nějaké signály, že ty sazby se chystáme snižovat, že to bude záviset na nových informacích, které budou přicházet z ekonomiky.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
I v kontextu toho možná, že to je v podstatě takový bilanční rozhovor, vy sám jste řekl, že jste dnes měl derniéru. V bankovní radě se dnes opíráte o ty sedmiprocentní sazby, každou tiskovou konferenci slyšíme, že jsou dostatečně vysoko nastavené na to, aby tlumily spotřebu domácností českých, ale vy ani pan guvernér jste pro ně vlastně nikdy nehlasovali. Co se tedy změnilo, že teď jsou správné?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak to je možná trošku na delší povídání, ale když máme ten bilanční takový ten rozhovor, tak my jsme s panem guvernérem nikdy nebyli jako proti každému zvyšování úrokových sazeb. Nám tam vadilo, a koneckonců jsme to jednou vlastně vyjádřili v našem článku s názvem Krotitelé nákladové inflace, že ta bankovní rada vyhodnotila, že ty nákladové tlaky je potřeba krotit i bez ohledu na to, co je jejich původem. A my, když jsme říkali: "No, jestli tím původem jsou splašené ceny ropy, plynu a podobně, no tak jsme nechtěli takto dramaticky reagovat." To samozřejmě neznamená, že bychom chtěli držet sazby někde na nule, ale ta měnová politika se ubírala jinou cestou. My jsme s tím odůvodněním takto nesouhlasili. Dostala se, kam se dostala. Možná kdybychom šli alternativní cestou, to znamená, že bychom také dbali na to, aby ta koruna neoslabovala, že jo, což by také...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Takže už tehdy byste byl radši, kdyby se šlo cestou intervencí, chápu to správně?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Ne, zvyšování v té počáteční fázi, že jo, když vidíte, že máte nízké úrokové sazby a koruna oslabuje, tak v té fázi by určitě přišly na řadu úrokové sazby, že jo, ty intervence, ty byly vyvolány jinou situací, možná se k tomu také můžeme vrátit, ale to nebylo to, že bychom chtěli nějak intervenovat, ale dbát na to, aby ta koruna neoslabovala.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pojďme si připomenout, jak se vyšší úrokové sazby promítají do ekonomiky, a to už je téma pro mojí kolegyni Annu Štěrbovou.

Anna ŠTĚRBOVÁ, redaktorka
Dobrý večer. Efekty jsou vzájemně provázané, ale ve zkratce, jedním z nich je posílení kurzu koruny. Úvěry jsou dražší a méně dostupné. Firmy v takovém prostředí méně investují i vyrábějí. Chování mění i domácnosti. Ty si méně půjčují, omezují svoji spotřebu a také více spoří. Dochází ke zpomalení hospodářského růstu a zvýšení nezaměstnanosti. Mzdy rostou pomaleji a stejně tak i inflace. A teď podrobněji k vývoji výše základní úrokové sazby. Centrální banka ji začala zvedat předloni v červnu. Bylo to o čtvrt procentního bodu na půl procenta, pak následoval rok postupného zvyšování. Od loňského června se drží na úrovni 7 %, a to zdražilo půjčky. Graf za mnou ukazuje a znázorňuje průměrný úrok hypoték za poslední rok. Aktuálně se blíží 6 % a patří tak k nejvyšším za posledních 20 let. Příčinou toho všeho je snaha brzdit inflaci. Ještě před rokem se tempo zdražování pohybovalo pod 7 %. Aktuálně se pohybuje kolem 16 %. Na výši inflace má pak vliv i kurz koruny. Bankovní rada rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům jejího kurzu. Průměrný kurz pro letošní rok očekává centrální banka na úrovni 24 Kč a 50 haléřů za euro. Koruna poslední dny právě vůči euru výrazně posiluje. Podle guvernéra České národní banky Aleše Michla je největším problémem české ekonomiky vysoká inflace a právě silná koruna ji podle něj pomáhá mírnit. Zároveň odmítl kritiku, že příliš silná koruna komplikuje český export, většina analytiků rozhodnutí centrální banky o ponechání základní úrokové sazby na 7 % očekávala. Jedním z důvodů je právě například silná koruna.

