Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v prosinci 2020
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v prosinci 2020 cenová hladina meziročně o 2,3 %. Inflace se tak oproti listopadu dále snížila, přičemž setrvala v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v prosinci meziročně zvýšily také o 2,3 %. Průměrná míra inflace za celý rok 2020 činila 3,2 %.
Prosincový meziroční růst spotřebitelských cen byl o sedm desetin procentního bodu nižší, než předpovídala podzimní prognóza ČNB. Za touto odchylkou stál dominantně vývoj cen potravin, jejichž dynamika ve srovnání s prognózou poklesla výrazněji, a to i přes obnovení růstu světových cen potravinářských komodit. V menší míře k záporné odchylce od prognózy přispěla jádrová inflace, která oproti listopadu nepatrně poklesla. O něco pomaleji ve srovnání s prognózou rostly též regulované ceny, jejichž dynamika ve čtvrtém čtvrtletí dle očekávání zvolnila, a to v souvislosti s vývojem cen elektřiny. Pokračující meziroční propad cen pohonných hmot v podstatě odpovídal prognóze a předpoklad o primárních dopadech změn nepřímých daní se pak zcela naplnil.
Podzimní prognóza ČNB předpovídala pokles inflace koncem loňského roku do horní poloviny tolerančního pásma cíle, a to s přispěním protiinflačních poptávkových dopadů druhé vlny koronavirové pandemie v podmínkách utlumené zahraniční a zejména domácí ekonomické aktivity. Pozorovaný pokles inflace v listopadu a zejména pak v prosinci 2020 byl však výraznější, a to převážně vlivem znatelnějšího zpomalení růstu cen potravin. Podle stávající prognózy přitom zůstanou nákladové inflační tlaky ještě po nějakou dobu zvýšené. Vychládající trh práce a zpomalený růst mezd budou sice růst domácích nákladů brzdit, což bude ale krátkodobě vyváženo předchozím prudkým oslabením kurzu koruny spojeným s nástupem druhé vlny pandemie COVID-19. V průběhu letošního roku bude inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku loňského roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů. V něm se projeví i obnovené posilování kurzu koruny. Jádrová inflace i růst cen potravin ve srovnání s loňským rokem zpomalí. V pokračujícím snižování dynamiky regulovaných cen se odrazí zvolnění růstu cen elektrické energie a pokles cen plynu. Naopak propad cen pohonných hmot odezní. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2021 a 2022, se inflace bude nacházet poblíž 2% cíle ČNB.
Inflace v prosinci 2020 výrazně pod prognózou
Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v prosinci 2020
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v prosinci 2020 cenová hladina meziročně o 2,3 %. Inflace se tak oproti listopadu dále snížila, přičemž setrvala v horní polovině tolerančního pásma dvouprocentního cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní se spotřebitelské ceny v prosinci meziročně zvýšily také o 2,3 %. Průměrná míra inflace za celý rok 2020 činila 3,2 %.
Prosincový meziroční růst spotřebitelských cen byl o sedm desetin procentního bodu nižší, než předpovídala podzimní prognóza ČNB. Za touto odchylkou stál dominantně vývoj cen potravin, jejichž dynamika ve srovnání s prognózou poklesla výrazněji, a to i přes obnovení růstu světových cen potravinářských komodit. V menší míře k záporné odchylce od prognózy přispěla jádrová inflace, která oproti listopadu nepatrně poklesla. O něco pomaleji ve srovnání s prognózou rostly též regulované ceny, jejichž dynamika ve čtvrtém čtvrtletí dle očekávání zvolnila, a to v souvislosti s vývojem cen elektřiny. Pokračující meziroční propad cen pohonných hmot v podstatě odpovídal prognóze a předpoklad o primárních dopadech změn nepřímých daní se pak zcela naplnil.
Podzimní prognóza ČNB předpovídala pokles inflace koncem loňského roku do horní poloviny tolerančního pásma cíle, a to s přispěním protiinflačních poptávkových dopadů druhé vlny koronavirové pandemie v podmínkách utlumené zahraniční a zejména domácí ekonomické aktivity. Pozorovaný pokles inflace v listopadu a zejména pak v prosinci 2020 byl však výraznější, a to převážně vlivem znatelnějšího zpomalení růstu cen potravin. Podle stávající prognózy přitom zůstanou nákladové inflační tlaky ještě po nějakou dobu zvýšené. Vychládající trh práce a zpomalený růst mezd budou sice růst domácích nákladů brzdit, což bude ale krátkodobě vyváženo předchozím prudkým oslabením kurzu koruny spojeným s nástupem druhé vlny pandemie COVID-19. V průběhu letošního roku bude inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku loňského roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů. V něm se projeví i obnovené posilování kurzu koruny. Jádrová inflace i růst cen potravin ve srovnání s loňským rokem zpomalí. V pokračujícím snižování dynamiky regulovaných cen se odrazí zvolnění růstu cen elektrické energie a pokles cen plynu. Naopak propad cen pohonných hmot odezní. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2021 a 2022, se inflace bude nacházet poblíž 2% cíle ČNB.
Petr Král, ředitel sekce měnové