Aleš Michl (Forbes 8. 4. 2020 strana 30, rubrika Focus)
Pojďme společně počítat. Pokud vyjdeme z dat o spotřebě elektřiny, pak to vypadá, že ekonomika ve čtvrtém březnovém týdnu spadla meziročně o 6,5 procenta a v pátém o 9,3 procenta. Přesnějších dat zatím moc nemáme.
Český statistický úřad zveřejní údaje o průmyslové výrobě za březen až 7. května, stejně jako data o zahraničním obchodě. Data o maloobchodních tržbách vyjdou o den dříve, ale budou zkreslena vlivem předzásobení se potravinami všeho druhu.
Naopak u výpadku prodejů trvalejšího zboží, například automobilů, nebudeme vědět, zda došlo pouze k odsunutí spotřeby, či k jejímu trvalejšímu poklesu. První odhad růstu HDP za první kvartál vyjde až 15. května.
Co víme? Nouzový stav byl vyhlášen 12. března 2020, karanténa platí od šestnáctého a Škodovka přerušila výrobu dva dny nato. Potvrdilo se, že ekonomický růst neumírá stářím, ale musí ho něco zabít.
K prvnímu relevantnímu odhadu vývoje ekonomiky byla využita vysokofrekvenční data o spotřebě elektřiny ze stránek ČEPS a od firmy ČEZ. Odhad nenaznačoval nic neobvyklého, pokles se zdál být pouze mírný.
Přelom března a dubna byl však mimořádně chladný a bylo nutné data očistit o vliv teplotních výkyvů. Když je větší zima, více se topí, ale mimo topnou sezonu je efekt teploty na spotřebu kvůli klimatizaci opačný.
K očištění časové řady o spotřebě elektřiny byla použita data o počasí z ASOS sítě a výsledná data ukázala v prvním týdnu karantény pouze nepatrný meziroční pokles, který se ale postupně prohlubuje až ke zmíněným téměř 10 procentům. To dává smysl – omezení výroby v dalších podnicích naskakují postupně, dominovým efektem.
Analýza spotřeby elektřiny ukázala i to, že ekonomika zpomalovala již před propuknutím pandemie. Vývoj průmyslové výroby v ČR v září meziročně poklesl o 0,5 procenta, v říjnu si připsal plus 0,3 procenta, v listopadu a prosinci shodně -2,6 procenta a v lednu -0,8 procenta.
Proto jsem byl dlouho proti zvyšování sazeb a ještě před karanténou tlačil naopak na snížení úrokových sazeb a zlevnění peněz.
Další číslo, které je za březen dostupné, jsou data o registracích nových osobních automobilů v ČR od Svazu dovozců automobilů. Ty v březnu meziročně poklesly o 36 procent, což nám ale o současné poptávce po automobilech moc neprozradí – většina automobilů byla totiž nakoupena nebo objednána už v předchozích měsících.
Prvotní pád byl nejspíše způsoben tím, že noví majitelé buď odložili registraci automobilů, nebo si nemohli nové auto vyzvednout.
Dalších dat, od kterých se zatím můžeme odrazit, moc nemáme. Jak lze tedy uvažovat dlouhodobě?
Graf ze studie ekonoma Richarda Baldwina | Zdroj VoxEU
Stlačení červené na modrou v první části grafu je v Česku potřeba, aby zdravotnictví nezkolabovalo jako v Itálii. Proto preventivní opatření v čele s karanténou. Je to ale trade off, klasické něco za něco.
Platíme šokovým ekonomickým útlumem (spodní část grafu). Nejde však o recesi, jakou známe z učebnic. Kolega James Bullard z americké centrální banky Fed to nazval obdobím „národní adaptace ekonomiky na pandemii“.
Organizovaná karanténa znamená odstávky výroby a propady výdělků – a logicky i strašná ekonomická čísla. Pokud bychom vzali HDP od února do půlky března a srovnali ho s obdobím od druhé půli března až do současnosti, mohlo by to být klidně hrubým odhadem -50 procent (modrá přerušovaná čára dole v grafu).
Situaci lze ze strany ČNB zmírnit výrazným zlevněním peněz a zasazením se o stabilitu bankovního systému. Peníze, cash, pak musí vláda lidem a podnikatelům doslova rozdat. Hospodářská politika může posunout ekonomiku z modré čárkované na zelenou čárkovanou, například z -50 procent na -30 procent.
Pokud přihlédneme ke spotřebě elektřiny prezentované výše, pak je možné pesimismus mírnit. I využití hospodářské politiky má samozřejmě svůj trade off – cenou je nárůst státního dluhu.
Když vzpomeneme na poslední velkou epidemii, SARS byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců. Pokud to dokážeme i s novým koronavirem, po zbytek roku budeme ten šílený propad dohánět.
A rok 2020 se z ekonomického hlediska stane rokem ztraceným.