Inflace v prosinci 2021 výrazně nad prognózou ČNB a vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle

Komentář ČNB ke zveřejněným údajům o vývoji inflace v prosinci 2021

Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v prosinci 2021 cenová hladina meziročně o 6,6 %. Inflace tak dále zrychlila a nacházela se vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v prosinci meziročně vzrostly dokonce o 7,6 %. Průměrná míra inflace za celý rok 2021 činila 3,8 %, a byla tak nejvyšší od roku 2008.

Prosincový růst spotřebitelských cen byl o jeden procentní bod rychlejší, než očekávala podzimní prognóza ČNB. Za touto odchylkou stála koncem loňského roku – stejně jako v říjnu a listopadu – především  akcelerující jádrová inflace. K silnému zdražování dochází ve službách i u zboží. V rámci cenového jádra se též dále zvyšuje příspěvek imputovaného nájemného. Ten zachycuje náklady vlastnického bydlení, které mají v tuzemském indexu spotřebitelských cen poměrně vysokou váhu a odrážejí déletrvající rychlý růst cen nemovitostí a cen ve stavebnictví. 

Meziroční zdražení pohonných hmot bylo v prosinci oproti očekávání meziročně ještě o něco vyšší, než očekávala podzimní prognóza. Regulované ceny v prosinci v souhrnu meziročně poklesly, a to vlivem dočasného prominutí DPH na elektřinu a zemní plyn.  Tento pokles však byl o něco menší, než prognóza očekávala. Tato odchylka odrážela již od října pozorovaný mimořádný, byť jen přechodný, cenový vliv nuceného přechodu části domácností k dodavatelům poslední instance v oblasti elektřiny a plynu. S jeho zachycením v cenovém vývoji ze strany ČSÚ podzimní prognóza ČNB nepočítala. Prosincový růst cen potravin byl naopak ve srovnání s prognózou o něco mírnější. 

Zveřejněná data odrážejí silné a plošné inflační tlaky z domácí i zahraniční ekonomiky, které jsou vyšší, než očekávala podzimní prognóza. Zvyšování jádrové inflace je odrazem vzedmuté spotřebitelské poptávky v prostředí silného růstu nákladů, které obchodníci a poskytovatelé služeb promítají do cen. Přitom si zdražováním současně kompenzují část ztráty příjmů z doby uzavírek ekonomiky. Aktuální nárůst nákladů plyne jak z tuzemské ekonomiky, kterou charakterizuje opětovné narůstání napětí na trhu práce a silný spotřebitelský apetit, tak ze zahraničí. Ve druhém případě jde zejména o vysoký růst cen průmyslových výrobců ve světě v důsledku poruch v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích a souvisejícího nedostatku komponent a materiálů. K němu se během podzimu přidalo výrazné zdražování energií na komoditních burzách. Na domácím trhu se zároveň naplňuje riziko rychlejšího růstu nákladů vlastnického bydlení avizované podzimní Zprávou o měnové politice. 

Pozorovaný vývoj je proinflačním rizikem podzimní prognózy. Podle současného pracovního odhadu sekce měnové ČNB bude lednový meziroční růst spotřebitelských cen činit zhruba 9 %. Tento odhad je přitom v současných podmínkách obestřen vysokou mírou nejistoty, když obvyklé přeceňování zboží a služeb může počátkem letošního roku vést vlivem celkově proinflačního makroekonomického klimatu k ještě vyššímu růstu cenové hladiny. Nelze tak úplně vyloučit, že inflace bude zkraje letošního roku po několik měsíců dosahovat dvouciferných hodnot. K avizovanému zvýšení inflace  přispěje zejména skutečnost, že regulované ceny začnou počínaje lednem silně meziročně růst. Dojde k tomu vlivem zdražení energií souvisejících s bydlením poté, co od ledna došlo k  ukončení dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn. To zatím snižovalo celkovou inflaci o zhruba jeden procentní bod. 

Velmi vysokých hodnot bude ještě po nějakou dobu dosahovat jádrová inflace, která odráží významné domácí poptávkové tlaky i silnou dynamiku cen výrobců v tuzemsku a v zahraničí. Porostou i ceny potravin v návaznosti na růst cen zemědělských komodit na světových trzích. Inflace tak bude v následujících měsících kulminovat. Posléze se začnou celkové inflační tlaky zmírňovat. K tomu přispěje odeznění růstu dovozních cen, které podpoří i posilující koruna, a na postupný pokles inflace bude tlačit i probíhající výrazné zvyšování úrokových sazeb ze strany České národní banky. 

Petr Král, ředitel sekce měnové