Helena Kolmanová (Pražský deník 7.12.2009 strana 34, rubrika: Moje peníze)
Česká národní banka
Myslíte si, že jste při uzavírání smlouvy nebyli dostatečně informováni o podmínkách penzijního připojištění? Česká národní banka vám při podobných problémech nabízí své zkušenosti. Její odbor na ochranu spotřebitele se zabýval i tímto případem.
Libor Nový se rozhodl, že uzavře smlouvu o penzijním připojištění a v úvahách kalkuloval i se státním příspěvkem a daňovým odpočtem. Na internetu si našel penzijní fond, který penzijní připojištění sjednával i korespondenčně.
To se mu zdálo časově výhodné, a navíc měl ještě v živé paměti neodbytného zprostředkovatele, který se ho nedávno snažil přesvědčit, aby si zvýšil cílovou částku stavebního spoření.
K uzavření smlouvy o penzijním připojištění přes internet stačilo vyplnit příslušný formulář: určit počátek penzijního připojištění, výši měsíčního příspěvku, frekvenci splátek a odeslat příslušnou platbu pojistného na účet fondu.
Jako nový účastník systému penzijního připojištění si zvolil roční frekvenci plateb. Zároveň si nastavil službu „daňový automat“.
Myslel si o ní, že když bude v průběhu roku platit příspěvky nepravidelně, penzijní fond mu touto cestou sdělí výši mimořádné částky, kterou má uhradit ještě do konce roku. Chtěl totiž, aby si mohl uplatnit maximální daňový odpočet a také aby získal i státní příspěvek.
Marné čekání
Na konci roku však marně čekal na sdělení této částky. Doplatil tedy zbývající část sjednaného pojistného na příslušný účet a očekával, že fond mu státní podporu připíše ke konci kalendářního roku automaticky, jako je tomu například u stavebního spoření. Vždyť – podle jeho mínění – zaplatil řádně a ve lhůtě.
Z výpisu, který obdržel později, se však dozvěděl, že mu státní podpora za předešlé měsíce nebyla připsána. Když pak dostal ústní vysvětlení, nebyl s ním spokojený.
Cítil se být proto jednáním penzijního fondu poškozen.
Když tam nenašel zastání, neváhal a podal stížnost České národní bance.
ČNB případ v rámci svých kompetencí prověřila a zjistila, že prezentace služby „daňový automat“ může být pro některé zájemce o účast na penzijním spoření nesrozumitelná. Podle vyjádření penzijního fondu je totiž hlavním smyslem zmíněné služby ušetřit účastníkům čas při oznamování výše příspěvku v případě, kdy účastník v průběhu roku uhradil mimořádnou platbu pro účely daňového odpočtu.
Jasná pravidla
Nicméně penzijní fond měl na internetové stránce volně přístupný jak statut penzijního fondu, tak i penzijní plán, kde bylo v souladu se zákonnou úpravou jasně uvedeno, že v případě měsíční frekvence splátek se příspěvky účastníků platí do konce každého kalendářního měsíce – ovšem v případě, kdy jsou hrazeny dopředu na delší období, musí je klient zaplatit do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Penzijní fond tedy postupoval správně.
Jméno účastníka penzijního spoření je fiktivní, příběh skutečný.
V čem spočívá státní podpora. V současné době stát podporuje penzijní připojištění dvojím způsobem: jednak poskytnutím státního příspěvku a jednak daňovým odpočtem, které může využít účastník penzijního připojištění i jeho zaměstnavatel. Státní příspěvek je poskytován účastníkovi, který řádně uhradí příspěvek sjednaný ve smlouvě. Za řádně uhrazený se považuje příspěvek připsaný na účet penzijního fondu do konce kalendářního měsíce. Zde nastává jádro problému. Pokud totiž účastník platí příspěvky dopředu na delší dobu, musí být všechny tyto příspěvky připsány na účet fondu do konce prvního kalendářního měsíce daného období. Byla-li uzavřena smlouva o penzijním připojištění k 1. červenci 2009, s výší příspěvku 1500 korun měsíčně a s roční frekvencí splátek, je nutné, aby suma 18 000 korun (12 x 1500 korun) byla na účet fondu připsána nejpozději do 31. července 2009. Za kalendářní rok 2009 získá pak účastník státní podporu ve výši 900 korun (6 x 150 korun). Dále stát podporuje penzijní připojištění i snížením základu daně z příjmů. Účastník penzijního připojištění si může ze základu daně z příjmů odečíst tu část příspěvků, která za rok přesáhne 6000 korun (na těchto 6000 korun se poskytuje zmíněný státní příspěvek). V kalendářním roce si však lze odečíst maximálně 12 000 korun.
