(Seznam.cz TV 18.9.2018, pořad Duel Markéty Bidrmanové)
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká národní banka zpřísňuje od 1. října poskytování hypoték. Žadatelé budou muset splňovat dvě nová kritéria. Výše jejich celkového dluhu nebude smět překročit devítinásobek jejich ročního čistého příjmu. A měsíční splátka dluhu pak 45 % jejich čistého měsíčního příjmu. Kvůli novince nedosáhne na půjčku na bydlení zhruba pětina žadatelů, kteří na ni ještě loni dosáhli. Téma dnešního Duelu probereme s Janem Fraitem, ředitelem sekce finanční stability České národní banky. Dobrý den.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Dobré odpoledne.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
A také s Liborem Ostatkem, ředitelem společnosti Golem Finance, která se specializuje na bydlení. Dobrý den.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Dobrý den.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Fraite, zhorší nová pravidla dostupnost bydlení?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Určitě nezhorší, protože dostupnost bydlení se odvíjí od příjmů žadatelů o úvěr – nebo těch, kteří chtějí bydlet – a cen nemovitostí. Pokud se něco zhorší, tak je to dostupnost hypotečních úvěrů pro určité lidi. Ale poněvadž skutečně neovlivní příjmy, a pokud ovlivní ceny, tak spíše směrem dolů, tak určitě přístup k bydlení nezhorší.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle vás, pane Ostatku, se přístup k bydlení zhorší s těmito pravidly?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Otázka je, o které skupině obyvatel se bavíme. Co se týká dostupnosti bydlení, bylo velmi přesně řečeno, že největší vliv mají ceny nemovitostí a růst příjmů obyvatelstva. Samozřejmě z pohledu dostupnosti financování bydlení je to určité korekční opatření a může zhoršit – svým způsobem omezit - nebo nastavit určité limity pro určitou skupinu obyvatel. Na druhou stranu bych chtěl dodat, že vstupujeme do čtvrtého roku konjunktury a situace, kdy si lidé prostě někdy půjčují na něco, co nemusí ustát v době krize, začíná být velmi seriózní pro řešení. Takže určitě zastávám názor, že není špatné ta korekční opatření řešit.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona to nejsou první korekční opatření, ke kterým Česká národní banka přistupuje. Jak se můžeme podívat právě teď, tak šrouby hypotékám centrální banka utahuje už delší dobu. Podívejme se tedy jak: Nová pravidla, která začnou platit od 1. října, říkají, že dluh nesmí překročit devítinásobek čistého ročního příjmu. Pravidlo číslo 2: maximální splátka má být 45 % čistého měsíčního příjmu. Další pravidla ovšem už platí. Jde o to, že hypotéky, které tedy jsou poskytnuty na devadesátiprocentní a vyšší, tedy až stoprocentní hodnotu nemovitosti, se už téměř neposkytují, stoprocentní hypotéky jsou už prakticky totálně eliminovány. Hypotéky na 80 až 90 % hodnoty nemovitosti se poskytují jen omezeně. Konkrétně v celém objemu jich je maximálně 15 %. A nejčastěji tedy se poskytují hypotéky na méně než 80 % ceny nemovitosti. K tomu ještě dodám, že Česká národní banka hasí zájem o hypotéky i tím, že zdražuje peníze: Zvýšila základní sazbu za poslední rok a půl z technické nuly na 1,25 %. Pane Fraite, co přesně chce Česká národní banka těmito změnami dosáhnout?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Ty změny nepovedou k žádnému dramatu nebo nějakým zásadním dopadům. Jde nám o to, abychom zastavili zhruba 3 roky trvající trend, kdy postupně získávají úvěr žadatelé, kteří by ještě před časem neuspěli. Jinými slovy, ne, že by se půjčovalo úplně každému, nicméně ty podmínky se dosti uvolnily a některé ty úvěry jsou na hraně či za hranou přijatelného rizika jak pro poskytovatele, tak pro samotné dlužníky.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolik procent těchto rizikových úvěrů v Česku je?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Odhadujeme, že zhruba něco kolem 10 až 12 % úvěrů, které byly poskytnuty v loňském roce, mělo poměrně vysoce rizikové charakteristiky.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Rizikové, to znamená, že by v budoucnu, pokud by se zhoršila ekonomická situace, jejich žadatelé nezvládali splácet?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Ano, při výrazném zhoršení, zejména příjmů, při ztrátě zaměstnání nebo při výraznějším nárůstu a déletrvajícím nárůstu úrokových sazeb by hodně držitelů úvěrů mohlo mít problémy.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Věříte tomu, že tato opatření, která Česká národní banka zavádí, budou fungovat? Že povedou ke zmenšení zájmu o hypotéky?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Nepovedou. Nepovedou z toho titulu, že poptávka tady je, my jsme v letech konjunktury. Já bych ta opatření vnímal skutečně jako něco, co zamezí v zásadě toxickým kombinacím. Když se na to podíváme, tak skutečné žádné drama zatím nenastalo. Teď mám na mysli, že 2 roky platí regulace LTV, to znamená poměrů úvěru k hodnotě nemovitosti.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ta pravidla o těch procentech, která jsme viděli.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Ano, přesně tak. Je to přesně 2 roky, kdy byla zavedena, můžeme se podívat na produkci. Je vidět, že zájem neustále trvá a bude trvat do té doby...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Přes ta první pravidla. To se neprojevilo podle vás...
