Jiří Rusnok, guvernér ČNB
Praha, 29. dubna 2021
Dámy a pánové,
moje zdravice u příležitosti odhalení busty Jaroslava Preisse zde v České národní bance by měla přiblížit, proč právě v ČNB bude umístěna Preissova busta.
Mnohé napadne, že Jaroslav Preiss – přes široké spektrum svých aktivit a činností – přece nikdy nepatřil mezi centrální bankéře první republiky. Tak proč tedy zde připomínat právě jeho?
Jaroslav Preiss bezpochyby byl jedním z nejschopnějších finančníků první československé republiky, jako vrchní ředitel měl lví podíl na vzestupu a úspěchu významné české komerční banky – Živnostenské banky, která symbolizovala na přelomu 19. a 20. století a ještě více za první republiky vzestup českého národa také v oblasti finanční a hospodářské. Vždyť pod banku patřila kapitálově významná část českého průmyslu a sám Preiss byl předsedou Ústředního svazu československých průmyslníků. Od svých nepřátel si vysloužil přezdívku „žralok od Prašné brány“. Živnobanka totiž sídlila v ulici Na Příkopě, v paláci postaveném v letech 1897–1900. Prostory jí však ve dvacátých letech začínaly být malé, a proto přistoupila na konci roku 1928 k architektonické soutěži na novou budovu, ve které bylo osloveno 10 předních architektů. V čele odborné poroty zasedl vrchní ředitel Jaroslav Preiss. Pozoruhodné je, že většinovým názorem architektů bylo zbořit dosavadní bankovní budovu a také sousední budovu hotelu Modrá hvězda a realizovat novostavbu bankovní budovy. Ve finální fázi soutěže se rozhodovalo mezi třemi návrhy – architektů Gočára, Zázvorky a Roitha. V březnu 1929 bylo představenstvo Živnostenské banky seznámeno s výsledky soutěže a přenechalo iniciativu svému vrchnímu řediteli Preissovi. Ten se s nabídkou obrátil na architekta Františka Roitha, který měl na přípravě projektu spolupracovat s architektem Bendlmayerem. Vypadalo to, že výstavbě nestojí nic v cestě, ale problémy vznikly a největší překážkou se stala eskalující velká hospodářská krize, která přinutila Živnostenskou banku novostavbu odložit. Jediný, kdo vytrval, byl architekt Roith, který přesvědčoval Jaroslava Preisse o prospěšnosti realizace novostavby, což se nakonec podařilo až v roce 1935, kdy statutární orgány Živnostenské banky rozhodly o stavbě bankovního paláce podle projektu architekta Roitha. Ten byl postaven v letech 1935–1942 na místě původní budovy Živnobanky a budov Modrá hvězda a U černého koně. V té době se stal nejmodernějším a největším bankovním domem v Praze.
Z původní staré budovy Živnostenské banky bylo na novou budovu banky přeneseno pouze sousoší Světlonoš se lvem, které dodnes dominuje budově ČNB v ulici Na Příkopě.
Moderní palác v ulici Na Příkopě neužívala Živnostenská banka dlouho, neboť od roku 1950 se stal úřadovnou č. 1 nově zřízené Státní banky československé a od roku 1993 sídlem České národní banky.
Preissova významná role v čele Živnostenské banky a jeho zásadní podíl na přípravách a realizaci výstavby budovy, v níž se nyní nacházíme, jsou tak odpovědí na otázku, proč právě zde v této budově je vhodné a smysluplné připomenout význačného českého bankéře a národohospodáře Jaroslava Preisse odhalením jeho busty, kterou zhotovil sochař Michal Moravec.