Rozhovor s Evou Zamrazilovou, viceguvernérkou ČNB
Martin Kovář (Rádio Zet 14. 3. 2023, pořad Interview Martina Kováře)
„Není pravda, že bychom se s inflací vypořádali lépe, kdybychom měli euro. Inflace v Evropě je nejvyšší v zemích bývalého východního bloku u nových členů Evropské unie. Jde o chudší státy s nižší cenovou hladinou,“ řekla viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v pořadu Interview Martina Kováře na Rádiu Zet.
Martin Kovář, moderátor
Přední česká ekonomka, vysokoškolská pedagožka, emeritní předsedkyně Národní rozpočtové rady a hlavně současná viceguvernérka České národní banky, dnešním hostem IMK na Rádiu Z je doc. Eva Zamrazilová. Paní viceguvernérko, přeju vám dobrý den, vítám vás ve studiu, moc mě těší, že jste tady.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Dobrý den, děkuju moc za pozvání.
Martin Kovář, moderátor
Tak pojďme na to. Posluchači píšou vždycky, pořád, kdykoliv je tu ekonom, je to jedno téma. Inflace a ta otázka těch mnoha desítek mailů, kdybych ji shrnul, máme už to nejhorší za sebou?
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Pevně doufám, že ano. A vypadají tak i analýzy našeho odborného aparátu, názory našich lidí, ovšem nemůžeme nikdy vyloučit, že zase se stane něco, co v tento moment nečekáme. Protože to, co vlastně dneska vidíme v cenovém vývoji, je především takový přímý dopad válečného konfliktu na Ukrajině, který se prostě propsal nejprve do cen ropy, potom do pohonných hmot, potom posléze do plynu, do energií, potažmo do řady různých komodit, které si možná posluchači ani neuvědomují tadyty souvislosti. Producent hnojiv Ukrajina, to znamená, tady je zase souvislost s cenami potravin, obilnice Evropy bývalá, to znamená velký vývozce obilovin do celého světa. Samozřejmě ta cena se potom vyvíjí globálně a my se nemůžeme divit, že ty ceny potravin jsou tam, kde jsou.
Martin Kovář, moderátor
Kdy se můžeme dočkat? Pokud já vím, jak vy ekonomové a zvláště někteří máte ten prst na tom tepu těch věcí, vím, jak to máte rádi, tyhle otázky, přesto, kdy se můžeme dočkat jednociferné inflace? Může to být ještě letos? A teď řeknu, když všechno půjde dobře?
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Já myslím, že pokud se nestane něco nepředvídaného, jak jsem říkala, nějaký negativní obrat v tom válečném konfliktu, tak bychom se jednociferné inflace měli dočkat ve druhé polovině roku. Zcela jistě.
Martin Kovář, moderátor
A druhá polovina roku, to je třeba taky červenec, v létě nebo na podzim spíš?
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
No, tak já bych viděla, že už by skutečně k tomu obratu mělo dojít červenec, srpen. Ovšem faktem je, že ty tlaky byly kumulované v té ekonomice docela dlouhou dobu, přehřátý trh práce, docela volná měnová politika, velké fiskální impulsy z veřejných financí, takže vidíme, že ta perzistence nebo taková ta úpornost té inflace je poměrně vysoká.
Martin Kovář, moderátor
Česká národní banka čelila v posledních měsících od části ekonomů, komentátorů a politiků kritice za to, že dál nezvyšovala úrokové sazby nad 7 %, vím, že jste to už mnohokrát vysvětlovala. Přesto nejen pro naše posluchače ještě jednou. Proč jste to rozhodovali tak, jak jste rozhodovali, a proč je to správně?