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Přes ta první pravidla... Ale, ale sedí-li přede mnou klient, který říká a říkal před dvěma roky: „Já nemám žádné peníze, já si chci koupit byt, potřebuju hypotéku na 100 %.“ To je první faktor. A druhý faktor, který se k tomu přidává současnou regulací platnosti od 1. října: Ten klient vám ještě říká: „Víte, já jsem s těmi příjmy na hraně, já vydělám tak akorát, ale vlastně téměř všechno, co vydělám, odevzdám na splátku hypotéky.“ Tato kombinace skutečně není optimální. To je rizikový segment.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
To je tedy dobře, pokud tomu správně rozumím.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
To je rizikový segment. A o tom samozřejmě ČNB, alespoň já to takto chápu, hovoří ve svých... doporučeních. Jde o to, aby ta situace nevyeskalovala, aby procento těchto zákazníků nebylo velmi vysoké.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně pan Ostatek říká, že po zavedení těch prvních pravidel ohledně LTV zájem o hypotéky neklesl.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Určitě neklesl. Když se podíváme na diskusi loni na jaře v dubnu, kdy jsme zaváděli přísnější limit LTV, tak se objevila – stejně jako se dnes objevují – tvrzení, že trh klesne o pětinu. Ten trh neklesl. To znamená, ty dopady tam nebyly. Samozřejmě možná část těch žadatelů neuspěla, zřejmě malá část. A možná někteří, dejme tomu, si půjčili někde jinde.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba na černém trhu.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Nemyslím si, že na černém trhu. Mohli si půjčit u jiných poskytovatelů, než u kterého si brali hypoteční úvěr. Ale my jsme od začátku věděli, že ten nástroj LTV není dokonalý, protože umožňuje se v některých aspektech tak trošku vyhnout. A vidíme třeba, že banky jsou mnohem benevolentnější při oceňování zástavy. To znamená, že se staly méně přísnými. Ty úvěry vlastně byly stejné a byly poskytnuty – i když nižším LTV – právě proto, že použily vyšší ocenění zástavy.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, ta nová opatření tedy budou dokonalejší? Nepůjde je obejít?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Ta nová opatření obejít nepůjde. A právě proto u části tržních účastníků vyvolávají takové negativní reakce.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebojíte se tedy toho, že lidé, kteří na hypotéku u normálních institucí nedosáhnout, půjdou na černý trh, který je samozřejmě mnohem nebezpečnější?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Tuto výtku slyšíme velmi často. Nicméně půjčit si na bydlení na černém trhu by bylo pro ty lidi natolik drahé, že by se jim to v žádném případě nemohlo vyplatit.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se podívat, jak Češi na to postupné uzavírání stavidel na hypotečním trhu reagují. Mají lidé přehled o tom, co se chystá? Že budou pravidla přísnější a co to obnáší...
