Tomáš Holub: Rádi bychom viděli další zpomalení růstu cen služeb

Rozhovor s Tomášem Holubem, členem bankovní rady ČNB
Ondřej Topinka (ČT24 11. 6. 2024, pořad 90’ ČT24)

„Máme jasný cíl: stabilizovat inflaci v blízkosti 2 %. Je reálná šance, že v letošním roce se bude pohybovat s nějakými výkyvy mezi 2 a 3 %. V příštím roce se skutečně může ustálit kolem dvojky,“ řekl v pořadu 90’ ČT24 člen bankovní rady Tomáš Holub.

Co v rozhovoru také zaznělo:

Ve službách vidíme největší setrvačnost a určitý dozvuk inflační vlny. Ceny služeb tradičně rostou o něco rychleji než ceny zboží, ale současný růst kolem 5 % je přece jen ještě zvýšený.

Rádi bychom viděli ještě další zpomalení růstu cen služeb, které může nastat a pravděpodobně nastane. Ale nebude to úplně jednoduché. V cenách služeb se totiž více než kde jinde promítají nárůsty mezd, a ty jsou poměrně svižné. V soukromé sféře za první čtvrtletí letošního roku rostly mzdy nominálně o 8 %, což je nepochybně dobrá zpráva pro zaměstnance, ale z pohledu měnové politiky je to určitý faktor, který vytváří rizika dalšího setrvačného pokračování růstu cen ve službách.

Máme jasný cíl: stabilizovat inflaci v blízkosti 2 %. Ve výhledu na příští rok jsem relativně optimistický, protože je potřeba říci, že měnová politika se vždy musí dívat minimálně rok dopředu. Je reálná šance, že v letošním roce se bude inflace pohybovat s nějakými výkyvy mezi 2 a 3 %. V příštím roce se inflace může skutečně ustálit kolem dvojky.

U řady z cen, které teď rostou kolem 10 %, je možné očekávat, že jejich růst zpomalí. Například u elektřiny není důvod očekávat takto vysoká zvýšení na příští rok. Takže to jsou faktory, které nám budou pomáhat inflaci stlačit dolů. V takovém prostředí bude pokračovat reálný růst mezd a spotřeba domácností bude jedním z hlavních hnacích motorů oživení ekonomiky.

Snižujeme úrokové sazby. Začali jsme na 7 % a nyní jsme na úrovni 5,25 %. Naše prognózy ukazují, že prostor pro další snižování úrokových sazeb tu je.

Předpokládám, že v cyklu snižování úrokových sazeb budeme pokračovat, nyní se vede debata, jakým tempem.

Třikrát za sebou jsme snižovali sazby o 50 bazických bodů (0,5 procentního bodu), což je větší než standardní krok v normálních obdobích. Dříve nebo později ale bude třeba vrátit se ke standardním krokům, tedy snižovat po 25 bazických bodech (0,25 procentního bodu). Teď se povede debata, jestli to máme udělat už v červnu, nebo později.

Růst mezd by hovořil spíše pro snížení sazeb už jen o 0,25 procentního bodu. Na druhou stranu, máme trochu silnější kurz koruny vůči euru, než jsme předpokládali v naší poslední prognóze. A inflace se těmi dnešními čísly (meziroční růst o 2,6 %) vrátila na naši prognózu, což bych hodnotil jako relativně uspokojivou zprávu.

Ceny výrazně vyrostly, a když se nyní inflace stabilizuje mezi 2 a 3 %, znamená to, že tempo dalšího zdražování se dostalo do normálu. Není to ale tak, že by ceny v souhrnu klesaly, že by lidé cítili, že věci jsou levnější. Na druhou stranu, mzdy už v tuto chvíli rostou rychleji než ceny.

Reálná kupní síla domácností se začala obnovovat. Poměrně výrazně poklesla během předchozích dvou nebo tří vysokoinflačních let, pro některé domácnosti bylo určitě těžké se s tím vyrovnat, ale teď se růst reálných mezd obnovuje. To bude lidem pomáhat obnovovat a začít zvyšovat spotřebu.

Přestože jsme prošli dvě velké ekonomické krize, zůstali jsme na velice nízké míře nezaměstnanosti. To je pozitivní a ze socioekonomického pohledu důležitá charakteristika české ekonomiky.

Před covidem jsme si nežili špatně. Měli jsme možná až trochu moc přehřátou ekonomiku a měli jsme za sebou několik let výrazného reálného růstu mezd. Takže nepovažuji za nijak tragické, že jsme na úrovni roku 2019. Zvláště v kontextu velice nízké míry nezaměstnanosti, dobré schopnosti domácností splácet úvěry apod.

Ekonomika si do budoucna bude muset najít nový růstový model. My čekáme, že v nejbližších dvou letech růst ekonomiky bude oživovat. Letos zhruba na 1,5 % a v příštím roce na 2,5 %, ale bude to spíše cyklické oživení.

Naše ekonomika čelí dlouhodobějším strukturálním problémům, ty bude těžší vyřešit. Abychom byli schopní i v dalším období dosahovat udržitelného tempa růstu alespoň 2,5 % nebo 3 %, tak to nebude v kontextu toho, co se odehrává v evropské ekonomice a u nás, úplně jednoduché.