Jakub SEIDLER, hlavní ekonom, Česká bankovní asociace
Koruna od listopadu nad očekávání trhu a vlastně i nad očekávání prognostiků v České národní bance poměrně silně posiluje. Česká národní banka v té předešlé prognóze z listopadu předpokládala, že kurz koruny v prvním čtvrtletí letošního roku se bude pohybovat někde kolem hranice 24,6 Kč za euro. Ta současná úroveň je vlastně zhruba o 3 % silnější, a to v nějakém tom modelovém pohledu České národní banky znamená, že ta měnová politika byla zpřísněná právě tou silnější korunou, a to zhruba intenzitou, která by odpovídala třem těm standardním zvýšením sazeb o 25 bodů. Takže vlastně i to samotné posílení koruny v tom modelovém aparátu mohlo způsobit to, že vlastně ten model už ani nepotřebuje tolik zvyšovat úrokové sazby. Samozřejmě to je ten modelový přístup, ale samotní členové bankovní rady v těch předešlých mediálních vyjádřeních vlastně dali poměrně jasně najevo, že v tuto chvíli další zvyšování sazeb úplně nepokládají za potřebné, takže i proto ten trh vlastně už ani s dalším zvyšováním sazeb nepočítá. Patřím mezi ty ekonomy, kteří měli určité pochopení pro to, že sazby zůstaly stabilní v té druhé polovině minulého roku, protože jsem považoval za docela vhodné počkat, jak se to rychlé zvyšování těch úrokových sazeb v ekonomice začne postupně projevovat. A zároveň jsem vnímal i tu současnou inflaci jako vysoký globální problém, se kterým musí hodně vlastně zatočit ty světové centrální banky, takže jsem vlastně doufal, a ono se to naštěstí stává, že i Americká centrální banka a Evropská centrální banka začínají proti té inflaci bojovat agresivněji, zvyšují úrokové sazby, což jsme viděli vlastně na posledním jednání FEDu i dnes ECB.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Přesuňme se společně tedy i k diváckým dotazům. Už jsme to tady naznačili, ale prosím ještě přidat kontext. Matouš Pikous se ptá, proč má podle prognózy České národní banky klesnout inflace, když se nezvyšují sazby?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak je to výsledek naší prognózy, no, a já už jsem, myslím, na to částečně, odpověděl tím, že ty poptávkové tlaky jsou utlumené, koneckonců vlastně spotřeba domácností již 5 měsíců meziměsíčně klesá, což je, myslím, celkem názorný důkaz toho, že zde nedochází k nějaké nákupní horečce, k nějaké materializací, tzv. inflačních očekávání, protože kdyby teoreticky, že jo, domácnosti měly strach, že inflace bude dále vysoká tak, kdyby reagovaly v návaznosti na svá inflační očekávání, tak by začaly rychle nakupovat, než to zboží zdraží, což je takový jeden z argumentů, že ta inflační očekávání mohou být nebezpečná, ale vidíte, že realita je opačná. Tady možná bych ještě doplnil jednu věc, kterou jsem nezmínil, a totiž, že vlastně ta česká ekonomika je vystavená velmi tvrdé energetické krizi, což také musíme brát v úvahu, což je také vlastně velmi důležitý protiinflační, takhle, ono to zvyšuje ceny, že jo, to je jasné, proto také vláda přijímá různé opatření, ale současně to u mnoha domácností vytváří finanční napětí, že jo, musí si vytvářet obezřetnostní důvody, to znamená, že když ty domácnosti spoří, tak my bychom měli rozlišovat, kdy to je z důvodu, dejme tomu, působení měnové politiky, vyšších úrokových sazeb a kdy to je z toho důvodu, že se zkrátka obávají dopadů energetické krize. A tohle to je potřeba také brát v úvahu, že ta energetická krize vytváří pro mnohé naše občany stresové situace, a proto je také potřeba jako vážit i to kalibrování, další zvyšování úrokových sazeb, pokud nejsme přesvědčeni, že to má nějaký viditelný dopad do inflace, tak bychom neměli vytvářet další stres pro naše podnikatele, protože, ať chceme nebo nechceme, jsme součástí Evropské unie, že jo, naši exportéři jsou vystaveni tvrdému konkurenčnímu prostředí, že jo, ten rozdíl...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Naši exportéři jsou ale teď vystaveni také kurzu koruny, kdy začínáme slýchat to, že už se v podstatě firmám nelíbí úplně to, že koruna posiluje až tak moc.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Je to pravda, kde je vlastně ten práh bolestí, že jo, já také si myslím...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A možná koho to má bolet?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Přesně tak. Mně se líbilo takové rčení ekonoma, kterého už asi možná většina mladších ekonomů nezná, a to byl Josef Goldman, že jo, který říkal, že přemety patří do tělocvičny a ne do ekonomiky. Takže když něco se překotně vyvíjí, tak nikdy to není úplně zdravé. Já také bych byl rád, aby ta koruna posilovala, což je významný tedy dezinflační nástroj, ale zase, aby to nebylo tak překotné, že by to skutečně vážně zkomplikovalo život našich exportérů, protože my jsme závislí na exportu....