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Vysvětlím znovu. Měnová politika vlastně působí přes takové dva hlavní kanály, jeden je vlastně úrokově úvěrový a druhý je kurzový. K tomu úvěrovému kanálu, prostě to funguje tak, že když zdražíme peníze, tak firmy si berou méně úvěrů, anebo si úvěry vezmou, ale protože mají drahé peníze, tak nemohou zvyšovat mzdy nebo třeba propouštějí zaměstnance. U nás v té ekonomice to bohužel funguje tak, že my máme minimálně polovinu úvěrů v podnikové sféře jaksi pohybující se mimo ten segment našeho dosahu. Ty podniky, které jsou jednak pod zahraniční kontrolou, si berou úvěry v rámci koncernů. Podniky, které exportují, si berou úvěry denominované v eurech a ty jsou za 4 %. Protože je tady rozdíl mezi tím, že Evropská centrální banka drží sazbu hlavní jenom na 3 %, takže ty komerční úvěry poskytuje, potom komerční úvěry v eurech jsou za 4 %, my máme 7 % a naše komerční úvěry v těch korunách jsou 8 nebo 9 %. A ty podniky se nám z toho snaží utéct jakoukoliv možnou cestou. A snaží se dostat prostě k těm levnějším úvěrům v eurech nebo k přímému financování. A proto vidíme, že jestliže chceme zasáhnout i tadyten exportní segment nebo ten segment firem pod zahraniční kontrolou, pak musíme fungovat kurzem, protože jestliže chceme i těmto subjektům zkomplikovat život, potom nemáme už jiný prostředek než ten měnový kurz. Potřebujeme snížit ziskovost těchto podniků tak, aby oni nebyli schopni přidávat zaměstnancům anebo nabírat zaměstnance další. No a první signály už vidíme, protože hodně exportérů už se teď na nás zlobí a říká, no, máme vysokou inflaci a ještě k tomu silný kurz. Snižte už konečně tu inflaci a oslabte kurz. Ale jistě si myslím, že z toho je cítit prostě nepochopení toho, jak ta ekonomika funguje. My skutečně nemůžeme jiným způsobem tadyty firmy zasáhnout než tím kurzem a my se hlavně musíme snažit ochladit celkově tu situaci v ekonomice. Prostě udělat těm firmám problémy. Nemohu srazit inflaci bez toho, aniž by to nebolelo vlastně celou společnost, podniky i domácnosti.
Martin Kovář, moderátor
Občas slýcháme chytrá moudra taková, že by to všechno vyřešilo euro. Přijetí eura.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Samozřejmě, že s takovým snižujícím se dosahem té domácí měnové politiky se ta otázka přijetí eura částečně nabízí, protože ono dochází k té spontánní euroizaci do značné míry v tom podnikovém sektoru. Ale jestliže někdo řekne, že bychom dnes, kdybychom měli euro, tak bychom na tom s inflací byli lépe, pak to není pravda, protože ta inflace je v celé Evropě je typicky nejvyšší v zemích bývalého východního bloku, u nových členů Evropské unie. Protože tyhlety země jednak jsou to chudší země s nižší cenovou hladinou, takže když pak dojde k nějakému nárazu, k nějakému šoku, jako byl třeba v případě té války na Ukrajině, tak ten šok prostě asymetricky dopadne na tyhlety chudší země. Já to zkusím, někdy to vysvětluju na příkladě třeba čokoládového dortu, když stojí v Praze 5 euro, ve Vídni 10 euro a cena kakaa se mi zdraží o 1 euro, tak prostě ten dopad je pro Česko 20 % a pro Rakousko jenom 10 %. To je prostě ten základní efekt té nižší cenové hladiny. No a k tomu přistupuje logicky i to, to je částečně spojeno, že vlastně v našem spotřebním koši hrají energie mnohem vyšší roli než v těch bohatších zemích. A také jsme až donedávna měli podstatně vyšší energetickou spotřebu ve výrobě, v průmyslu především. A to se teď díky úsporám začíná měnit.
Martin Kovář, moderátor
Dnešním hostem Interview Martina Kováře na Rádiu Z je předsedkyně Národní rozpočtové rady, to bývalo, a nyní viceguvernérka České národní banky, paní doc. Eva Zamrazilová. Paní viceguvernérko, vaše prognóza, pokud jde o vývoj české ekonomiky v letošním roce?
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Zhruba čekáme stagnaci a myslím si, že to je takový konsensuální odhad celého širokého spektra ekonomů, kteří se prognózováním nebo předpovídáním zabývají, že ta ekonomika buďto nepatrně poroste, nebo nepatrně klesne. Takže někde kolem té nuly, že se bude pohybovat hospodářský růst. A v příštím roce se čeká oživení někam ke 2 % nebo i nad ně.
Martin Kovář, moderátor
A ten přízrak stagflace, už to není tak...
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
No, tak to, co letos zažíváme, to je přesně typicky stagflace, kdy ekonomika neporoste, ale inflace dosud vysoká bude.
Martin Kovář, moderátor
Jeden posluchač je takový, a já jsem si s ním i psal, takový lehce úmorný, úporný, já jsem mu to i říkal. A on se vždycky, ať je kterýkoliv ekonom, tak se ptá, jestli se zase vrátí ty zlaté předcovidové a předválečné časy. Píše: je mi 73 let, dočkám se ještě těch...? Ale píše to i se smajlíkem vždycky, je takový jako, není to jako takové zachmuřené, depresivní.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
No, tak zase oni ty předcovidové časy nebyly z toho makroekonomického hlediska až tak idylické. Tady nebyl už nějaký rekordní růst, byly to takové časy mírného růstu a relativní cenové stability, i když třeba už před tím covidem si myslím, že jsme zaznamenávali obrovsky vysoký růst cen nemovitostí, který teda samozřejmě trápí asi především mladší generaci, to já jsem viděla v ekonomice jako obrovskou nerovnováhu, ale k těm předcovidovým časům nebo k té situaci takové, jaká byla před covidem, si myslím, že bychom se dopracovat asi měli. Bude ovšem záležet také na tom, jak budou hospodařit veřejné finance, zdali nám nebude obsluha státního dluhu ty deficity veřejných financí příliš ubírat z toho prostoru, který vláda de facto může poskytnout ve svých výdajích, ať už na mandatorní, nebo sociální výdaje, anebo také na investice, abychom zlepšovali infrastrukturu.
Martin Kovář, moderátor
Pokud jde o rozpočet na letošní rok, myslíte, že se budou ještě číslo za pochodu měnit? Že se budou upravovat? Anebo teď máme polovinu března, už to vláda zvládne v číslech, jaká rozpočet aktuálně obsahuje? Vy jste šéfovala Národní rozpočtovou radu, těžko bych se ptal někoho povolanějšího. Jedině kdyby to byl váš nástupce, můj kamarád Mojmír Hampl, tak bych se ho ptal na to samé.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Určitě se Mojmíra taky zeptejte, jsem zvědavá, co na to řekne. Já si myslím, že by ten deficit kolem těch 300 miliard korun snad... Já myslím, že by u toho se snad zůstat mohlo. Samozřejmě teď je tady velká kauza s valorizací penzí a uvidíme, jak se potom budou vyvíjet dále příjmy státního rozpočtu. On ten únor bývá takový horší, protože vláda musí některé vlastně výdaje vydat dopředu, zatímco některé příjmy přijdou se zpožděním, takže ten únor nebývá dobrý, ale ten letošní skutečně nevypadal příznivě.
