Workshop ČNB na téma inflačních očekávání
Celodenní odborné diskuze o výzkumu v oblasti zjišťování inflačních očekávání a jejich dopadů na finanční a spotřebitelské chování domácností se 28. listopadu v ČNB zúčastnily desítky expertů z evropských centrálních bank, univerzit i výzkumných organizací. Jeden ze dvou hlavních příspěvků přednesl Geoff Kenny, který v ECB vede nové šetření spotřebitelských očekávání. Shrnutí hlavních závěrů workshopu ukazuje na důležitost komunikace s veřejností a vysvětlování dění kolem inflace. Zdůrazňuje také, že ne vždy lze na chování domácností přímo aplikovat učebnicové poučky – hodně záleží na celkovém ekonomickém kontextu.
ČNB hostila 28. listopadu v Praze workshop na téma inflačních očekávání domácností. Setkání uspořádala ve spolupráci s Anglo-americkou univerzitou v Praze a FSV UK v rámci řešení projektu TAČR. Na celodenní odborné akci se sešly desítky expertů z různých evropských centrálních bank univerzit a výzkumných organizací. Diskuze se zaměřila především na výzkum v oblasti způsobů zjišťování inflačních očekávání a jejich vlivu na finanční či spotřebitelské chování domácností. Cenné bylo také sdílení zkušeností jednotlivých evropských zemí s nedávným obdobím vysoké inflace a jeho dopady na formování inflačních očekávání. Jeden ze dvou hlavních příspěvků přednesl Geoff Kenny, který v ECB vede nové šetření spotřebitelských očekávání (Consumer Expectations Survey).
Hlavní závěry workshopu lze shrnout do následujících tří bodů:
- Inflační očekávání domácností ovlivňují jejich chování, učebnicové poučky však přímo aplikovat nelze. Jak síla, tak dokonce i směr působení inflačních očekávání hodně záleží na ekonomickém kontextu. Spotřebitelé mají tendenci spojovat vysokou inflaci s nízkým růstem ekonomiky, přičemž klíčovou roli hraje míra nejistoty ohledně očekávané inflace.
- Průměrná inflační očekávání domácností nejsou dobře ukotvená u inflačního cíle prakticky nikdy a nikde. Úplně náhodná ale také nejsou a hodně záleží na způsobu, jak se domácností ptáme – bodový odhad nestačí. Očekávání rychle reagují na růst inflace, ale při následném poklesu se vracejí velmi pomalu, což odpovídá teorii racionální nepozornosti.
- Komunikovat s veřejností a vysvětlovat má smysl. A to obzvlášť v obdobích vysoké pozornosti vůči inflaci a měnové politice, například když inflace roste. Je nutné používat více kanálů, včetně sociálních sítí. Vyšší informovanost veřejnosti totiž posiluje důvěru, která pomáhá ukotvovat inflační očekávání.