Jan Procházka, člen bankovní rady ČNB
Konference České asociace pojišťoven
Praha, 21. listopadu 2023
Vážené dámy a pánové,
dovolte mi, abych Vás jménem svým i jménem pana guvernéra České národní banky přivítal na této konferenci věnované 30 letům vývoje moderního pojistného trhu v České republice.
Pojišťovnictví lze bezpochyby považovat za jeden z nejdůležitějších sektorů finančních služeb, který ve svém základu napomáhá občanům a podnikatelům ochránit zejména jejich majetek, životní situace, zdraví a příjmy před nepředvídatelnými událostmi. V České republice prošel pojistný trh v posledních 30 letech významným vývojem. Základní pilíře moderního pojistného trhu, které vytvořily stabilní právní rámec pro fungování pojistného trhu a umožnily jeho rozvoj, byly nastaveny zákonem o pojišťovnictví a občanským zákoníkem (v mezičase také zákonem o pojistné smlouvě). V průběhu let došlo k dalším významným legislativním změnám, například k demonopolizaci povinného ručení motorových vozidel či z pohledu ČNB k harmonizaci českého veřejného práva s evropským, jehož výsledkem je i současný zákon o pojišťovnictví, který implementuje nový rámec pro obezřetnostní dohled Solvency II, nebo zákon o distribuci pojištění a zajištění transponující směrnici IDD.
Společně se silným zázemím a know-how mezinárodních finančních skupin i tuzemských vlastníků a působením na otevřeném trhu Evropské unie se pojistný trh v České republice stal z pohledu ČNB stabilním, plně konkurenceschopným, dobře kapitálově vybaveným, ziskovým a dostatečně odolným vůči případným nepříznivým vlivům. To mimo jiné potvrdilo i 12. kolo dohledových zátěžových testů pojišťoven realizované na datech konce roku 2022, které proběhlo v první polovině roku 2023. Za participaci na něm Vám jménem ČNB děkuji.
I přesto bych rád zmínil některá rizika a nejistoty, ale i příležitosti pro další fungování tohoto sektoru.
V prvé řadě je to makroekonomický a geopolitický vývoj: inflace a vysoké úrokové sazby, realizace či hrozba konfliktů (Ukrajina, Izrael, expanzivní politika Číny, lokální konflikty v Africe).
Dále je třeba zmínit klimatické změny a jejich propsání mimo jiné do zajistného trhu.
V souvislosti s výskytem přírodních kalamit a jejich hrozícím budoucím nárůstem z důvodu změn klimatických podmínek a zároveň v souvislosti s nejistotami vyplývajícími z dozvuků koronavirové pandemie pojišťovnám hrozí významné zdražení cen zajištění v některých pojistných odvětvích, případně jeho omezená dostupnost. Tento trend se částečně již promítl do podmínek při sjednávání zajistných programů na rok 2023. V konečném důsledku to může způsobit nárůst cen pojištění či dokonce úpravu produktové nabídky směřující k zahrnutí či rozšíření výluk ve vztahu k environmentálním rizikům a také omezení dostupnosti pojistného krytí pro některé segmenty zákazníků nebo odvětví.
Z dlouhodobého hlediska je třeba zmínit významný segment pojistného trhu v ČR, kterým je povinné ručení a jeho postačitelnost pojistného.
Vyznačuje se vysoce konkurenčním prostředím se standardizovaným, téměř komoditním produktem, který je možné snadno prodávat přes webové srovnávače. To způsobuje velký tlak na cenu zejména u nového obchodu, a to v prostředí významné škodní inflace. Udržení ziskovosti sice dosud napomáhá nižší škodní frekvence způsobená modernizací vozového parku, dražší cenou paliv a strukturálními změnami způsobenými pandemií covid-19, nicméně se všeobecně očekává její alespoň částečný návrat na předcovidové hodnoty, což bude dle očekávání spolu s přetrvávající škodní inflací zhoršovat profitabilitu povinného ručení.
Dále bych se rád věnoval kybernetickým rizikům a digitalizaci.
Bezesporu zde existuje vyšší riziko kybernetických útoků způsobené strukturálními změnami fungování pojišťoven a jejich klientů (vyšší podíl home office a vyšší míra online procesů) a zároveň konfliktem na Ukrajině, kdy lze pozorovat větší objem útoků ruských hackerů na země EU.[1]
Digitalizace procesů pojišťoven významně narůstá a lze předpokládat, že tento trend bude pokračovat. Rozvoj v oblasti implementace umělé inteligence do činností pojišťoven je zřejmý, její efektivnější zapojení se jeví spíše v interních procesech, např. při upisování rizik včetně segmentace zájemců o pojištění a stanovování výše pojistného. V přímém kontaktu se zákazníkem, např. při poskytování informací a při distribuci pojištění, je využití umělé inteligence spíše v počátcích. Zavádění těchto nových technologií klade vyšší nároky na řízení rizik souvisejících jak s přímou interakcí se zákazníky, tak s vnitřními postupy pojišťoven, aby bylo minimalizováno riziko poškození zájmů zákazníků a také nedocházelo k jejich diskriminaci.
Z hlediska ekonomiky fungování celého pojistného trhu je tu pak pochopitelně trend konsolidace trhu, tlaku na efektivitu a využívání outsourcingu.