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Já bych řekl, že ten přehled je velmi limitovaný složitostí terminologie a toho, co ta opatření v kontextu přinášejí. Řekl bych, že lidi mají díky médiím obecný přehled, že se něco bude zhoršovat nebo že něco bude omezeno. To určitě ano. S tím k nám přicházejí, ale řekl bych, že u většiny populace tím ta znalost končí. Přehled obecně mají. Na druhou stranu, když se podívám na poslední dva až tři měsíce, tak od červnového vyhlášení zpřísnění doporučení nebo zavedení dvou příjmových ukazatelů se nekonal žádný umělý skok v poptávce.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že přes léto tedy lidé nežádali mnohem více, než bývá zvykem?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Žádali, ano, ale...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme to nějak vyčíslit? Jaký byl rozdíl oproti minulým letům?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Je to jako když mírně přidáte plyn. Není to jako třeba na Slovensku, kde ten zájem vylétl skokově. Mnohem větší emoce a mnohem větší skokový zájem vyvolal například Státní fond rozvoje bydlení s půjčkou pro mladé do 36 let. Tam byla samozřejmě reakce mnohem vyšší. Tady očekáváme v průměru...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tady ještě nějaké číslo, prosím?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
...v průměru zhruba 10 až 15procentní nárůst oproti loňskému roku. Ale pouze za období července až září. Nejvíce za září.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Byli to především ti lidé, kteří by od 1. října na hypotéku šanci neměli?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Nemyslím si, protože to vnímání je hodně obecné. Upřímně řečeno, jaký bude dopad -– protože o tom se vedou diskuse, někdo říká: omezí to o třetinu, o 20 %, někdo o 10 % – z odborné roviny to bude možné určit až po několika týdnech fungování toho opatření.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ty odhady jsou opravdu různé, protože podle České bankovní asociace nedosáhne na hypotéku pětina lidí, kteří ji ještě loni dostali. Podle Sberbank nová pravidla nesplní až třetina žadatelů a podle Monety 15 %. Jaká část lidí na hypotéku nedosáhne podle vašich analýz, podle analýz centrální banky?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Je velmi těžké říci, jaká část na hypotéku nedosáhne, protože jedna věc je, jestli v minulosti něco nesplňovali, ale druhá věc je, co by dělali v situaci, kdyby nesplňovali, kdyby se často přizpůsobili. Každopádně my vidíme za druhou polovinou loňského roku to, že úvěr s výší více než devítinásobku čistých ročních příjmů byl poskytnut zhruba 8 % žadatelů. A trochu méně u úvěrů s ukazatelem splátek na 45 % čistých příjmů, ale to samozřejmě není všechno. Ti lidé mohou mít další dluhy, ty vidí banky, ty nevidí Česká národní banka. Ale ještě bych chtěl upozornit na to, že my umožňujeme bankám poskytnout určité procento úvěrů i nad ty limity, konkrétně 5 %. A když si to všechno dáme dohromady, tak můj osobní názor je, že loni by neuspělo méně než 10 % žadatelů. Je třeba také si uvědomit, že někteří by si požádali asi o menší úvěr, koupili by si menší byt, případně by dodali vyšší příjmy, než dodali původně.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžete říci, jaká skupina lidí by tedy podle vás neuspěla, dejme tomu podle příjmů?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Obecně platí to, že by pravděpodobně neuspěli žadatelé ve velkých městech, primárně v Praze, kteří mají průměrné či nižší než průměrné příjmy. To je jednoznačné. Byty, zejména v Praze, jsou natolik drahé, že lidé s průměrnými příjmy si je prostě nemohou dovolit. V regionech, kde jsou ceny výrazně nižší, je to úplně jinak. Takže jsou to lidé ve velkých městech a potom lidé, kteří mají malé rezervy a relativně nízké příjmy.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane Ostatku, souhlasíte? Bude to procento těch lidí, kteří by na hypotéku nedosáhli, menší než 10 %, jak tvrdí pan Frait? Nebo se spíš blížíte k té třetině?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
My uvnitř s kolegy z obchodní sítě a se specialisty, s hypotečními makléři, diskutujeme. Ty rozdíly budou obrovské právě podle regionu. Já tady chci zdůraznit jednu věc, že budeme skutečně vědět až po určité době. Já se kloním k tomu menšímu odhadu, spíš vidím, že bychom se mohli pohybovat někde kolem 10 až 15 %, ale možná ten dopad bude menší, protože pokud ten člověk půjde ke kvalifikovanému odborníkovi, teď myslím někomu, kdo financím na financování bydlení rozumí, tak můžou hledat cesty. A může být poměrně velká skupina lidí, kteří nakonec tu hypotéku získají, ale obrovský rozdíl je například mezi více spolužadateli. Nejvíce, když to vezmu technicky a technokraticky a udělám simulaci na stávající meze, tak která banka půjčí nejmíň a nejvíce, nasimuluji nová opatření, tak jsou samozřejmě v ohrožení samožadatelé. Takže pokud přidám partnera, partnerku...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se lidé budou podle vás uchylovat k tomu...
