Jitka Vlková (Mladá fronta DNES 13.11.2013 strana 8, rubrika Ekonomika)
V obavě, že její slovní intervence už nezabírají, udělala ČNB zásadní krok a sama oslabila korunu. Vydrží tak dlouho, dokud nevyvolá mírnou inflaci. Ekonomice to pomůže, věří guvernér Miroslav Singer.
Boj proti inflaci je považován za hrdinství, je však mnohem těžší krotit klesající ceny, myslí si guvernér České národní banky.
* Pokolikáté porušujete karanténu na veřejné vystupování, kterou držíte týden před a týden po měnovém zasedání?
Já ji neporušuju, opakuji důvody (intervence) z tiskové konference. Embargo týden po zasedání je na to, aby se nevyjadřovaly jiné věci než na tiskovce.
* Co vás k tomu přimělo? Hlasitá kritika, která se na ČNB snesla?
Ukázalo se, že ten krok je závažný, vzbudil debatu. Tudíž jednoduchý opatrnostní motiv nerozmělňovat komunikaci z tiskovky neplatí, je potřeba některé věci vysvětlit.
* Vysvětlit například zvýšení cen, které slabší koruna vyvolá?
Bavíme se o kroku, který představuje ekvivalent čtyř snížení úrokové míry. To nepřináší žádnou obří vlnu zdražování, spíš se ceny stabilizují. Překvapilo mě, že nyní musíme vysvětlovat základní obecné pojmy měnové politiky, co ČNB dělá, proč a jak.
* Negativně se o oslabení koruny vyjádřili současný i minulý prezident. Co říkáte tomu, že vás kritizuje Václav Klaus, který vás jmenoval guvernérem?
To je normální vývoj. To, že někoho jmenuji, neznamená, že s ním musím být vždy a stoprocentně šťastný. Jako dlouho a šťastně ženatý muž vím, že se mnou partnerka nemusí být vždy šťastná, přestože řekla své rozhodující ano, a naopak. Ale vážně. Na Václavu Klausovi jsem si vždy vážil toho, že měnovou politiku nekomentoval po dobu, co byl prezidentem, a to skoro ani při neformálních příležitostech.
* O to více to asi vypovídá o tom, že se mu krok ČNB vůbec nelíbí.
Spíš už je v jiné funkci. Na druhé straně mě zaráží, že musím s ekonomy komunikovat skutečnost, že každý krok měnové politiky s sebou nese vítěze a poražené. Měnová politika není neutrální. Dokonce i nečinnost centrální banky má vítěze a poražené, protože subjekty trhu spekulují na to, že něco učiní a neučiní.
* Proč jste s intervencí čekali až doteď? Byl poměr hlasů těsný?
Dohodli jsme se, že u intervencí nebudeme zveřejňovat poměr hlasů. Je to operace dramatická, snažíme se o větší komunikační jednotu. Jedná se o zahájení měnové politiky jiným nástrojem, proto jsme docela dlouho čekali, zda se inflační tlaky v ekonomice neobjeví. A ony se neobjevovaly, naopak stále klesaly. To, co vypadalo jako nutnost ekvivalentu jednoho snížení sazeb pod nulu, se měnilo na potřebu dvou až tří snížení. V tuto chvíli potřebujeme záporné úrokové míry na nerealizovatelné úrovni zhruba -0,9 procenta. I v době, kdy jsme s úrokovými sazbami klesali z jednoho procenta k nule, jsme čekali, jestli takový krok bude potřeba, nebo ne, protože jsou to extrémně nízké úrokové sazby. Nakonec převážil názor, že intervence je třeba zahájit, protože ekonomika bez podstatného uvolnění měnové politiky by se mohla začít ubírat směrem, ze kterého by ji měnová politika docela obtížně dostávala.
* Opravdu si myslíte, že deflace v řádu desetin procenta by českou ekonomiku uvrhla do recese a prohlubujícího se poklesu cen?
Trochu se mi zdá, že řada komentátorů pracuje se scénářem, že můžeme udržet kurz těsně pod 26 korunami za euro pouze verbálními intervencemi i v okamžiku, kdy ignorujeme potřebu snížení úrokové sazby a do minusu jít reálně nemůžeme. Začalo se ukazovat, že budeme muset začít něco dělat, nebo ztratíme schopnost ovlivňovat kurz jen slovními intervencemi, temnými hrozbami. Trhy těm hrozbám přestávaly věřit, začínaly se přiklánět k tomu, že si intervence netroufneme nikdy zahájit, a tím nás donutily je skutečně spustit. Kdybychom schopnost ovlivňovat kurz ztratili, tak koruna začne posilovat a nebavíme se o desetinkách procent deflace na období jednoho dvou čtvrtletí.