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Je to překotné nebo není?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Zatím si myslím, že to je, že samozřejmě exportéři se ozývají, ale myslím si, že stále ještě to není takové, abychom si řekli, že ta koruna takzvaně přestřeluje, že se nějak utrhla ze řetězu a že by to bylo potřeba korigovat.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dá se to interpretovat tak, že ještě stále se více vyplatí mít silnou korunu, aby zlevňovala dovoz a tím možná trochu ohrozit fungování některých podniků?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
V tuto chvíli si myslím kolem těch úrovní, dejme tomu, lehce pod těch 24 Kč za euro, tak ještě bych to označil za snesitelný práh bolestí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dá se někde vyčíslit, jak moc promlouvá právě silná koruna do krocení inflace?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak od toho jsou naši experti, kteří to dovedou nějakým způsobem spíš odhadnout, než spočítat, protože...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Oni to odhadují.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Samozřejmě jedním z důvodů, proč teda ta inflace by měla klesat, že jo, proč teda ta teze, že jsme na vrcholu inflace a nyní pomaleji nebo rychleji, to také je určitá otázka. Ta inflace se bude snižovat, tak jedním z těch důvodů je právě i ta silná koruna, ale já vám teďka nejsem schopen říci přesně, že jo, o kolik procentních bodů to snížení je významné, ale myslím, že to zde padlo, že jo, tady zde padlo, že to posílení koruny je ekvivalentní, dejme tomu, zvýšení sazeb asi o 0,75% bodů, je to takové palcové pravidlo, zase není to potřeba nějak zveličovat, ale je to nějaké vodítko asi o síle působení vlastně té silné koruny.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Je udržitelné, aby se takto koruna sama bez pomoci držela na těchto hladinách jako teď 23 Kč a 80 haléřů za euro. Většina analytiků totiž už od začátku roku říká, že je to spíše překvapuje, že to nemůže vydržet dlouho, tak jaký je váš názor?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Já mám stejný názor, že to překvapuje, překvapilo všechny, že jo, protože, když se na to díváme takovýma rozumnýma, takovýma chladnýma očima makroekonoma, tak si klademe otázku, kde se ta síla bere, na jedné straně se zvedají úroky amerického FEDu, Evropské centrální banky, což by mělo tlačit na oslabování koruny. Ale my jsme už zažili trojí zvýšení úrokových sazeb Evropské centrální banky a ono nic. A ono to není tak, že bysme pomocí intervencí tu korunu na těchto úrovních udržovali, ona se tam vlastně drží sama už samotnými těmi tržními silami, takže to já myslím, je taky pozoruhodný, pozoruhodný výsledek.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
No, a jak probíhalo zasedání rady České národní banky popíše opět Anna Štěrbová.

Anna ŠTĚRBOVÁ, redaktorka
Vedle 7 členů bankovní rady se dnešního jednání zúčastnil i ministr financí Zbyněk Stanjura. To šéfovi rezortu umožňuje zákon, má ale jen poradní hlas. Hlasovat nemůže. Ministři financí tohoto práva příliš často nevyužívají. Zbyněk Stanjura přišel zatím dvakrát. Alena Schillerová jednou, a to skoro po čtyřleté pauze od poslední návštěvy Ivana Pilného. Schillerová v té době vystupovala proti razantnímu zvyšování sazeb, ke kterému se centrální bankéři chystali v reakci na zrychlující inflaci. Proti tomu se ohradil tehdejší guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

Alena SCHILLEROVÁ, tehdejší vicepremiérka a ministryně financí /nestr. za ANO/ /Otázky Václava Moravce, 19. 9. 2021/
Já jsem na té bankovní radě řekla, varovala jsem, ale samozřejmě je to na rozhodnutí nezávislých bankéřů bankovní rady, z níž dva teda hlasovali proti růstu, proti růstu těch sazeb, já jsem tam varovala právě před zvyšováním těch úrokových sazeb a varovala jsem z toho pohledu, vy jste to tady naznačil, když jste mluvil, že nám to zdraží, vemte si, že...