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
...nebo i rodiče, máte úplně jiný diskusní prostor k řešení. Nebo přidám více vlastních zdrojů, snížím hypotéku a tak dále, anebo dokonce, a ta diskuse si myslím, že je relevantní v některých městech, prostě změním záměr, protože cena za metr čtvereční už někde skutečně pro normálního člověka nedává logiku.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejhorší to bude tedy v Praze?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Bez pochyby.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde se tedy průměrná cena za metr čtvereční pohybuje přes 88 tisíc korun. My se můžeme podívat na dva modelové příklady. Příklad Brno, příklad Praha, stejný byt. Pokud v Brně bude chtít žadatel koupit byt za necelé 3,5 milionu, tak bude muset disponovat vlastními úsporami zhruba ve výši 700 tisíc korun. Na zbytek, pokud by si tedy chtěl brát hypotéku na 30 let s úrokem 3 % při 80% LTV, tedy vychází, že by musel mít příjem 31 tisíc čistého měsíčně, aby splnil podmínky České národní banky. Když se podíváme na Prahu, tam musíme počítat s nemovitostí dražší, úspory samozřejmě musí být vyšší, hypotéka 4 miliony, a příjem tam tedy vychází na 37 tisíc čistého měsíčně. To potvrzuje tedy to, že výrazně nižší šanci splnit tyto podmínky budou mít lidé z velkých měst. Můžeme z toho vyvodit, že celá střední třída se vlastně může vzdát šance na hypotéku? Já to trochu zobecním.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Určitě ne. Právě, že si myslím, že střední třída...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě dosáhne.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Střední třída, pořád máme prostor, kde můžeme operovat. Samozřejmě v těch velkých městech je to problém, protože příklad s 5 miliony už nejsme v Praze. 5 milionů za byt, prostě už nejsme v Praze...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže ten čistý příjem...
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
...v širším centru, když to půjde dobře. To je ten problém. A jsme u cen nemovitostí, protože 37 tisíc měsíčně čistého v Praze, pokud jsou 2, tak to určitě pro střední třídu není problém, ani v případě jednoho samožadatele. Ale jsme v problému, co sehnat za těch 5 milionů.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkáváte se s výtkami, že navrhovaná opatření jsou příliš tvrdá, že ta skupina, která na hypotéky potenciálně nedosáhne, je příliš široká?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Setkáváme se samozřejmě s výtkami, nicméně jsou to výtky primárně ze strany lidí, kteří se tím byznysem živí, nejsou to často bankéři. Hodně se setkáváme s výtkami ze strany realitního sektoru, protože ten zájem je jasný, prodat za co nejvyšší cenu a tak trochu někdy „po nás potopa“. My máme povinnost kontrolovat zdraví finančního sektoru a zároveň zajistit to, aby ekonomika byla dlouhodobě celkově stabilní. Tím pádem se naše zájmy nepotkávají. Koneckonců my jsme zvyklí na to, že jsme občas kritizováni, protože holt všem nemůžete vyhovět.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Samy banky nevědí úplně nejlíp, komu mají hypotéku poskytnout a komu ne? Vždyť mají přece svojí sadu pravidel, která dodržují bez jakýchkoliv doporučení České národní banky.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Banky samozřejmě umí řídit ta rizika, nicméně ne vždy je mohou řídit. V tom konkurenčním boji to není vůbec jednoduché. Dám příklad: Všichni jsme schopni jet po dálnici pod limitem 130 km/h, pokud pojedeme všichni. Nicméně, pokud kolem vás všichni jedou 140, tak nakonec vás strhnou do té vyšší rychlosti. Prostě někdy je těžké v tom bankovnictví, když bankéři bojují o tržní podíly...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale jsou svéprávní, musí nést nějaká rizika, za která potom nesou odpovědnost.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Ono se bohužel u hypotečních trhů někdy stává to, že když jsou ty ztráty velké, tak se přenášejí za prvé do celé ekonomiky, protože hypoteční krize mají velký dopad na zaměstnanost a na příjmy. A samozřejmě někdy se také přenáší na daňové poplatníky. A je třeba si uvědomit, že bankéři pracují s cizími penězi, s penězi vkladatelů a tím pádem je přirozené, že je zde určitá výraznější regulace než u jiných odvětví.