(ČTK 21. 6. 2017)
Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. V rozhovoru s ČTK to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.
"Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb," uvedl Rusnok. Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.
Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.
Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí 6. dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. "To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují," uvedl.
Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. "Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není," uvedl guvernér.
Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. "Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat," dodal guvernér.
Odhady vývoje kurzu ČNB zatím podle Rusnoka nechce zveřejňovat. "Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny," uvedl.
Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. "Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude," uvedl.
"Myslím si, že náš exit (konec intervencí) jsme zažili bez překvapení, což je asi největší překvapení z posledního roku," řekl. Devizové intervence ČNB ukončila letos 6. dubna. Rusnok se stal guvernérem ČNB loni v červenci.
ČNB chce změnit investiční strategii pro část rezerv
Česká národní banka se bude snažit v rámci nové strategie část devizových rezerv investovat tak, aby dosáhla vyšších výnosů. Může tak učinit například přesunem části rezerv z méně výnosných eur na dolary nebo nákupem kvalitních dluhopisů, řekl ČTK Rusnok. Důvodem je mimo jiné snaha zmírnit kumulované ztráty banky z přecenění rezerv v souvislosti s posilování koruny po konci intervencí. Rusnok upozornil, že jde o úvahy a banka o takových krocích nikdy neinformuje předem.
ČNB měla ke konci května devizové rezervy za 3,27 bilionu korun. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do letošního dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.
"Část devizových rezerv, kterou nepotřebujeme nutně pro měnovou politiku, budeme pravděpodobně orientovat více výnosově. Uvažujeme o změnách v měnové struktuře, například dolar vynáší více než eura. Logicky je zde prostor pro další instrumenty, byť stále relativně bezpečné. Jde o různé dluhopisy kryté zástavami americké nebo evropské provenience. Prostor by se mohl najít také například pro korporátní dluhopisy, což Evropská centrální banka běžně dělá," uvedl guvernér. Dodal, že investice ČNB stále zůstanou poměrně konzervativní.
Více informací o využití rezerv ČNB zveřejňovat nehodlá. "I tak jsme ve srovnání s dalšími centrálními bankami otevřenější, co se týče informací o devizových rezervách. Každopádně informace se veřejnost každoročně dozvídá z našich výročních zpráv," uvedl.
Rusnok zopakoval, že růst devizových rezerv a případné ztráty z jejich přecenění neohrožují stabilitu a nezávislost centrální banky. "Je to něco, o čem jsme věděli, že bude, a co jsme avizovali. Je to skutečnost, která je jistou cenou za měnovou politiku, kterou jsme provozovali, a víme, proč jsme ji provozovali. A je to věc, se kterou si hospodaření ČNB umí v dalších letech poradit," řekl. Připomněl, že i dříve ČNB vykazovala kumulovanou ztrátu hospodaření.
Loni ČNB vykázala zisk 46,5 miliardy korun, o rok dříve uzavřela hospodaření se ztrátou 549 milionů korun. Část zisku centrální banka využila na uhrazení předloňské ztráty, zbytek převedla do rezervního fondu. V něm by tak mělo být zhruba 60 miliard Kč.
Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil minulý týden uvedl, že kvůli posílení koruny na konci května narostla průběžná ztráta ČNB na 104 miliard korun.
ČR je na euro obecně připravena, problémem jsou mzdy a ceny
Česká republika je v obecné rovině na přijetí eura připravena a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit, řekl ČTK Rusnok. Zároveň kritizoval projekt Bankovní unie, tedy dohledu nad finančním trhem v rámci eurozóny, který označil za nedodělaný.
"Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se do měnové unie adaptují země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje," uvedl.
V současné době je podle Rusnoka dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. "Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, tak v ČR rostou o 5 procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toto využít, a to se i děje," řekl guvernér.
Reformou kvůli přijetí eura by podle něj měl projít státní rozpočet. Přijetím eura se ČR zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat výkyvy ekonomického cyklu. "A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky pružnější. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje," uvedl.
Dalším problémem je podle něj dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. "Bankovní unie je nedodělaný projekt. To říkám naprosto zodpovědně, aniž bych měl nějaký komplex z EU," uvedl guvernér. Projekt podle něj provází velká byrokracie, navíc záchranný fond nemá dost peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů. "Náš domácí funkční dohled je dnes mnohem větší zárukou," dodal.
Bankovní unie je systém bankovního dohledu a řešení krizí bank na úrovni EU. Má zajišťovat bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru EU.
Podle makroekonomické prognózy ministerstva financí je ČR nyní zhruba na 60 procentech cenové úrovně zemí platících eurem. Před 20 lety to bylo zhruba 35 procent. Podle údajů ČSÚ a Eurostatu z prosince loňského roku činila roční průměrná mzda v ČR v roce 2014 přibližně 345.000 korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie. Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930.000 korun. Obecně v ČR platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Kupní síla průměrné mzdy v ČR byla podle ČSÚ na 59 procentech průměru EU.