Inflace se v listopadu 2024 nezměnila a zůstává v tolerančním pásmu 2% cíle ČNB
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v listopadu 2024
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla cenová hladina v listopadu 2024 meziročně o 2,8 %. Oproti předchozímu měsíci se meziroční růst spotřebitelských cen nezměnil, a nachází se tak v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle ČNB.
Listopadový meziroční cenový růst byl ve srovnání s podzimní prognózou ČNB o 0,1 p. b. nižší. Ani ve struktuře spotřebního koše nebyly odchylky od predikce významné. O něco rychlejší růst regulovaných cen byl vyvážen lehce slabší dynamikou cen potravin, nápojů, tabáku a mírně hlubším poklesem cen pohonných hmot. Také jádrová inflace byla oproti predikci nepatrně nižší.
listopad 2024
meziročně v %
ZoMP podzim 2024
skutečnost
Index spotřebitelských cen
2,9
2,8
Regulované ceny
7,0
7,5
Primární dopady změn daní
0,1
0,1
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák
3,1
2,7
Jádrová inflace
2,4
2,3
Ceny pohonných hmot
-7,5
-7,7
Měnověpolitická inflace
2,9
2,7
Na jádrovou inflaci působí růst mezd v tuzemské ekonomice, který má vliv zejména na ceny služeb. Jejich zvýšený růst je přitom relativně plošný a týká se ubytování, stravování, dovolených s komplexními službami aj. Předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný přísnou měnovou politikou ČNB jádrovou inflaci naopak brzdí. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům, což vliv rostoucích mezd na ceny služeb částečně vyvažuje. Ceny zboží v rámci cenového jádra přitom meziročně prakticky stagnují. Probíhající oživení realitního trhu se promítá v kladné dynamice imputovaného nájemného, byť ta se oproti předchozímu měsíci lehce snížila.
K meziroční inflaci v listopadu výrazně přispíval mimo jiné růst cen elektřiny, vodného a stočného či tabákových výrobků. Zrychlil meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Růst cenové hladiny naopak tlumil pokračující pokles cen pohonných hmot v důsledku předchozího zlevňování ropy na světových trzích.
Cenová hladina v listopadu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,1 %. Dle podzimní prognózy ČNB se meziroční inflace na konci letošního roku krátkodobě zvýší mírně nad horní hranici tolerančního pásma cíle. K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny. Ve stejném směru bude působit též postupný průsak zvýšených cen některých potravinářských komodit do cen v maloobchodech. V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích. V jejím očekávaném vývoji se budou odrážet nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice.
Inflace se v listopadu 2024 nezměnila a zůstává v tolerančním pásmu 2% cíle ČNB
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v listopadu 2024
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla cenová hladina v listopadu 2024 meziročně o 2,8 %. Oproti předchozímu měsíci se meziroční růst spotřebitelských cen nezměnil, a nachází se tak v horní polovině tolerančního pásma 2% cíle ČNB.
Listopadový meziroční cenový růst byl ve srovnání s podzimní prognózou ČNB o 0,1 p. b. nižší. Ani ve struktuře spotřebního koše nebyly odchylky od predikce významné. O něco rychlejší růst regulovaných cen byl vyvážen lehce slabší dynamikou cen potravin, nápojů, tabáku a mírně hlubším poklesem cen pohonných hmot. Také jádrová inflace byla oproti predikci nepatrně nižší.
Na jádrovou inflaci působí růst mezd v tuzemské ekonomice, který má vliv zejména na ceny služeb. Jejich zvýšený růst je přitom relativně plošný a týká se ubytování, stravování, dovolených s komplexními službami aj. Předchozí déletrvající útlum domácí poptávky ovlivněný přísnou měnovou politikou ČNB jádrovou inflaci naopak brzdí. Dochází přitom k poklesu ziskových přirážek výrobců, prodejců a poskytovatelů služeb k jejich nákladům, což vliv rostoucích mezd na ceny služeb částečně vyvažuje. Ceny zboží v rámci cenového jádra přitom meziročně prakticky stagnují. Probíhající oživení realitního trhu se promítá v kladné dynamice imputovaného nájemného, byť ta se oproti předchozímu měsíci lehce snížila.
K meziroční inflaci v listopadu výrazně přispíval mimo jiné růst cen elektřiny, vodného a stočného či tabákových výrobků. Zrychlil meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Růst cenové hladiny naopak tlumil pokračující pokles cen pohonných hmot v důsledku předchozího zlevňování ropy na světových trzích.
Cenová hladina v listopadu oproti předchozímu měsíci vzrostla o 0,1 %. Dle podzimní prognózy ČNB se meziroční inflace na konci letošního roku krátkodobě zvýší mírně nad horní hranici tolerančního pásma cíle. K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny. Ve stejném směru bude působit též postupný průsak zvýšených cen některých potravinářských komodit do cen v maloobchodech. V příštím roce bude nárůst cenové hladiny zpomalovat a postupně se navracet k 2% cíli centrální banky. Růst regulovaných cen totiž počínaje lednem výrazně zvolní. Pohonné hmoty budou meziročně zlevňovat i v příštím roce. Jádrová inflace se mírně nad 2 % bude pohybovat i v následujících čtvrtletích. V jejím očekávaném vývoji se budou odrážet nejen odeznívající nákladové tlaky, ale také utlumené poptávkové prostředí v české ekonomice.
Petr Král, ředitel sekce měnové
Videokomentář Petra Krále, ředitele sekce měnové: