Rozhovor viceguvernérky Evy Zamrazilové pro ČT24

Rozhovor s E. Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Michaela Nováková (ČT24 29. 9. 2022, pořad Byznys ČT24)

„Bilanci proinflačních a protiinflačních rizik jsme vyhodnotili jako vyrovnanou, proto jsme zvolili stabilitu sazeb,“ uvedla viceguvernérka Eva Zamrazilová po měnověpolitickém zasedání ČNB v pořadu Byznys ČT24.

Vybrané citace

Úrokové sazby

„Zatím žádná diskuze o snižování (sazeb) opravdu není na stole. Doopravdy budeme muset vidět nějaký trvalý a stabilní návrat inflace směrem do toho cíleného pásma 1 až 3 %, a to určitě neuvidíme za 1 nebo 1,5 měsíce, to považuji za vyloučené.“

„Bohužel vyšší úrokové sazby, než na jaké dřív byli občané, podniky a finanční společnosti zvyklí, s námi zřejmě zůstanou delší dobu. Neříkám samozřejmě, že na sedmi procentech, ale to, že by se sazba začínala jedničkou nebo dvojkou, to asi neuvidíme hodně dlouho.“

„Pokud by inflace byla na dvou procentech nebo kolem dvou procent, pak by úroková sazba měla začínat trojkou.“

Inflace

„V samotném srpnu vlastně stouply meziměsíčně ceny už ‚jenom‘ o 0,4 %, zatímco ten nárůst v předchozích měsících od samého začátku roku byl přes procento. Meziroční inflace poprvé v letošním roce zpomalila, zatímco například inflace v Německu zrychlila o dva procentní body, takže s jistou dávkou opravdu opatrnosti lze říci, že inflace už by růst dál nemusela, ale opravdu nemohu vyloučit nějaké nepříjemné překvapení za září nebo říjen.“

Mzdy

„Mzdově-inflační spirála je riziko, které doopravdy beru velmi vážně a bereme ho jako celá bankovní rada velice vážně. Teď v těch mzdových vyjednáváních se zdá být navrženo, dejme tomu, možná až k 10 procentům. Ale já bych na tu situaci nereagovala měnovou politikou preventivně, protože, a to je důležité si uvědomit, odboráři v minulosti prakticky nikdy neuspěli s tím plným promítnutím svých požadavků do skutečnosti. Myslím, že firmy už mohou být finančně vyčerpány z těch vysokých nákladů energií. Z problémů, které tady byly i dříve. Vidíme už, že ziskové marže ve druhém čtvrtletí poklesly. Takže doopravdy ty firmy, lidově řečeno, by na to přidávání asi už neměly ve větší míře kde brát, takže já pořád doufám, že těch 5, maximálně 6 % růstu mezd v příštím roce překročeno nebude.“

„10 % už by pro mě opravdu asi byl natolik výrazný proinflační impuls, a myslím celkově, že by asi ty úrokové sazby musely jít dále nahoru, byť to není naše preferované řešení.“

Intervence

„Budeme a jsme odhodláni bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Máme k tomu dostatečné nejen odhodlání, ale i prostředky.“

„Rozhodně bych neřekla, že to je náš primární kanál. Tento nástroj reaguje spíše na výkyvy, které jsou spojeny s válkou na Ukrajině, protože tady, jak vidíte, ty zprávy, které ovlivňují celý region, přicházejí velmi nečekaně. A my opravdu nevidíme nějakou vysokou volatilitu toho kurzu jako žádoucí.“

Trh nemovitostí a hypoték

„Ceny nemovitostí bohužel byly do značné míry taženy nahoru tím, že měnová politika byla dlouhodobě příliš uvolněná. A při velmi nízké inflaci se hypotéka kolem dvou procent samozřejmě jevila být velice výhodnou, byť to nebyla normální situace, na kterou jsme byli zvyklí před finanční krizí. Takže dá se říci, že se vracíme k nějakému normálu, byť toto skutečně vnímám jako sociálně velice palčivou věc. Ale zase si musíme uvědomit, že jestliže se opravdu podařilo nějakým způsobem omezit nové hypotéky, a už máme signály, že se stabilizují ceny nemovitostí, tak tam potom zase skončí ten průsak do inflace. V inflaci totiž tvoří nezanedbatelnou část takzvané imputované nájemné, což znamená nájemné, které vlastník ‚platí sám sobě‘. A jestliže u nás 80 % domácností bydlí ve vlastním, nebo 70, tak samozřejmě je ta položka velice podstatná. A další věc, jestliže se nebudou nové nemovitosti kupovat, nebudou se ani vybavovat, takže se budou stabilizovat i ceny bytového vybavení, spotřebičů a tak dále, takže tady vidím jasný protiinflační impuls.“

„Sazby na hypoteční úvěry neodrážejí v plné míře tu přísnost měnové politiky, protože ony zdaleka nejsou na těch úrovních nějakým 7 %. Odvíjejí se vlastně od cen těch desetiletých státních dluhopisů. A dejme tomu, že jsou někde kolem pěti procent.“

„Nechci se normativně vyjadřovat, není to ani my mandátem, ale dejme tomu 3–4 % by byla taková relativně vyvážená sazba, která už by nemotivovala investory, aby se bydlení stalo investičním statkem. To vlastně bylo ze sociálního úhlu pohledu to nejhorší, co se tady stalo, že byty se staly investičním statkem a do značné míry vlastně tito bohatí investoři vytěsnili běžné obyvatelstvo z hypotečního trhu tím nárůstem cen.“