Václav MORAVEC, moderátor
Obsluhu státního dluhu.

Alena SCHILLEROVÁ, tehdejší vicepremiérka a ministryně financí /nestr. za ANO/ /Otázky Václava Moravce, 19. 9. 2021/
Obsluhu státního dluhu, to je jedna věc. Já jsem to nepreferovala na první místo. My jsme si to teď předfinancovali, počítali jsme s tím, proto nám teď vystřelil ten dluh, protože jsme si na všechny splátky už půjčili a už si půjčovat nebudeme, což bylo určitě moudré, experti ministerstva financí to dělali skutečně na vysoké úrovni, ale já jsem argumentovala hlavně prodražení úvěrů pro podnikatele, pro občany.

Jiří RUSNOK, tehdejší guvernér ČNB /Zdroj: Twitterový účet České národní banky,k 19. 9. 2021/
"Právo zúčastnit se jednání bankovní rady s poradním hlasem dává ministru financí nebo jinému pověřenému členovi vlády zákon o České národní bance. Ten však zakazuje bankovní radě nebo jejím členům vyžadovat či přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády. Bankovní rada proto paní ministryni na svém měnově politickém zasedání 5. srpna vyslechla, avšak většinově došla k závěru, že pro plnění hlavního mandátu, tedy zajištění cenové stability, je za dané makroekonomické situace nutné dále zvýšit úrokové sazby a současně avizovat jejich další nárůst v nejbližším období."

