Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v červnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v červnu 2022 cenová hladina meziročně o 17,2 %. Inflace se tak dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 17,1 %.
Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen.
červen 2022
meziročně v %
ZoMP jaro 2022
skutečnost
Index spotřebitelských cen
15,0
17,2
Regulované ceny
23,5
24,9
Primární dopady změn daní
0,1
0,1
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák
12,4
13,9
Jádrová inflace
12,7
14,6
Ceny pohonných hmot
33,1
52,3
Měnověpolitická inflace
14,8
17,1
V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent i vysokými cenami ropy, stejně jako přetrvávající vysoké domácí náklady a kulminace mimořádně silných domácích poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží a služeb v rámci jádrové inflace. V rámci cenového jádra nadále zesiluje příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Zrychlující růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty během jarních měsíců přitom přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.
Vývoj inflace ve druhém čtvrtletí představuje proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Všechny nově dostupné údaje budou plnohodnotně zapracovány v letní prognóze ČNB.
Inflace v červnu 2022 nad prognózou ČNB
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v červnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v červnu 2022 cenová hladina meziročně o 17,2 %. Inflace se tak dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 17,1 %.
Červnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o více než dva procentní body rychlejší. Na uvedenou odchylku působily všechny složky inflace s výjimkou změn nepřímých daní. Nejvýrazněji se na odchylce podílela překvapivě silná jádrová inflace, významně k ní však přispěly i vyšší ceny pohonných hmot a rychlejší růst cen potravin a regulovaných cen.
V jádrové inflaci se projevuje nadále vysoká dynamika produkčních cen v zahraničí, jež je ovlivněna složitou situací v dodávkách materiálů a komponent i vysokými cenami ropy, stejně jako přetrvávající vysoké domácí náklady a kulminace mimořádně silných domácích poptávkových tlaků. Ty jsou zřetelné zejména u cen spotřebního zboží a služeb v rámci jádrové inflace. V rámci cenového jádra nadále zesiluje příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Zrychlující růst regulovaných cen odráží podle očekávání pokračující zvyšování účtů za plyn a elektřinu pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty během jarních měsíců přitom přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem válečného konfliktu a sankcí na vývoz ruské ropy do EU se nadále odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.
Vývoj inflace ve druhém čtvrtletí představuje proinflační riziko jak vůči základnímu scénáři jarní prognózy, tak vůči scénáři se vzdálenějším horizontem měnové politiky oproti jeho standardnímu nastavení v prognostickém aparátu ČNB. Všechny nově dostupné údaje budou plnohodnotně zapracovány v letní prognóze ČNB.
Petr Král, ředitel sekce měnové