Martin Kovář, moderátor
A teď, když už tu mám emeritní šéfku Národní rozpočtové rady a viceguvernérku, tak jak by měl vypadat ten na příští rok, ten rozpočet? Ten se začíná tvořit teď, teď to musí někdy začít, pokud to už nezačalo.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Samozřejmě, tak ono se vůbec tvoří nějaké ty střednědobé rozpočtové rámce, tak pokud by se podařilo zase ušetřit nějakých 60, 70 miliard korun tak, jak se o tom hovoří, no, tak by to byl aspoň nějaký krok rozumným směrem. Je tady spousta návrhů NERVu, tady není jich ani tolik na té výdajové straně, spíš se orientují, řekla bych, na tu stranu příjmovou, protože ta výdajová strana je hodně zatížena mandatorními výdaji, které se budou měnit jenom těžce, ty se musí měnit zákonem, ale myslím si, že tam je hodně docela dobrých návrhů, a bude záležet na politické vůli koalice, kolik z nich se skutečně podaří přetavit do reálného života veřejných financí.
Martin Kovář, moderátor
Tak teď k vám domů, zůstaňme u vás doma v bance. Drtivá většina veřejnosti vnímá, ať chceme, nebo nechceme, Českou národní banku takřka div ne výhradně jako instituci, která rozhoduje o úrokových mírách. Protože to je zajímá, to je mediálně zajímavé. Tak i moji kamarádi, co nemají s ekonomií vůbec nic společného, tak vždycky mi posílají, jak rozhodla bankovní rada, pokud jde o ty úrokové míry, ale to je jenom nevím, jestli malá, ale v každém případě jenom část tý vaší činnosti. Co je důležitější nebo přinejmenším stejně důležité? Pojďme posluchače, pardon, trošku zkultivovat.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Tady bych začala asi nejpříbuznější oblastí, to je finanční stabilita. Ono se až do roku 2008 do velké finanční krize myslelo, že samotné cílování inflace a stabilní cenová hladina v rámci toho indexu spotřebitelských cen sama o sobě zajistí finanční stabilitu. Finanční stabilitu, jenom pro posluchače, prostě to znamená, že celý ten finanční systém funguje, jak má, banky nekrachují, pojišťovny vyplácejí škody atd. Prostě funkční finanční systém. Banky, pojišťovny, kapitálový trh. A po té finanční krizi vlastně začalo docházet k tvorbě takové nového druhu hospodářské politiky, k tzv. makroobezřetnostní politice. Ta se snaží dívat na to, zda mají banky dostatek kapitálu, dostatek likvidity, je to o regulaci a ta regulace velice zpřísnila, ale v zásadě, když se podíváme dnes na to, co se děje v Americe, tak je to asi dobře. A pak na to navazující další takový velký okruh činností je dohled. Přímý dohled mikroobezřetnostní, to znamená dohled nad každou jednotlivou institucí na finančním trhu. Banky, pojišťovny, kapitálový trh. Začíná to vlastně takovým, já tomu říkám, takový uzavřený kruh dohledu, začíná to tím, že finanční instituce dostane od České národní banky licenci. Potom ji Česká národní banka sleduje, jak se na tom finančním trhu chová.
Martin Kovář, moderátor
Bez licence nemůže fungovat.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Tak jsou samozřejmě nějaké nelicencované subjekty, ale prostě drtivá většina, banky samozřejmě, banky, pojišťovny, to prostě neexistuje, aby fungovaly bez licence. Samozřejmě, že tady něco mimo teda tu regulovanou sféru, ale to je velmi omezený rozsah. No, potom se teda ta instituce sleduje, jak se chová, když udělá něco špatně, prostě poruší pravidla, tak potom buďto je nějaké napomenutí nebo prostě doporučení, co má dělat, aby se ta situace srovnala, můžou to být nedostatky nejrůznějšího typu, nedostatky v IT nebo v complience, nebo to můžou být nedostatky prostě odborné péče o klienta, celá široká škála činnosti. No a když samozřejmě ten prohřešek je nějaký opravdu ošklivý, no, tak tam může následovat sankce, to znamená finanční postih, no a v nejhorším případě prostě zákaz činnosti a odebrání té licence. No, a pak se taky musíme starat o to, tomu se říká peněžní oběh a platební styk, aby všude byly peníze tam, kde mají být, to znamená, za to může taky Česká národní banka, kdyby prostě někde došly peníze v bankomatech víceméně.