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky stále hostem speciálního vysílání Byznysu ČT24. Jaká byla atmosféra dnes, když přišel ministr, protože to, co jsme viděli v předchozích příspěvcích, naznačovalo, že tehdy to asi dobrá atmosféra nebyla.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak není zvykem, abych nějak informoval o průběhu, o průběhu jednání bankovní rady, my jsme měli s panem ministrem pracovní snídani, jestli řeknu, že ta atmosféra byla vzájemně vstřícná, tak nebudu daleko od pravdy, vyměnili jsme si názory, pan ministr vidí, že ta inflace je jednoznačný problém, že je potřeba, tedy s ním dělat. My jsme mu zase vysvětlili tu naši politiku, jak my to vidíme, také jsme zdůraznili, že boj s inflací je prioritou České národní banky, tak jak nám to ukládá zákon. Také jsme se dotýkali témat, které se týkají fiskální politiky, to také neprozradím nic tajného, když řeknu, že jsme zase apelovali, že je potřeba provést určitou konsolidaci veřejných financí, že to byl významný protiinflační nástroj. Takže já myslím, že můžu říci, že ta spokojenost možná byla, jestli teda můžu mluvit za bankovní radu, tak určitě na naší straně byla spokojenost.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Jaká má být podle vás komunikace centrální banky a vlády, protože viděli jsme i příklady tedy toho, kdy evidentně tam nepanovala shoda mezi ministerstvem financí a vedením České národní banky. Teď říkáte jednání v poklidu, velmi často posloucháme apely, například i prezidenta Zemana, který říkal na jmenování posledních dvou členů bankovní rady, kteří nastoupí i tedy za vás a za Marka Moru, že je také úkolem České národní banky komunikovat s vládou o tom, že by měla být tedy fiskálně odpovědná. Tak jaká je ta role, jaká by měla být ta spolupráce?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
No, já zásadně nesouhlasím s takovými názory, které také slýcháme v našem mediálním prostoru, že vláda má svůj píseček, centrální banka má svůj píseček a toho bychom si měli hledět, ať chceme nebo nechceme, ta fiskální politika je důležitá politika, která má vliv na inflaci, koneckonců jsme to názorně viděli na konci minulého roku, kdy vláda přijala tzv. úsporný tarif. Český statistický úřad to nějakým způsobem vyhodnotil, jakým způsobem by se to mělo promítnout do inflace a inflace nám jako dramaticky poklesla, ale ona se zase zvýší potom, co ten tarif, ale zase nastupuje zastropování cen, takže vidíte, že jsme v takové stále velmi atypické situaci, kdy nemůžeme říci, že ta ekonomika je plně vystavena těm tržním silám, když taková ta základní komodita jako je energie, jako je ropa, plyn podléhá těmto regulacím, ale já myslím, že to je správně bez těch regulací. Ten dopad, zejména ceny plynu i elektřiny, by byl na domácnosti devastující.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Hlavním hostem dnešního vysílání Byznysu ČT24 je tedy člen rady České národní banky Oldřich Dědek, který dnes zasedl v radě centrální banky naposledy. Pojďme si ho tak více představit. V centrální bance začal působit v devadesátých letech. Od roku 96 byl poradcem guvernéra Josefa Tošovského. S ním pak spolupracoval i na pozici poradce předsedy vlády. V letech 1999-2005 zastával funkci viceguvernéra České národní banky. Později byl národním koordinátorem pro zavedení eura.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Pro Českou republiku je rovněž výhodné přilákat co nejvíce přímých zahraničních investic a zde se rovněž ukazuje, že země s eurem je určitým plusem. Samozřejmě není to všechno, ta atraktivnost ekonomiky se skládá z více hledisek, nicméně tam ta možnost, že ty nadnárodní firmy, vlastně pokud jim nepřekáží ta domácí měna, tak ony by to také uvítaly.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Do bankovní rady se Oldřich Dědek vrátil jako člen v únoru 2017, druhý šestiletý mandát mu tedy brzy vyprší a podle zákona o ČNB už nemůže být znovu jmenován. V poslední době opakovaně hlasoval proti razantnímu zvyšování úrokových sazeb.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
My pracujeme se dvěma základními scénáři, tím prvním je stabilita úrokových sazeb, která se opírá o to, že ty úrokové sazby již viditelně začínají tlumit poptávkové tlaky, ale samozřejmě nevylučujeme případný nárůst úrokových sazeb, pokud by to mělo své odůvodnění. V tuto chvíli mohu říci, že ta inflační data, která jsme obdrželi, určitě nehovoří ve prospěch té hypotézy dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pane Dědku, kde jsou tedy pro vás ty, v uvozovkách normální základní, kde je ta normální základní úroková sazba?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak je to trošku takový teoretický koncept. Ono to hodně závisí na kontextu, ale když to teďka střelím možná trošku od boku, takže za takových normální situace bych to tak viděl, tak když máte inflaci, dejme tomu, když plníte inflační cíl, že jo, to jsou asi ty 2 %, tak ta reálná sazba by měla být taky asi 2%, což znamená ta nominální někde kolem 3-4 %, ale to je skutečně situace tzv. klidové ekonomiky, k tomu máme poměrně ještě daleko, ale já si myslím, že...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A té bychom se tedy měli dočkat v prvním pololetí roku 2023.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Pokud inflace bude klesat podle...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Prognózy...

