Expozice ČNB přivítala veterány světových konfliktů

Expozice ČNB v Praze „Lidé a peníze“ přivítala v roce 2019 řadu významných návštěv. Jednou z nich byla exkurze organizovaná v rámci projektu „Péče ČsOL o válečné veterány“ Československou obcí legionářskou. Zúčastnili se jí čeští veteráni, kteří zasáhli snad do všech světových konfliktů, na nichž se podílely české a československé jednotky od počátku II. světové války (vedle samotné II. světové války také operace Pouštní bouře, nebo misí UNPROFOR, UNSOM apod.).

Mužů a žen, jimž se nezřídka skvěl na klopě vlčí mák, se nejdříve ujal člen bankovní rady Aleš Michl, který vyzdvihl význam činnosti všech českých vojáků ve vojenských konfliktech pro celou naši společnost. Jedním z výrazných momentů akce pak bylo, když se všemi sdílel osobní vzpomínky na svá studia v USA, kde se setkal s ryzí úctou k veteránům, která se v posledních letech vrací i k nám. Jeho postoj ocenili i samotní veteráni, kteří mu následně připnuli svůj symbol – vlčí mák.

Následně se účastníci seznámili s vlastní expozicí ČNB a jejím historickým obsahem, který nezřídka také oni svými činy v minulosti pomáhali utvářet, neboť mezi nimi byli např. Jiří Kadeřábek (93 let), který prošel východní frontou s Rudou armádou, nebo Jaromír Lisý (98 let), účastník domácího odboje. Vedle komentované prohlídky, s jejím skutečným zlatým hřebem, tj. vysokohmotnostní zlatou mincí, se pak seznámili také s archivními dokumenty z Archivu ČNB, které se vztahují k Bance československých legií, jež byla od počátku spojena s působením československých a českých organizací veteránů, účastníků prvního a později i druhého odboje.
Celá akce, kterou uzavřela debata na téma centrální banky, nabídla účastníkům pohled do naší expozice a nám naopak příležitost poznat nevšední osudy lidí, díky nimž, jak se vyjádřil p. Michl, jsme dostali možnost svobodně žít, studovat a plnit si své sny.

Vlčí mák

Tradice nosit v klopě vlčí mák v době kolem 11. listopadu se v posledních letech postupně rozšířila z Velké Británie, kde vznikla krátce po ukončení I. světové války, také k nám. Volba padla na tuto polní květinu hned ze dvou důvodů.

Prvním byla záplava jejich rudých květů, jež vykvetla na polích, kde došlo ke krvavým vojenským střetům. Právě tam totiž došlo k převrácení půdy, a proto zde rychle vyrašila tato rostlina. Druhým důvodem se stala slova básně kanadského lékaře Johna McCrae „Na flanderských polích“, kterou sepsal v zákopech a v níž líčí vlčí máky jako to jediné, co jednou bude připomínat oběti války.