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Neutrhly se české banky už ze řetězu v tom ostrém konkurenčním boji?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Nemyslím si. Neutrhly. Na druhou stranu ten princip, že na vás tlačí investor, musíte vydělávat a tak dále, všechno se jeví dobře, to samozřejmě funguje v jakémkoli oboru. A banky, si myslím, že se chovají velmi zodpovědně. Na druhou stranu ty rozdíly mezi nejpřísnější bankou - a teď se skutečně dívám na bonitu klienta - a tou nejméně přísnou bankou jsou poměrně značné.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Které jsou ty nejméně přísné banky?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Já vám to z hlavy nepovím.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda ale, že míra těch nesplacených hypotečních úvěrů se v České republice pohybuje jenom kolem 1,5 %, což je nejnižší úroveň v Evropě. Z čeho tedy pramení ty vaše obavy?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
To, kolik je momentálně nesplacených úvěrů, vůbec nevypovídá nic o riziku, protože to pouze říká, že momentálně jsou velmi dobré časy. Ale jakmile přijde recese, tak se zpravidla ten podíl nesplácených úvěrů zvýší několikanásobně. Viděli jsme například Irsko, kde podíl úvěrů před hypoteční krizí byl prakticky nulový a najednou vyskočil skoro ke 30 %. Takže skutečně to není argument, protože důležité je, co se stane, když přijdou špatné časy.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k jedné praktické záležitosti: Člověk, který už má vybranou nějakou nemovitost, stihl by ještě do 1. října uzavřít hypotéku?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
V případě, že má ten záměr vyjasněn, je ta nemovitost jasně daná ve smyslu jeho záměru, možné rezervace...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Papírování stihne?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Určitě stihne.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si to máme vyložit? Musí být ta smlouva do 1. října podepsána, vyřízena celkově nebo stačí jen o hypotéku požádat?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Rozhodující by skutečně mělo být datum uzavření smlouvy, podpisu smlouvy.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale banky to mají různě, například Česká spořitelna, Wüstenrot, tam stačí do 1. října podat žádost o úvěr.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Tak doufám, že poslouchají. Náš výklad by měli znát.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme na dopady veškerých opatření, o kterých celou dobu pořadu mluvíme, povedou podle vás k tomu, že ceny bydlení by nakonec mohly i klesnout?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Ta opatření určitě nepovedou k tomu, že by ceny bydlení rostly, protože pokud přece jenom bychom trochu snížili poptávku po bydlení s tím, že by někdo nedostal úvěr, tak by to spíš vedlo k nějakému tlaku na pokles cen. Nicméně jsou jiné faktory, které mají mnohem větší sílu a...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Toto není tedy hlavní cíl těch opatření.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Skutečně to není hlavní cíl opatření. Byli bychom rádi, kdyby se ceny stabilizovaly, ale tato opatření to určitě neovlivní. Jsme prostě v situaci, kdy rychle rostou příjmy, úrokové sazby jsou stále poměrně nízké, investice do bydlení vypadají jako velmi dobré investice. A samozřejmě tato naše opatření jsou skutečně pro stabilitu finančního sektoru v dlouhém období. Primárně nám jde o to, aby nenastala určitá spirála, která by za 4, 5, 6 let vedla k tomu, že bychom se dostali do situace, kdy tady jsou velké riskantní dluhy a ekonomika by se najednou při nějakém šoku dostala do velmi nepříznivé situace. Zatím jsme od toho daleko, ale právě proto ta opatření zavádíme hodně dopředu.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Nicméně úrokové sazby poskytovatelů hypoték se zatím příliš nepohly, jsou všechny poměrně nízko. Není to proti vašim předpokladům?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Není to proti našim předpokladům, protože v celé Evropě jsou ty delší úrokové sazby, od kterých se odvíjí sazby hypotečních úvěrů velmi nízké a je zcela přirozené, že i když se trochu zvýšily krátké sazby, že ty dlouhé zůstávají dole. A koneckonců je třeba si uvědomit, že se od té doby zvýšilo tempo růstu příjmů a pokud lidé srovnávají výši úrokové sazby s výší nebo s tempem růstu svých mezd a příjmů, tak samozřejmě to malé navýšení úrokových sazeb nemohlo nikoho prakticky odradit.