Martin Kovář, moderátor
A to by byl řev.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Přesně tak, myslím samozřejmě ne, že je nedovezou konkrétně do jednoho bankomatu, ale prostě musí se starat o to, ty bankovky a mince se musí kontrolovat, aby mezi nimi nebyly padělky nebo aby nebyly nějak nadměrně opotřebované.
Martin Kovář, moderátor
Teď jsem poslouchal o falešných dvacetikorunách před chviličkou.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Ano, to je ale taková opravdu hodně omezená věc, je to spíš taková jakoby rarita. No a pak je platební styk. To je vlastně jakoby bezhotovostní záležitosti, ale málokdo si třeba uvědomuje, že když pošle peníze, já nevím, z České obchodní banky do Komerční banky s velkým K, tak vlastně to všechno jde přes ten zúčtovací systém České národní banky. A pak ještě máme řadu takových jako dalších věcí, ale myslím, že už to skoro posluchačům možná takhle na první dobrou stačilo.
Martin Kovář, moderátor
Úplně poslední otázka, která teď hýbe zprávami, pád Silicon Valley Bank z konce minulého týdne ve Spojených státech vyvolává velké obavy, jestli může třeba se nějak dotknout i českého bankovnictví, lze vůbec v tuhle chvíli říct, třeba v sobotu jsem se dočetl 11. března, že třeba Erste odepsala celá 4 %, pokud jde o tituly obchodované na pražské burze, lze v tuhle chvíli vůbec říct, jaký by to mohlo mít dopad? Jestli vůbec nějaký třeba pro Evropu?
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Přímý dopad nějaké nákazy, tady si myslím, že to riziko je minimální, protože v obou těch dvou případech nebo vlastně šlo o tři případy, ještě tam byla jedna malá banka, šlo o regionální americké banky bez velkých expozic v zahraničí. Co se týče jakoby kopírování toho jevu nebo něco, že by takovýhle jev mohl nastat i třeba v České republice, tak to považuju téměř za vyloučené, protože já jsem před chviličkou nakousla tu regulaci a ty naše banky jsou regulované velice silně. Oni jsou zdravé a jde o to, že mají silné prostě kapitálové, jsou na ně kladeny z naší strany, ze strany centrální banky, silné kapitálové požadavky a silné likviditní požadavky. A u té SVB, u té Silicon Valley Bank, šlo to, že tam začaly přesouvat likviditu střadatelé do bank, které jim nabídly vyšší úročení. A ta banka neměla právě tyhlety likviditní parametry dostatečně ošetřeny, a aby mohla tu likviditu vydávat, tak vlastně musela prodávat dluhopisy, které držela na druhé straně v aktivech. A to byly cenné papíry držené takzvaně do splatnosti čili na dlouhou dobu, a to se nedá prodat takhle narychlo bez ztráty.
Martin Kovář, moderátor
A to bylo jádro toho problému.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
To bylo jádro toho problému a přes ten víkend se to podařilo vyřešit spoluprací americké centrální banky, regulátora ministerstva financí, takže vlastně ona od nich odkoupí, od té banky, ta její aktiva a bude ta aktiva držet sama, protože na těch aktivech není nic špatného. Oni jenom nejsou rychle likvidní. A dá za to té bance dostatečnou likviditu.
Martin Kovář, moderátor
Tak jo, tak skoro 21 minut dneska, Martin už mě kárá ve studiu, tak, paní viceguvernérko, moc vám děkuju, že jste si našla čas. Těšilo mě to. Děkuju.
Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky
Já taky moc děkuju za pozvání.
Martin Kovář, moderátor
Dnešním hostem IMK na Rádiu Z byla přední česká ekonomka a viceguvernérka České národní banky doc. Eva Zamrazilová. Pěkný den.