Účast V. Bendy, člena bankovní rady ČNB v pořadu Byznys ČT24
Michaela Nováková (ČT24 14. 2. 2022, pořad Byznys ČT24)
Člen bankovní rady Vojtěch Benda v televizním rozhovoru pro ČT24 komentoval lednový růst cen a inflační výhled.
Vybrané citace z rozhovoru
„My nemůžeme být spokojeni s žádným číslem, které se pohybuje ať už nahoru, nebo dolů pod dvojkou, tzn. naše meta je inflaci tlačit v dlouhém horizontu vždycky k dvouprocentnímu cíli. Toto číslo nám samozřejmě radost nedělá a my se snažíme dělat všechno pro to, aby tady s námi nezůstalo dlouho.“
„Já pevně věřím tomu, že se nám podaří i vlastně díky tomu, že jsme relativně rychle začali zvyšovat úrokové sazby a dali jsme jasně najevo, že centrální bance není lhostejný tento růst inflace, že s ním chce bojovat a vyslala jasný signál a působí na tu domácí poptávku, tzn. mělo by to vytvářet tlak na více sklon k úsporám na úkor spotřeby. Mělo by to vést k tomu, že lidé třeba budou zvažovat, jestli si vezmou hypotéku, kterou nejsou schopni třeba do budoucna jednoduše splácet, a postupně by to mělo tlačit cenový růst k nějakým normálnějším úrovním.“
Důležité je, aby se neuhnízdilo v hlavách lidí, že inflace je, byla a bude vysoká a aby s takhle vysokým číslem nepočítali do budoucna, když si budou firmy nastavovat ceny, anebo lidé nastavovat požadavky na růsty platů.“
Abychom se dočkali toho dvouprocentního cíle, na to si budeme nejspíš muset počkat až tak do druhé poloviny příštího roku, protože ty globální tlaky, které vidíme a které k nám přetékají z těch dovozních cen, jsou mimořádně vysoké a netrápí to jenom nás, trápí to v podstatě celý vyspělý i nevyspělý svět.“
„Jsou zde položky, nebo respektive ta část inflace, kterou táhne domácí poptávka a s tou my se snažíme bojovat, nebo s těmi dopady té domácí poptávky. A ukazuje se, že česká ekonomika se posunula z takového toho tygra, co jsme viděli před třeba 10, 15 lety spíše na takového línějšího kocoura, která vytváří v podstatě silné inflační tlaky i při relativně nízkém ekonomickém růstu.“
„V čem se u nás lišíme oproti třeba západním zemím, je poměrně svižnější růst mezd, který by nevadil, pokud by byl ukrytý v každém konkrétním závodě a v každé konkrétní firmě růstem produktivity. Pokud růst mezd odpovídá růstu produktivity plus nějaké drobné navýšení na inflaci, tak je to v pořádku. Pokud však krytí produktivitou není, a my se domníváme, že v tom loňském roce, to, co jsme viděli, ten nárůst mezd nebyl plně kryt produktivitou, tak samozřejmě je to tlak, který snižuje konkurenceschopnost firem. Pro centrální banku je to jasný signál, že toto je stav, který nemůže tolerovat, a musí nějakým způsobem proti tomu jednat, aby svoji politikou jednak tlačila na zpomalení dynamiky mezd tam, kde to není samozřejmě nějakým způsobem odůvodnitelné.“
„Naši experti z měnové sekce udělali porovnání typicky dovážených spotřebitelských produktů, jako je elektronika, oblečení, dětská obuv a podobně. A je zajímavé, že třeba i díky posílení devizového kurzu dovozní ceny těchto položek klesly, zatímco maloobchodní prodejní ceny v prosinci, když vrcholily vánoční nákupy rostly některé i dvouciferným číslem. Takže vidíme, že je to silná poptávka, je to velký sklon ke spotřebě, který táhne ty ceny jen u nás, nejsou to ty pouze energie a s tímto my musíme nějakým způsobem bojovat.“
„Jsou věci, se kterými my nemáme ambici bojovat. Centrální banka tady není od toho, aby se skutečně nějakým zvyšováním úrokových sazeb snažila stlačit světové ceny elektřiny a světové ceny plynu. To jsou bohužel věci, které mimo nás, ale působíme tam, na ty složky inflace, kde působí domácí poptávka, kde působí to, v jaké fázi hospodářského cyklu se nacházíme. A tam ten vliv úrokových sazeb může být poměrně silný. A my předpokládáme, že ty složky, které dneska jsou výrazně ovlivněny domácí poptávkou, ty by měly začít postupně zpomalovat již v druhém pololetí letošního roku, nepřijde-li nějaký další šok. Ale nečekejme, že ta inflace se dostane k dvouprocentnímu cíli v horizontu několika měsíců. Ta inflace s námi bude ještě poměrně dlouho.“
„Ta nákladová inflace, kterou vidíme v těch cenách energií, je dlouhodobější, má strukturální charakter, tzn. není to čistě nějaký krátkodobý výkyv. Řešení je v nějaké dlouhodobé koncepci energetické politiky napříč všemi státy Evropské unie a pro nás pro ostatní to znamená, že to musíme nějakou dobu snášet.“
„Díky tomu, že koruna posílila od loňského prvního čtvrtletí přes 6 % a dolar přitom posiloval vůči euru, tak nám se vlastně podařilo to, že dolar zůstal stabilní vůči české koruně. Takže na rozdíl od eurozóny se nepromítalo oslabení devizového kurzu a neakcelerovalo ty růsty cen komodit. To je vlastně to jediné, co třeba centrální banka může udělat.“