Inflace se v listopadu 2023 v souladu s prognózou vrátila k viditelnému poklesu

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v listopadu 2023

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v listopadu 2023 cenová hladina meziročně o 7,3 %. Oproti předchozímu měsíci poklesla meziroční inflace o 1,2 procentního bodu. Meziroční růst spotřebitelských cen byl přitom i v listopadu ovlivněn statistickým efektem snížené srovnávací základy v posledním čtvrtletí loňského roku. V říjnu 2022 totiž došlo k prudkému zlevnění elektřiny pro domácnosti kvůli statistickému promítnutí příspěvku na úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Bez vlivu úsporného tarifu by inflace v letošním listopadu činila 4,7 % (v říjnu 5,8 %).

Listopadová meziroční inflace byla ve srovnání s podzimní prognózou ČNB o 0,2 procentního bodu vyšší. Zapříčinilo to o něco mírnější zpomalení meziročního růstu regulovaných cen. Naopak jádrová inflace zpomalila nepatrně více, než předpovídala prognóza. Rovněž meziroční pokles cen pohonných hmot byl ve srovnání s podzimní prognózou výraznější. Prakticky ve shodě s predikcí potom zvolnila meziroční inflace v oddíle potravin, nápojů a tabáku.

Jádrová inflace v listopadu dále zvolnila. V jejím postupném poklesu, který trvá již více než rok, se projevuje nejen odeznívání růstu cen zahraničních vstupů, ale také zchlazená domácí poptávka. Ta působí proti dalšímu růstu ziskových marží výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb. Zpomalil zejména růst cen zboží a v menším rozsahu také služeb, v jejichž rámci však po šestnácti měsících zpomalování mírně zrychlila dynamika imputovaného nájemného.

Meziroční růst cen potravin v listopadu dále výrazně zpomalil. K tomu přispěly snižující se ceny světových agrárních komodit i domácích zemědělských výrobců, jakožto i utlumená spotřebitelská poptávka. Meziroční pokles cen pohonných hmot, který je stále ovlivněn vysokou srovnávací základnou v loňském roce v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, se v listopadu dále prohloubil. 

Pozorovaný cenový vývoj potvrzuje očekávání podzimní prognózy. Po dočasném zvýšení inflace v říjnu meziroční cenový růst počínaje listopadem opět viditelně zpomaluje. V lednu 2024 po odeznění vlivu úsporného tarifu se meziroční inflace skokově sníží k horní hranici tolerančního pásma 2% cíle. 

O síle a plošnosti dezinflačního trendu svědčí nízký meziměsíční růst cen v uplynulých měsících včetně listopadu. Dezinflační trend je patrný zejména (ale nejen) v klíčovém segmentu spotřebitelských cen – v tzv. cenovém jádru, kde se cenová dynamika při přepočtu na roční bázi (jádrová inflace) již nyní nachází na nízkých jednociferných hodnotách. Prognóza přitom počítá s lednovým zdražením regulované složky energií pro domácnosti (i podniky) souvisejícím se zrušením vládních dotací na jejich distribuci a znovuzavedením poplatků za obnovitelné zdroje, a to zhruba v míře, která odpovídá zveřejněnému cenovému rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

Petr Král, ředitel sekce měnové