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
...představ, tak samozřejmě není důvodů, není důvodů té ekonomice nedopřát nižší úrokové sazby, protože domácnosti při nízké inflaci na tom budou lépe i při nižších úrokových sazbách, ale my nechceme v tuto dobu vysílat žádný signál, že ta ekonomika je v takové kondici, že bychom mohli uvažovat o snižování sazeb, bohužel ta inflace je stále vysoká a tomu se přizpůsobuje i ta měnová politika.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Dostaňme se tedy k té aktuální prognóze, kterou dnes centrální banka zveřejnila. Inflace 10,8 % průměrná za rok 2023, to je zhoršený výhled oproti tomu poslednímu. Proč?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Je to hodně technická otázka. Nevím, jestli je zde prostor, pokud se vám bude zdát, že se trošku zaplétám...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Možná spíš vysvětleme naopak domácnostem, co to znamená, znamená to, že jim říkáme, bude tady s váma to vyšší zdražování delší dobu.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
No, tím důvodem je primárně to, proč jsme tedy přehodnotili tu letošní inflaci výše, to jsou přesně ty dopady těch vládních opatření. To znamená, že jestliže ta lednová inflace bude v sobě zahrnovat ten výrazný skok z toho titulu, že byl zrušen ten úsporný tarif, tak to musíme brát v úvahu a ta meziroční inflace, to je vlastně součet meziměsíčních inflací. Takže když v lednu příští rok už nic takového nebude, takže vy vlastně z té meziroční inflace, že jo, vyhodíte ten úsporný tarif, a to má nějakou jakoby, dostanete nižší základu, a to zase jakoby zvýší tu celoroční inflaci. Takže není to tak, že by se najednou probudily nějaké dodatečné poptávkové tlaky, ale je to skutečně dáno tímto tzv. efektem základny. Je to trošku technická otázka, když by byl čas, lze k tomu diskutovat, ale jestli takto odpověď stačí.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Pokud se nemýlím, tak na ten čtvrtý kvartál letošního roku vy jste prognózovali, že stále zdražování v České republice bude někde kolem 7 %, mám pocit, ale pak už během toho přelomu roku tedy se stane to, že budeme směřovat ke 2 %. To je dáno právě tímto?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Ano, je to tak, ten výrazný pokles je dán tímto efektem, takže vlastně v lednu příštího roku ty odhady se pohybují někde mezi 4-5 %, což je viditelný sestup, že jo, z těch současných asi 15 %. No, a pokud se nám do cesty nepostaví nějaké nové proinflační tlaky, tak já myslím, že ta politika té delší stability těch úrokových sazeb by tu inflaci měla dotlačit k inflačnímu cíli, což se tedy stane tedy v tom příštím roce, ale zase musíme vidět, že to jsou trošku taková štábní cvičení, že jo, s tou naší prognózou. Nikdo přesně neví, co bude ode dneška za rok, jaké přijdou nějaké, dejme tomu, černé labutě a podobně, ale jak říkají, za jinak stejných okolností by to takto mělo dopadnout.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Hlavně se ukazuje, že jsou to i takové statistické záležitosti, které do toho promlouvají a nikdo přesně úplně neodhadne jak, ale mě zajímá jiná věc, vy jste říkal, že by to mohlo být stabilnější v rámci úrokových sazeb. Bude to po prvním pololetí roku 2024 v České republice tak, že bude i stabilita u zdražování podle vás?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
To víte, já jsem původně jako vysokoškolský učitel, já nemám v oblibě nějaké takové, já nejsem rozený prognostik. Já si vždycky rád vyslechnu názor našich expertů. Já nemám nějaký lepší prognostický aparát, takže věřím té naší prognóze. Takže já mohu zopakovat to, co ta naše prognóza vidí, že skutečně bychom někdy v polovině letošního roku se měli dostat k jednociferným hodnotám, zejména i z důvodu takových těch statistických efektů, no, a potom bude následovat směřování k inflačnímu cíli.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Sedmičlenné bankovní radě v tomto složení zbývá poslední zhruba týden a půl. Kromě Oldřicha Dědka mandát končí i viceguvernéru Marku Morovi. Za poslední rok se tak rada skoro celá obmění. Od půlky února zůstane z období bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka už jen Tomáš Holub. Novými členy rady se stanou Jan Procházka a Jan Kubíček. Viceguvernérem bude Jan Frait. Podle analytiků se s novými tvářemi měnová politika České národní banky zřejmě nezmění a sazby tak nějakou dobu zůstanou na současné úrovni. Při posledních hlasováních byly pro jejich zvedání jen Marek Mora a Tomáš Holub, druhý jmenování tedy zůstane v radě posledním tzv. jestřábem. Pane Dědku, jaký bude úkol nových dvou členů v bankovní radě a jak těžké to budou mít?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak já myslím, že oba dva jsou zkušení ekonomové, jak pan Procházka, tak pan Kubíček, pan Kubíček dokonce pracoval jako poradce pana viceguvernéra Tomšíka jeden čas, tak já myslím, že se velmi rychle zorientují do těch problémů a zapadnou do nové bankovní rady, ale víc asi k tomu říci nemohu, protože zde budou nové výzvy, nové informace, já to samozřejmě budu sledovat se zájmem, ale už nebudu mít možnost se k tomu nějak vyslovovat z pozice člena bankovní rady.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ekonom Tomáš Havránek řekl: "Dva radní centrální banky odcházejí, ČNB by si měla dát pozor, aby se z ní nestal názorový monolit." Souhlasíte?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak já myslím, že to je velmi přestřelené hodnocení, protože já si velmi vážím těch svých kolegů, že takovéto dělení na jestřáby a holubice, že jestřábi nějak mají v sobě zakódováno nějaké zvyšování úrokových sazeb a ty holubice spíše snižování, dejme tomu, stabilitu, že to je strašně zjednodušený přístup. To vždycky ta diskuze, která na bankovní radě probíhá, ta je vysoce erudovaná, tam se to přetřásá ze všech možných úhlů pohledu.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
A nakonec to v posledních letech vždycky skončí 5:2.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Skončí, tak je to tak, ale určitě to není, určitě to není tím, že by ti členové, že jo, kteří podobně jako já, stejně jako já, hlasovali pro tu stabilitu, měli nějaké vychýlení pro stabilní sazby. Koneckonců my jsme to i, my jsme to i, vlastně to říkáme permanentně, že pokud se objeví nějaká nová inflační rizika, a zde bych na prvním místě jmenoval nadměrný mzdový růst, aby zde se neroztočila tzv. mzdově cenová spirála, takže centrální banka tomu nebude přihlížet, takže to není nějaký holubičí postoj, ale je to vyhodnocení nějaké té situace, pokud se objeví nové informace, které budou...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Já tomu rozumím, to ani nebyla narážka nutně na holubičí postoj, tak předtím to byl jestřábí, který vítězil v té většině, takže to nebylo jenom na holubici. Přesuňme se ale dál v této debatě, prosím, k fungování České národní banky. Ve veřejném prostoru se teď velmi diskutuje o tom, jestli do centrální banky nastoupí nebo nenastoupí hradní protokolář Vladimír Kruliš. Naznačil to i prezident. Nastoupí?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak o tom, vlastně obsazování těchto vrcholných pozic prochází standardní procedurou, to znamená každá osoba, která by měla nastoupit, my tomu říkáme BR -1, což je vlastně...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
O stupeň níž...

