Rozhovor s T. Holubem, členem bankovní rady ČNB
Robert Müller (Reuters 21. 9. 2021)
Člen bankovní rady České národní banky Tomáš Holub řekl, že na měnovém zasedání 30.září pravděpodobně podpoří návrh na zvýšení úrokových sazeb o 50 bazických bodů, a přidal tak na váze signálům, že by centrální banka mohla přijít s nejrazantnějším utažením sazeb od roku 1997.
V rozhovoru pro agenturu Reuters, který se uskutečnil v pondělí, Holub svůj protiinflační tón ještě zesílil komentářem, že debata o tom, zda sazby zvýšit o 25, či 50 bazických bodů, by se podle něj mohla v bankovní radě opakovat i v listopadu.
ČNB zatím zvedla svou hlavní dvoutýdenní repo sazbu ve dvou krocích, v červnu a srpnu, vždy o 25 bazických bodů na současných 0,75%.
Centrální banka přitom dala jasně najevo, že takzvaná normalizace měnové politiky bude pokračovat i po zbytek letošního roku. Tento výhled ještě umocnily údaje o prudkém zrychlení inflace a signály, že cenové tlaky v blízké době nepoleví.
Holub v rozhovoru řekl, že o zvýšení sazeb o půl procentního bodu uvažoval už na srpnovém zasedání.
"Byl jsem na vážkách už tehdy, protože naše prognóza implikovala potřebu zvýšit alespoň o půl procentního bodu a já jsem neměl silné argumenty, proč se vůči prognóze vyhranit protiinflačním směrem, snad s výjimkou tehdejšího slabého rychlého odhadu HDP za druhý kvartál, což pro mě bylo hodně slabé číslo," řekl Holub.
"Teď v mezidobí byl výsledek HDP revidován nahoru, takže i tento jediný argument, který mi mentálně pomohl se přiklonit k většině pro mírnější zvýšení sazeb, se minimálně zeslabil, neříkám, že zmizel. Do toho přišla dvě měsíční pozorování inflace v červenci a v srpnu, která nás překvapila o jeden procentní bod směrem nahoru, a to je masivní překvapení."
Meziroční spotřebitelská inflace v srpnu zrychlila na 4,1%, nejvyšší úroveň od roku 2008 a více než dvojnásobnou hodnotu proti středu cílového pásma ČNB. Výrobní ceny (PPI) v srpnu meziročně vyskočily o 9,3%, nejvíce od dubna 1993.
"Za mě se celá situace celkem zřetelně kloní k tomu, že je třeba nejen pokračovat ve zvyšování sazeb na každém dalším zasedání, což jsme už dost silně avizovali v srpnu, ale je potřeba vložit tam asi i nějaký výraznější krok," řekl Holub.
"Za mě je tedy dost pravděpodobné, že se k tomu výraznějšímu kroku budu už teď v září klonit," dodal.
ČNB naposledy zvedla sazby o více než standardních 25 bazických bodů v prosinci roku 1997.
V letošním roce pro zvýšení hlavní sazby o 50 bazických bodů hlasoval na minulých dvou zasedáních pokaždé jen Vojtěch Benda. Nyní však připouštějí možnost utažení o půl procentního bodu nejméně další dva členové rady.
Holub přitom očekává, že debata o rozsahu zvýšení sazeb bude pokračovat i na měnovém zasedání na začátku listopadu s tím, že bude "otevřený" možnosti jejich utažení o dalších 50 bazických bodů.
"Pokud bude prognóza (v listopadu) ukazovat potřebu udělat ještě další výraznější krok, tak já určitě budu vůči takové debatě otevřený," řekl Holub.
"Úroveň sazeb je stále nominálně nízká, a reálně ještě víc, takže z mého pohledu může být debata na listopadovém zasedání spíše o tom, zda zvýšit o čtvrtinu nebo polovinu procentního bodu."
"Bude to spíš o tom o kolik, než zda," dodal.
Cestou utahování měnové politiky se již vydalo několik centrálních bank, například maďarská, islandská či jihokorejská. Podle průzkumu Reuters se k nim 23.září zřejmě připojí také norská centrální banka.
Trhy nyní podle forwardových kontraktů započítávají, že hlavní dvoutýdenní repo sazba stoupne ještě letos zhruba o 100 bazických bodů. Do konce roku zbývají tři měnová zasedání, včetně toho na konci září.
Podle Holuba tento tržní výhled "není neracionální".
"Myslím, že trh si situaci vyložil v zásadě adekvátním způsobem.“