Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Praha, 16. září 2021
Vážení čestní hosté, Vaše Eminence pane kardinále Duko, Vaše Excelence pane arcibiskupe Graubnere, vážené dámy a vážení pánové,
dovolte mi přivítat Vás jménem České národní banky zde, v slavnostním sále arcibiskupů Arcibiskupství pražského, u příležitosti slavnostní prezentace emise mimořádné zlaté mince v nominální hodnotě 10 000 Kč, která je vydána k 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily.
Svatá Ludmila, babička svatého Václava, knížete a patrona české země, patřila mezi první české světce společně se svým vnukem knížetem Václavem a Slavníkovcem biskupem Vojtěchem. Ludmila se společně s manželem knížetem Bořivojem nechala koncem 9. století pokřtít od Metoděje, přijala tak křesťanství a tím významně pronikla do českých dějin, nejen těch církevních. Po smrti manžela a synů se Ludmila stala vychovatelkou svého vnuka Václava. Její zavraždění v roce 921 na Tetíně, kde do té doby žila, bylo vyvrcholením sporu mezi ní a snachou Drahomírou o výchovu Václava a potažmo o politickou moc. Za vlády knížete Václava bylo v roce 925 její tělo převezeno z Tetína do Prahy do kostela svatého Jiří na Pražském hradě. Ludmila se objevila v hagiografických spisech, legendách oslavujících české světce. To, že Ludmila patří mezi přední české světce, dokumentuje také její socha na Myslbekově pomníku svatého Václava na Václavském náměstí. Na tomto sousoší patronů české země je kromě dominantní jezdecké sochy svatého Václava umístěna i postava Ludmily společně s dalšími svatými, Prokopem, Anežkou a Vojtěchem. V srdci Prahy tak od roku 1913 dotváří duch místa a obrazně řečeno na tomto místě také spoluprožívá s českým národem jeho dějinné vzestupy a pády v posledním století.
Život svaté Ludmily, její začlenění mezi české svaté a její celkový historický a církevní význam ponechávám k vysvětlení povolanějším osobám. Jsem přesvědčen, že pro výše uvedené patří mezi nejpovolanější pan kardinál a arcibiskup pražský Dominik Duka.
Vrátím se nyní k prezentované mimořádné zlaté minci. Pamětních zlatých mincí v nominální hodnotě 10 000 Kč bylo od obnovení jejich emise v roce 2012 vydáno pouze pět, a to v roce 2012 k 800. výročí vydání Zlatá buly sicilské, v roce 2013 k 1150. výročí příchodu věrozvěstů Konstantina a Metoděje, v roce 2015 u příležitosti 600. výročí upálení mistra Jana Husa, v roce 2018 na počest 100. výročí vzniku Československa a v roce 2019 k připomenutí 100. výročí zavedení československé měny. Dnes prezentovaná mince je tak šestou v historickém pořadí.
Jedná se také o první minci v české a československé historii věnovanou svaté Ludmile.
Českým světcům nicméně byla věnována pozornost v mincovní či bankovkové tvorbě. Objevili se na dvou bankovkách – svatý Václav (5000 K z roku 1944) nebo svatá Anežka Česká (50 Kč z roku 1993). Na mincích to pak byla svatá Anežka Česká – pamětní stříbrná mince 50 Kč z roku 1990, svatý Vojtěch – pamětní stříbrná mince 200 Kč z roku 1997, svatá Zdislava z Lemberka – pamětní stříbrná mince 200 Kč z roku 2002 a věrozvěsti Konstantin a Metoděj – pamětní zlatá mince v nominálu 10 000 Kč z roku 2013.
Připomeňme si i legendární svatováclavské dukáty vydávané v letech 1923–1939 a 1951 jako takzvané zlaté státní obchodní mince, konkrétně jednodukát a dvoudukát s portrétem svatého Václava či pětidukát a desetidukát se svatým Václavem na koni.
Každý den se naopak setkáváme se stávající oběžnou mincí v hodnotě dvacetikorun českých s vyobrazením sochy svatého Václava na koni.
Světci se objevovali také jako doplňkový motiv na pamětních mincích věnovaných například památkám spojených se světci či významným sochařům. Z posledních let připomeňme pamětní zlatou minci 5000 Kč Hrad Bečov nad Teplou s detailem relikviáře svatého Maura z roku 2020 nebo pamětní stříbrnou minci 200 Kč věnovanou sochaři Janu Brokoffovi se zobrazením sochy svatého Jana Nepomuckého z roku 2018.
Jak vznikla podoba dnes prezentované zlaté mince? Česká národní banka nejprve vypsala v březnu 2020 cenu za předložení uměleckého návrhu této mince, přičemž své umělecké návrhy (sádrové modely) nakonec předložilo 19 výtvarníků. Vyhodnocení provedla Komise pro posuzování návrhů na české peníze pod vedením JUDr. Jaroslava Moravce dne 26. května 2020. Odborným poradcem byla profesorka PhDr. Marie Bláhová, DrSc., z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. První cenu a doporučení k realizaci získal návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů. Tento návrh pak 11. června 2020 schválila k realizaci bankovní rada ČNB.
Na lícní straně mince je zobrazeno uškrcení kněžny Ludmily dle Velislavovy bible společně s názvem státu Česká republika a označením nominální hodnoty „10000 Kč“, kompozicí zemských znaků Čech, Moravy a Slezska a také značkou České mincovny.
Na rubové straně mince je ztvárněn portrét kněžny Ludmily se závojem a knížecí korunkou. Na rubu mince je umístěn nápis „kněžna Ludmila“, letopočty „921–2021“ a autorská značka.
Mince byly raženy v České mincovně v Jablonci nad Nisou v počtu 12 300 kusů, z toho 3 800 kusů v běžné kvalitě a 8 500 kusů ve špičkové kvalitě. Mince je ze zlata o ryzosti 999,9, hmotnost mince je 31,107 g (1 troyská unce), průměr mince 34 mm a síla mince 2,4 mm. Na výrobu těchto mincí bylo použito celkem 382,5 kg ryzího zlata, což je přibližně 31 kusů zlatých slitků (1 slitek váží 12,5 kg).
Nominální hodnota mince 10 000 korun není totožná s prodejní cenou, ta je vyšší a zohledňuje i aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů pro prodej sběratelského a numismatického materiálu.
Závěrem popřejme této minci důstojné zařazení do seznamu uměleckých počinů realizovaných na českých pamětních mincích. Věřím, že tato mince také bude symbolizovat důstojné připomenutí 1100. výročí úmrtí svaté Ludmily.
Děkuji Vám za pozornost.