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Porostou tedy po 1. říjnu?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Myslíte sazby dlouhé hypotéky? Je možné, že trochu porostou, ale v žádném případě bych tady nechtěl někoho strašit, protože pokud slyší dennodenně: „Rychle si běžte pro úvěr, za chvilku bude dražší“, tak je to třeba udělat jako marketingový...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže nějaká předpověď o kolik, to z vás nedostanu.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
To ze mě určitě nedostanete, ani to nevím.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš předpoklad, pane Ostatku, kdy začnou tedy sazby úvěrů růst?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Přesně v tuto chvíli, kdy se mě ptáte, bych řekl, že posledních 10 dní se banky začínají probouzet ve smyslu toho, že musí reagovat. Jsou pod tlakem. ČNB určuje svou politikou trend velmi výrazně a ten je daný. Sazby v podstatě trendově, dlouhodobě ve smyslu minimálně do konce letošního roku a pravděpodobně i příští rok nebudou klesat.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže do konce letošního roku nebudou klesat.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Nebudou klesat, ale ten růst sazeb je nevyhnutelný.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
A růst čekáte kdy, příští rok?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Banky už teď zvyšují úrokové sazby, zrovna tento týden je to několik bank. Myslím si, že ta taktika i logika konkurenčního boje byla přes léto být spíše v mírném trendu nebo nereagovat, reagovat akční nabídkou, ale teď skutečně musí reagovat. Navíc...
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
A budou reagovat...
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Cena dlouhodobých zdrojů totiž roste, tam je ten zásadní faktor. Marži neurčuje ČNB. ČNB určuje trend velmi jasně, ten je daný. A komerční výše úrokových sazeb je mixem ceny zdrojů, které banky mají k dispozici nebo si je mohou nakoupit, a samozřejmě je výrazně ovlivněna konkurenčním prostředím.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě poslední otázka, k jakému trendu v bydlení tato opatření povedou? Budou se lidé snažit o lacinější nemovitosti někde mimo velká města, mimo centra?
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Už vedou. Vidím to při cestě do práce. Nemám bydlení v Praze, ale jedu do práce z jihu, ze Strakonické ulice. Provoz každým rokem stoupá. Mám pocit, že se to děje satelitně. To znamená Praha má v podstatě ten trend jasný, lidé se poohlížejí. Za ten příklad 5 milionů seženete bydlení mimo Prahu v relativně dostupném prstenci 30, 20 kilometrů. A to je samozřejmě trend. V regionech je to obrovsky odlišné. Například v Brně mám pocity podle reakce a zpětné vazby kolegů z realitního sektoru, že ty ceny už někde dokonce korigují, opět zase záleží, co to je za nemovitost, v jaké lokalitě. Jednoznačně, lidé se budou snažit to řešit racionálně. A já si myslím, že ta otázka je nasnadě.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Budou se, pane Fraite, lidé snažit to řešit tak, že místo vlastního bydlení upřednostní nájmy?
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Samozřejmě u té skupiny, která je potenciálně omezena našimi doporučeními, tak je to určitě možné. Ale zároveň upozorním na to, že skutečně ty nové limity omezují jenom relativně malou část lidí, kteří přemýšlí o tom, jestli koupí vlastní bydlení. Takže ten dopad nebude nějak plošný. Skutečně ne celá republika žije v Praze, na to je třeba pamatovat.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Jan Frait, ředitel sekce finanční stability z České národní banky. Děkuji za rozhovor.
Jan FRAIT, ředitel sekce finanční stability ČNB
--------------------
Také děkuji.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
A naším hostem byl také Libor Ostatek, ředitel Golem Finance. Díky.
Libor OSTATEK, ředitel společnosti Golem Finance
--------------------
Děkuji.
Markéta BIDRMANOVÁ, moderátorka
--------------------
Tolik dnešní Duel. Díky, že jste se dívali.