Rozhovor s V. Bendou, členem bankovní rady ČNB
Ivana Pečinková (Lidové noviny 14. 6. 2022 strana 13, rubrika Ekonomika)
Člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda odpovídal v rozhovoru pro deník Lidové noviny na otázky týkající se výkonu ekonomiky, zejména pak vysoké inflace a očekávané reakce ČNB na blížícím se jednání bankovní rady o měnové politice „Obávám se, že prostor pro nečinnost či velmi malé zvýšení momentálně není. A že neukážeme-li, že centrální banka je připravená aktivně používat své nástroje v podobě úrokových sazeb, může dojít až k destabilizaci kurzu koruny a jejímu oslabení. Což by zvýšilo inflační tlaky.“ Vyjádřil se také o možnosti využití dalších nástrojů v boji s inflací, například kurzových operací. „Využití devizového kurzu může sloužit jen jako doplňkový nástroj,“ uvedl V. Benda.
Co říkáte na 16procentní květnovou inflaci?
Číslo je hrozivé a oproti naší prognóze znovu o procentní bod vyšší. Hlavní příčinou je vyšší růst cen pohonných hmot, potravin, ale i imputovaného nájemného. Tedy ceny vlastního bydlení. Je však důležité dívat se i na meziměsíční vývoj cen, kde to vypadá, že se dynamika trochu stabilizuje. Ale bude-li růst cen pokračovat tímto meziměsíčním tempem, pak by inflace mohla dosáhnout i 20 procent. Nicméně pokud nastoupí nějaká korekce – a v to doufejme – růstu cen energií, pohonných hmot a stavebních materiálů a dalších komodit, tak by nemusela překročit 18 procent.
A zastaví se růst cen energií a dalších komodit?
To nejsem schopný předvídat, to jsou věci dané globálním vývojem. Ale je v tom obsažený i přístup domácích firem – ty zvyšují marže možná trochu „do zásoby“, protože se připravují na to, že ceny vstupů dál porostou.
Co donutí firmy, aby skončily s vytvářením marží do zásoby?
Dvě věci. Fakt, že jsme začali poměrně záhy zvyšovat úrokové sazby (od léta 2021 – pozn. red.), by se měl začít projevovat už ve třetím čtvrtletí. Druhým faktorem je růst nákladů domácností, který vede k poklesu jejich reálné kupní síly. To by ve spojení s přísnou měnovou politikou mělo přispět ke snížení tlaku na domácí poptávku, jež inflaci přiživuje. Strašně záleží na tom, jak se bude vyvíjet inflační očekávání. Pokud by domácnosti a firmy měly pocit, že se s inflací nic dělat nebude, mohlo by to vést spíše k akceleraci poptávkových tlaků.
S čím příští týden půjdete na měnové zasedání ČNB?
Většinou si nechávám prostor, abych se mohl svobodně rozhodnout po představení analýzy našich expertů, po vyslechnutí názoru svého poradce a po debatě na zasedání bankovní rady. Na druhou stranu nynější inflace, jež převyšuje naši prognózu – která už sama o sobě indikovala potřebu zvýšení úrokových sazeb –, vede k závěru, že budeme muset sazby opět poměrně výrazně zvednout.
Co znamená poměrně výrazně?
Myslím, že 0,5 procentního bodu by bylo málo. Málo by možná bylo i 0,75 bodu. Podíváte-li se na zápis z předchozího měnověpolitického jednání, uvidíte, že já a několik kolegů jsme navrhovali zvýšení o procentní bod. Nakonec jsme na základě zhodnocení dvou scénářů dosáhli kompromisu 0,75 procentního bodu. Obávám se, že prostor pro nečinnost či velmi malé zvýšení momentálně není. A že neukážeme-li, že centrální banka je připravená aktivně používat své nástroje v podobě úrokových sazeb, může dojít až k destabilizaci kurzu koruny a jejímu oslabení. Což by zvýšilo inflační tlaky.
Prezident Miloš Zeman minulou středu při jmenování tří nových členů bankovní rady ČNB kritizoval zvyšování úrokových sazeb. Řekl, že pro boj proti inflaci existují i jiné nástroje, například kurzové operace.