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Ano, přesně tak, tak musí tedy být podrobená psychologickému vyšetření, testují se odborné předpoklady, schopnost pracovat s utajenými materiály, na to je zpracován speciální materiál, s kterým se bankovní rada seznámí, takže takto to určitě proběhne rovněž a tam se vlastně uvidí, pokud pan Kruliš tyto předpoklady splňuje a bankovní rada rozhodne, já už při tom rozhodování nebudu, ale...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak se zeptám jinak, měl by nastoupit podle vás, kdyby všechny tyto podmínky splnil?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak pokud zde nic nebude bránit, pokud v těch podkladových materiálech, tak vlastně není důvod se /špatný signál/ způsobem, já v tom nevidím nějaký, jak bych to řekl, nějaké minus, že vlastně zde přichází člověk, že jo, který se, myslím, že osvědčil v té roli protokoláře, ale to skutečně bude záviset na tom zhodnocení těch jeho předpokladů, protokolář, teda ten ředitel sekretariátu, ten samozřejmě se nezabývá otázkami měnové politiky, finanční stability.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Ale, jak jste sám říkal, je v prvním poschodí pod...

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Bankovní radou...

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Přesuňme se ale od budoucnosti Vladimíra Kruliše k vaší. Co budete dělat vy. Víte to už? Já si vybavuji rozhovory s odcházejícími členy bankovní rady, i s bývalým panem guvernérem a všichni vlastně odpovídali dost podobně, že si teď chvíli hlavně Jak to máte vy?

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Tak asi bude víc času nějaký relax, ale já jsem ani po dobu působení v bankovní radě nepřetrhal pouta se svým mateřským pracovištěm, což byl Institut ekonomických studií Karlovy univerzity, že jo, měl jsem tam jeden kurz, takže víceméně já plynule zase se vrátím na to místo, takže já nečelím nějaké tedy existenční určitě nejistotě. A já se tam vracím rád, protože pracovat mezi mladými lidmi, mezi dobrým kolektivem je také svým způsobem relax.

Michaela NOVÁKOVÁ, moderátorka
Tak přejeme hodně štěstí v budoucí kariéře. Oldřich Dědek, člen bankovní rady České národní banky, ještě několik dní.

Oldřich DĚDEK, člen bankovní rady ČNB
Já taky děkuji a děkuji za pozvání.