Inflace v dubnu 2022 mírně nad prognózou ČNB, návrat k 2% cíli lze očekávat v druhé polovině příštího roku
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v dubnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v dubnu 2022 cenová hladina meziročně o 14,2 %. Inflace se tak dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 13,9 %.
Dubnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o čtyři desetiny procentního bodu výraznější. Za touto odchylkou stálo větší než očekávané zrychlení jádrové inflace a regulovaných cen. Naopak o něco méně, než bylo prognózováno, rostly ceny potravin. Prognóza dynamiky cen pohonných hmot se v podstatě naplnila.
duben 2022
meziročně v %
ZoMP jaro 2022
skutečnost
Index spotřebitelských cen
13,8
14,2
Regulované ceny
20,9
22,0
Primární dopady změn daní
0,3
0,3
Očištěno o změny nepřímých daní
Ceny potravin, nápoje, tabák
9,3
8,5
Jádrová inflace
12,1
12,8
Ceny pohonných hmot
42,3
41,9
Měnověpolitická inflace
13,5
13,9
V jádrové inflaci se projevuje nadále silná dynamika produkčních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Pokračující znatelné zrychlování růstu regulovaných cen odráží neustávající zvyšování účtů za elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem vypuknutí válečného konfliktu se odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.
Podle základního scénáře jarní prognózy ČNB bude inflace s přispěním všech svých složek v nejbližších měsících kulminovat na hladině kolem 15 % a cenový růst zůstane na dvouciferných hodnotách i po zbytek letošního roku. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci. Rekordně silné nákladové tlaky tažené dovozními cenami i domácí ekonomikou přitom mají patrně svůj vrchol již za sebou. V průběhu roku se budou inflační tlaky snižovat díky odeznívání aktuálně vysokého růstu dovozních cen, poklesu domácích ziskových marží a udržení mzdového růstu na uzdě. V příštím roce se nákladové tlaky dále zmírní v důsledku stabilizace a následného mírného poklesu dovozních cen. Ke snížení inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 CZK/EUR. Rozhodná měnová politika ČNB současně pomáhá ukotvovat inflační očekávání firem i domácností. Díky tomu bude inflace v příštím roce rychle klesat a v jeho druhé polovině se sníží do blízkosti 2% cíle.
Inflace v dubnu 2022 mírně nad prognózou ČNB, návrat k 2% cíli lze očekávat v druhé polovině příštího roku
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v dubnu 2022
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v dubnu 2022 cenová hladina meziročně o 14,2 %. Inflace se tak dále zvýšila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v dubnu meziročně vzrostly o 13,9 %.
Dubnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o čtyři desetiny procentního bodu výraznější. Za touto odchylkou stálo větší než očekávané zrychlení jádrové inflace a regulovaných cen. Naopak o něco méně, než bylo prognózováno, rostly ceny potravin. Prognóza dynamiky cen pohonných hmot se v podstatě naplnila.
V jádrové inflaci se projevuje nadále silná dynamika produkčních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Pokračující znatelné zrychlování růstu regulovaných cen odráží neustávající zvyšování účtů za elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem vypuknutí válečného konfliktu se odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.
Podle základního scénáře jarní prognózy ČNB bude inflace s přispěním všech svých složek v nejbližších měsících kulminovat na hladině kolem 15 % a cenový růst zůstane na dvouciferných hodnotách i po zbytek letošního roku. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci. Rekordně silné nákladové tlaky tažené dovozními cenami i domácí ekonomikou přitom mají patrně svůj vrchol již za sebou. V průběhu roku se budou inflační tlaky snižovat díky odeznívání aktuálně vysokého růstu dovozních cen, poklesu domácích ziskových marží a udržení mzdového růstu na uzdě. V příštím roce se nákladové tlaky dále zmírní v důsledku stabilizace a následného mírného poklesu dovozních cen. Ke snížení inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 CZK/EUR. Rozhodná měnová politika ČNB současně pomáhá ukotvovat inflační očekávání firem i domácností. Díky tomu bude inflace v příštím roce rychle klesat a v jeho druhé polovině se sníží do blízkosti 2% cíle.
Petr Král, ředitel sekce měnové