Prezident mě tím velmi potěšil. Přihlásil se tím k názoru, který jsem veřejně deklaroval už loni a k němuž se později přiklonil i zbytek bankovní rady. Tedy aby v dané situaci centrální banka mohla na podporu zpřísnění měnové politiky aktivněji používat devizový kurz. Nyní už na devizovém trhu působíme. Ale na druhou stranu bych byl opatrný při očekávání nějakých zázraků. Využití devizového kurzu může sloužit jen jako doplňkový nástroj. Kdybychom chtěli zvyšování sazeb plně nahradit operacemi s devizovým kurzem, museli bychom výrazně přetlačovat trh. Je to jen hrubý odhad, ale pro představu: pokud bychom nezvýšili sazby o jeden procentní bod a místo toho chtěli dosáhnout stejného výsledku přes devizové intervence, museli bychom korunu posílit v řádu šesti procent. Dostat její kurz někam k 23 korunám za euro. A je otázka, zda exportéři, kteří brojí proti růstu úrokových sazeb, by byli ochotní akceptovat takový posun měnové politiky. Obávám se, že asi ne.
Má ČNB vedle zvyšování sazeb a devizových intervencí nějaké jiné nástroje pro krocení inflace?
Jedním z nejúčinnějších nástrojů je komunikace. Bez ní by nebyly účinné ani ty standardní nástroje, jež používáme.
Hovořil jste o tom, že inflace by mohla dosáhnout 20 procent a pak klesat. Kdy by mohl růst cen dosáhnout svého vrcholu?
Spoustu věcí nejsme schopní předvídat. Například: co se stane, když se případně zastaví dodávky ruského plynu? Co když vyskočí ceny zemědělských produktů, protože Ukrajina nebude moct vyvážet pšenici? V případě, že se nic dramatického nestane, plody zpřísnění měnové politiky – tedy postupné snižování tempa růstu cen – bychom měli vidět ve druhé polovině letoška. Ale stále by šlo o dvoucifernou inflaci. Jednocifernou, pokud všechno půjde dobře, uvidíme až v příštím roce. Ale k inflačnímu cíli dvou procent se budeme vracet poměrně dlouho. Předpokládám někdy na konci roku 2023.
Co říkáte na statistická data nejen o inflaci, ale i o vývoji průmyslové výroby, nezaměstnanosti či zahraničního obchodu? Jaký to v úhrnu dává obrázek o stavu české ekonomiky?
Stav ekonomiky dobrý není. Inflace způsobuje obrovské náklady domácnostem i firmám a ekonomiku bude brzdit. Lidé i firmy se budou muset rozhodovat, jaké výdaje jsou skutečně nezbytné. Těžko tak lze očekávat, že porostou jejich výdaje za návštěvy restaurací, za rekreaci, sport či kulturu. V některých sektorech ekonomiky proto už letos uvidíme pokles, který může vyústit v dočasný pokles celé ekonomiky. Technickou recesi, chcete-li. Je třeba počítat s tím, že se životní komfort dočasně sníží. A nedělám si iluze, že by se tomu dalo zamezit mávnutím kouzelným proutkem. Pro nás jako ČNB je důležité správně plnit náš mandát a bojovat s inflací, jak jen to jde. Ale na druhou stranu bereme v potaz, že extrémní zpřísnění měnové politiky by nemuselo být produktivní. Podávání léků musí být takové, aby pacient nezemřel. Ale jsme v extrémní situaci, kdy dávky léků musejí být opravdu velmi silné.
Prezident Zeman vám neprodloužil mandát člena bankovní rady ČNB. Jak jste to přijal?
Nevnímám to trpce. Do rady jsem nespadl odněkud seshora, jmenoval mě do ní tentýž prezident. Jsem mu vděčný za příležitost šest let působit ve vrcholném vedení tak skvělé instituce. Nezávidím novým členům bankovní rady, do jaké nastupují situace. Dovedu si představit, že na ně bude vyvíjen obrovský politický tlak, veřejnost bude mít obrovská očekávání, aby dosáhli viditelných výsledků ve velmi krátké době. A předpokládám, že centrální banka bude pokračovat v nastolené politice.
Co po vypršení svého mandátu budete dělat?
Měsíc budu zaměstnancem ČNB, poté mě čeká pětiměsíční moratorium, přesněji konkurenční doložka, kdy bych se měl zdržet činností souvisejících s mým působením v ČNB. V té době se chci věnovat více sobě a rodině. Jednou z mých „malých ambicí“ je vnutit se synovi a jeho kamarádům jako bedňák do jejich kapely Jajáda. Mohl bych jim dočasně pomáhat s organizováním koncertů, rozvozem techniky. Rád bych dosavadní kravaťácké porady na čas vyměnil za uvolněnou atmosféru rockové hudby v prostředí mládeže.