Probíhající konsolidace českého pojistného trhu se v posledních letech projevila řadou akvizic a fúzí a snahou o zvýšení efektivity (včetně hledání synergií díky působení na některých trzích prostřednictvím poboček).
Snaha o zefektivnění postupů, snížení nákladů a využití synergií v rámci finančních skupin se promítá do outsourcingu řady činností pojišťoven na externí poskytovatele a skupinové servisní společnosti. Tomuto trendu rozumíme, jedná se o logický nástroj pro sdílení nákladů, ale i expertizy v rámci skupiny. Je však potřeba jasné vymezení odpovědností na úrovni zúčastněných společností a nastavení odpovídajících kontrol kvality. Nedůsledný přístup některých pojišťoven zvyšuje jejich expozici vůči právnímu a reputačnímu riziku.
Nákladové zefektivnění činností s cílem realizace úspor při správě kmene i snižování nároků na procesy likvidace pojistných událostí je patrné i v podobě převádění stávajících klientů do nových, aktuálně nabízených pojistných produktů neživotního i životního pojištění. Tyto procesy s sebou ovšem nesou povinnost dostát požadavkům kladeným regulací, zejména na transparentní komunikaci vůči dotčeným zákazníkům (příkladmo o změnách v rozsahu pojistného krytí, ve výlukách, způsobu úhrady pojistného ad.) a provedení analýzy jejich aktuálních požadavků a potřeb za podmínek stanovených příslušnou regulací.
A v neposlední řadě jsou to také legislativní změny, které ovlivňují běžný život pojišťoven ve vyšší míře, než tomu bylo dříve.
Z pohledu obezřetnosti je třeba mít na paměti i aktuální či chystané legislativní změny, jako například revize Solvency II, IRRD či zavedení IFRS 17.
Z pohledu odborné péče a ochrany spotřebitele je pro sektor střednědobou výzvou zvládnutí náročné regulace týkající se pravidel udržitelného financování (aktuálně zejména proces hodnocení zákazníkových preferencí udržitelnosti při distribuci investičních životních pojištění a začlenění udržitelnosti do požadavků na dohled nad produktem) a další promítnutí mimolegislativních aktivit EIOPA v oblasti produktového řízení a obecně ochrany spotřebitele do pojišťovací činnosti (value for money, bankopojištění apod.). Jsme proto rádi, že s trhem vedeme dlouhodobě dialog i v těchto otázkách, abychom si vzájemně vyjasňovali očekávání regulace a zajistili její racionální implementaci.
Na závěr bych rád ocenil aktivity České asociace pojišťoven, která letos oslaví 30 let své existence, a to zejména v oblasti kultivace pojistného trhu, jejichž nedílnou součástí je samoregulace trhu prostřednictvím tzv. samoregulačních standardů. ČNB vnímá pozitivně existenci živého samoregulačního rámce, reagujícího na aktuální podněty a potřeby nejen pojistného trhu. To považujeme za velmi důležité a přínosné, zejména pak v kontextu těch problematik, které nejsou aktuálně dostatečně promítnuty v požadavcích právních předpisů a současně je lze zejména z klientského pohledu považovat za zásadní. Dohled vnímá, že se členské pojišťovny ČAP cítí samoregulačními standardy zpravidla vázány a často na ně i odkazují a toto promítá dohled i do posuzování rizikového profilu jednotlivé instituce.
Z nejnovějších počinů asociace k tématu podpojištění, které rezonuje v kontextu klimatické změny i výše inflace, je to např. vytvoření kalkulačky pojistných hodnot pojištění nemovitostí, která umožní zájemcům o pojištění získat rámcový přehled o hodnotě jejich nemovitostí v rámci pojištění. Přestože ČNB samoregulační standardy neschvaluje, považujeme za účelnou probíhající vzájemnou komunikaci mezi ČAP a ČNB při přípravě některých z nich, kde jsme, věřím, opakovaně přispěli svými doporučeními ke kvalitě jejich obsahu.
Velmi bych chtěl rovněž ocenit činnost České kanceláře pojistitelů, která svou kvalitní datovou, analytickou a odbornou podporou jednotlivým pojišťovnám přispívá k bezpečnosti a hladkému fungování trhu povinného ručení.
Přeji nejen asociaci k jejím narozeninám, ale celému pojistnému trhu, aby si i v dalších letech, která s sebou budou přinášet nové výzvy – o některých víme již dnes, a některé mohou být zcela nové – udržel dobrou kondici, výkonnost i pověst. Podobně jako člověk je ve svých 30 letech nejen dospělý, ale i dostatečně zkušený, aby se dokázal postarat o svoji rodinu a čelit řadě překážek, tak věříme, že české pojišťovny a celý pojistný trh, poté co prošel mnoha zatěžkávacími zkouškami nejen v posledních letech, prokázal, že je schopen se (dostatečně obezřetně a s odbornou péčí) postarat o své klienty.
[1] V druhé polovině roku 2022 a na počátku roku 2023 proběhlo druhé kolo hodnocení rizik informačních a komunikačních technologií u šesti nejvýznamnějších pojišťoven působících na českém pojistném trhu a letos budou následovat i ostatní pojišťovny.