* To byl hlavní argument pro ty členy bankovní rady, kteří do té doby byli proti intervencím?
Těžko říct, musíte se zeptat za šest let (až ČNB oficiálně zveřejní zápis ze zasedání, pozn. red.).
* S kým ze zahraničních kolegů jste se radil o intervencích?
S Izraelci, kteří úspěšně intervenovali nedávno. Se Švýcary, kteří jsou stále na trhu a intervenují a drží nějakou hranici kurzu. A s některými kolegy z otevřených exportujících ekonomik Latinské Ameriky. Intervence nejsou v posledních letech nic neobvyklého. Máme s kým se poradit.
* Vy jste obhajovali intervenci mimo jiné zvýšením zaměstnanosti, podporou exportu, růstem ekonomiky. Ve skutečnosti vám také jde o splnění domácího úkolu dostat inflaci ke dvěma procentům.
Nízká inflace u nás je vyvolaná nedostatkem poptávky. Jasně že každé uvolnění měnových podmínek v prvním řádu vede ke zvyšování cen, čímž reálná poptávka klesá. Ale to se děje i v případě mechanismu snižování úrokových sazeb, což jsme dělali v uplynulých osmi letech. S tím, jak ekonomika dlouhodobě roste, generuje tlaky na zvyšování mezd, domácnosti mají větší jistotu zaměstnání, a to všechno první efekt snížení poptávky přetlačí.
* Očekáváte, že lidé uvěří, že bude dráž, a utratí své úspory?
Statisticky úspory lidí stoupají. Samozřejmě, že nemůže úspory začít utrácet každý, jsem si toho plně vědom, že řada lidí má obavu o to, jak vyjdou s penězi.
* Podle vás řada lidí dosud čekala, až bude levněji. Vy čekáte s nějakým nákupem, až zboží zlevní?
Já jsem teď nic většího nakupovat nepotřeboval. Jinak čekání na zlevnění bílého zboží, automobilů či nemovitostí, to je příběh posledních let. Nevšimla jste si, že existují slevové akce, že pračka stojí každý rok méně?
* Kolik podle vás stojí pračka?
Pod deset tisíc korun, občas si pročtu letáky v elektroobchodě. Problémem je čekání u těch, co na to mají a potřebují koupit novou. Což jsou ti, na které cílíme. U některých typů zboží je ta spekulace zřejmá.
* A co ceny potravin? Chcete lidem tvrdit, že se nezvyšovaly?
Pokles cen maskovalo několik mizerných úrod, kdy ceny potravin stoupaly. Do značné míry to táhlo inflaci nahoru. V tuto chvíli jsou úrody slušné a tento tlak vymizí.
* Říkáte, že podporujete export. Řada velkých vývozců má dopředu zajištěný kurz, takže nevydělají na oslabení koruny, navíc používají k výrobě součástky z dovozu. Skutečně věříte, že slabší měna vytáhne vývozní podniky a s nimi celou ekonomiku k růstu?
Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy je zajištěná asi třetina. My jsme s tím počítali, máme to v efektu intervencí zahrnuto. Jde navíc o větší podniky. Menší podniky, které krize zasahuje více, zajištěny nejsou. Co se týká dovozní náročnosti exportu, firmám se zdraží jen část vstupů z dovozu, ale slabší koruna se promítne do nárůstu marže. Pětiprocentní oslabení kurzu se v případě desetinové marže projeví v prvním okamžiku jejím nárůstem o polovinu. Z tohoto zisku pak může podnik investovat, rozvíjet výrobu, najímat nové lidi.
* Co když navzdory vašim snahám nebudou ceny růst tak, jak si představujete? Jste připraveni korunu ještě víc oslabit?
Ke změně cílového kurzu by bylo třeba mnohem vyššího, silnějšího impulzu a přehodnocení situace, než když měníme úroky. Teď neumím říct, jak by taková situace vypadala. Podle současného scénáře si myslíme, že inflace se první půlrok příštího roku i po intervencích udrží mezi nulou a jedním procentem, nebavíme se o drastickém zvednutí cen. Pak se ukáže, bude hodně záležet na tom, co se bude dít kolem nás.
* A naopak, jakmile dosáhnete požadované úrovně inflace, jak z toho ven?
Na trhu jsme, když kurz naráží na hranu, kterou drží naši obchodníci poblíž 27 Kč za euro. Budeme tento kurz držet dlouho, v tuto chvíli to vidíme nejméně na rok a půl. V okamžiku, kdy ucítíme, že inflační tlaky jsou tam, kde mají být, tak ekonomika bude kurzu nominálně přizpůsobená, přestane pro ni být nepřirozený.
* Oslabováním koruny a nákupem deviz vám vzrostou devizové rezervy v bilanci. Co to pro centrální banku znamená a co s nimi budete dělat?
Nainvestujeme je do různých druhů dluhopisů, jednu desetinu do akcií. Rozšiřujeme teritoria, kam investujeme, do zdravějších součástí světové ekonomiky, Austrálie, Švédsko. Jednou do roka to uvádíme ve výroční zprávě.
* Co budete dělat s korunami, které teď pumpujete do ekonomiky? V budoucnu mohou znamenat vysokou inflaci. Na konci minulého týdne obchodníci s měnami hovořili o tom, že jste nakoupili eura za osmdesát miliard korun.
Centrální banky jsou dobré v tom, jak stahovat peníze z ekonomiky. Až uvidím oživující se inflaci, tak ji s potěšením zaškrtíme. Ať už tím, že ukončíme režim intervencí a kurz posílí, nebo zvedneme úrokové sazby z nuly třeba na jedno procento. To je pro centrální banku úkol, který je mnohem jednodušší než čelit deflačním rizikům. Těch se teď většina centrálních bank obává mnohem víc.
* Na stažení takového objemu by nestačily ani státní dluhopisy, museli byste vydat vlastní pokladniční poukázky. To něco stojí.
Tak je vydáme, kde je problém? Centrální banky už celé dekády nemají za úkol dosahovat zisku. Proto jsou účetně odděleny od státního rozpočtu a mají mandát dělat měnovou politiku. Máme monopol na tisk peněz, centrální banka je při fixním kurzu stroj na peníze. Problém je jedině v zemích, kde jsou subjekty navyklé, že jim centrální banka něco dávala, například ve Švýcarsku, kde kantony mají část příjmů centrální banky. My tento problém nemáme.
* Pochválil vás někdo za intervence?
Zahraniční subjekty. Nepotřebovaly tento krok vysvětlovat. My jsme holt jako ekonomové vyrostli na tom, že od bankovní rady chceme, aby byla statečná v době vysoké inflace. Já bych taky rád byl statečný v době rychleji rostoucí inflace, akorát se obávám, že se jí do konce svého mandátu už nemusím dočkat.
* Co říkáte řečem o tom, že někdo mohl vědět o intervenci dopředu, zaspekulovat na trhu a vydělat? Je to pravděpodobné?
Ty řeči jsem zažil několikrát. Zrovna v případech, kdy je rozhodnutí těžké a zásadní, tak je skoro nepredikovatelné. Já sám jsem byl překvapen, že jsme intervence minulý týden zahájili. Ještě v půl dvanácté jsem netušil, že se to stane. Když jsem do ČNB přišel, měl jsem zkušenost s obchodováním na finančních trzích. Zjišťoval jsem tehdy, jestli by taková informace mohla prosáknout přes obchodníky. Došel jsem k tomu, že spekulovat s velkou částkou na změnu měnové politiky těsně před rozhodováním se vám nepovede. Bylo by to nápadné. Na trhu se v té době v podstatě minimálně obchoduje, všichni vědí, že by tam někdo přišel s velkým obchodem, jen kdyby něco věděl.
* Kolik jste dosud nakoupili eur? V pátek obchodníci mluvili o třech miliardách.
To říkali obchodníci. Stav devizových rezerv ke konci listopadu zveřejníme 6. prosince. Informační politiku budeme držet stejnou jako předtím. Každá miliarda eur, které nakoupíme, vytváří 27 miliard nových korun coby potenciální poptávku. My ty koruny generujeme jako centrální banka zadarmo. Není to pro mě náklad, je to příležitost.
* Vaší kolegyni Evě Zamrazilové končí příští rok mandát v bankovní radě. Obměny teď bude mít v rukou Miloš Zeman. Podle toho, jak znáte prezidentovy názory na měnovou politiku, změní se podstatně charakter rady?
Pan prezident se vyjádřil docela konkrétně, koho by chtěl do bankovní rady. Poslední dobou zmiňuje primárně pana Rusnoka. Neumím si představit, že by do centrální banky přinesl nějakou revoluci tím či oním směrem. Což neznamená jen holubice či neholubice, ale ochota měnit měnové podmínky. Už ví, jak ČNB funguje, co od ní čekat.
* Hlasoval by pan Rusnok pro, nebo proti intervencím?
Telefonoval jsem mu, že je zahajujeme. Neumím si představit, že bych se s ním bavil o tom, co má bankovní rada dělat. Nemůžeme žádat pokyny od vlády. Příliš mě to nezajímá, nezávislost je o tom, že tyhle věci nezjišťujete.