Tue Jul 21 08:00:00 CEST 2020

První odhad dopadů pandemie COVID-19 na ekonomiku ČR – aktualizováno 21. 7. 2020

V minulém týdnu byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 2,2 %, v předminulém o 2,7 %. Proti březnu 2020 jsme na úrovni -7 %. Dna ekonomického cyklu bylo podle nás dosaženo v polovině dubna, kdy spotřeba elektřiny meziročně klesla o 13,7 %. Proti začátku března byla na úrovni -14,1 %. Příští týden, 31. července, zveřejní ČSÚ údaje o HDP za druhý kvartál, čekáme velké minus (spotřeba elektřiny ve druhém kvartálu mezičtvrtletně klesla o 7,5 procent). Nicméně, mezičtvrtletní růst HDP za třetí kvartál by podle vývoje spotřeby elektřiny mohl být letos poprvé již v plusu (ČSÚ zveřejní první odhad 30. října). Vysokofrekvenční data o vývoji spotřeby elektřiny očišťujeme o vliv počasí a využíváme je jako jako proxy pro odhad ekonomického vývoje při nedostupnosti základních makroekonomických statistik.

Přehled aktualizací

(1)

Od počátku dubna měříme ekonomiku každý týden přes spotřebu elektřiny. Data jsou dostupná okamžitě, modelem je ještě očišťujeme o vliv počasí. Vše publikujeme v pravidelných aktualizacích tohoto blogu. V minulém týdnu byla spotřeba elektřiny meziročně nižší o 2,2 %, v předminulém o 2,7 %. Měřeno spotřebou elektřiny (očištěnou o vliv počasí) je česká ekonomika již za dnem, kterého bylo dosaženo v polovině dubna (tehdy meziročně klesla spotřeba elektřiny o 13,7 %).

Graf 1 ukazuje i na nárůst počtu nemocných, což je riziko. Úmrtnost na Covid-19 ale zůstává v Česku nízká. Zdravotní systém je na rozdíl od počátku nemoci na situaci lépe připraven a nemoc i lépe známe. Nyní dosahuje úmrtnost v Česku 34 lidí na 1 milion obyvatel, pro srovnání: Německo 109, USA 433, Švédsko 556 na 1 milion obyvatel (zdroj: https://www.worldometers.info/coronavirus/).

Graf 1: Epidemiologický a hospodářský vývoj v ČR od začátku března

Tabulka 1 – Meziroční změny spotřeby elektřiny v ČR očištěné o vliv počasí v procentech

(Data: ČEPS, model očištění: autoři)

Týden v roce 2020 Meziroční změna spotřeby elektřiny v ČR
(%, očištěno o vliv počasí)
2 (od 6. ledna) 0.5
3 (od 13. ledna) 0.9
4 (od 20. ledna) 0.4
5 (od 27. ledna) 3.7
6 (od 3. února) 2.1
7 (od 10. února) -0.8
8 (od 17. února) 0.5
9 (od 24. února) -2.3
10 (od 2. března) 2.0
11 (od 9. března) 3.6
12 (od 16. března; karanténa) -0.2
13 (od 23. března) -7.0
14 (od 30. března) -10.8
15 (od 6. dubna; Velikonoce) -5.5
16 (od 13. dubna) -13.7
17 (od 20. dubna) -11.6
18 (od 27. dubna) -7.2
19 (od 4. května) -9.2
20 (od 11. května) -8.9
21 (od 18. května) -8.3
22 (od 25. května) -6.9
23 (od 1. června) -7.1
24 (od 8. června) -7.0
25 (od 15. června) -6.0
26 (od 22. června) -4.5
27 (od 29. června) -2.6
28 (od 6. července) -2.7
29 (od 13. července) -2.2

Technický popis modelu očištění dat o vliv venkovní teploty.

Další informace o vývoji spotřebě elektřiny nabízejí Grafy 2 – 5.

Graf 2: Průměrná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 3: Průměrná teplota v daném týdnu

Graf 4: Průměrná očištěná spotřeba elektrické energie v daném týdnu

Graf 5: Meziroční změna spotřebované elektřiny

(2)

Proti březnu 2020 byla minulý týden spotřeba elektřiny nižší o 7 % (viz Graf 6). V polovině dubna to bylo ještě -14,1 %. Výkyvy ve vývoji v posledních týdnech u tohoto ukazatele jsou dány tím, že srovnáváme letní období, kde jsou běžné závodní prázdniny, s počátkem března, kdy ekonomika jela ještě naplno. Vliv měl také počátek prázdnin a dovolené před Dnem upálení mistra Jana Husa (6. 7.) či po něm. Spotřebu elektřiny není možné o tyto efekty přesně očistit.

Graf 6: Vývoj spotřeby elektřiny od začátku března 2020

(3)

Navázali jsme spolupráci s týmy v německé Bundesbance a v americké centrální bance Fed, které se podobně jako my zabývají sledováním vývoje ekonomiky pomocí rychle dostupných ukazatelů.

Německá Bundesbanka od konce května zveřejňuje na svých stránkách Týdenní index aktivity německé ekonomiky (Weekly Activity Index for the German Economy, WAI).

Newyorský Fed na svém webu zase vydává Týdenní ekonomický index (WEI).

Graf 7: Srovnání vysokofrekvenčních ukazatelů hospodářského vývoje v ČR, Německu a USA v roce 2000

Závěry z jednotlivých indikátorů ve srovnání s našimi výsledky (viz Graf 7): Dna propadu české ekonomiky, měřeno spotřebou elektřiny, bylo dosaženo v polovině dubna. V Americe naznačuje index WEI dno na konci dubna. V Německu WAI ukazuje na dno až v polovině června.

V Německu index udává mezičtvrtletní změnu, až dosáhne nuly, ekonomika v průměru za poslední 3 měsíce bude na úrovni předchozích třech měsíců. My, podobně jako kolegové z USA, porovnáváme data meziročně. Jen s tím rozdílem, že my srovnáváme letošní týdny s odpovídajícími týdny loňského roku, zatímco v USA porovnávají posledních 12 týdnů letos versus loni. I proto je naše řada volatilnější.

Němečtí kolegové zahrnují do indexu nejen spotřebu elektřiny, ale i mýto vybrané na německých dálnicích, počet uskutečněných letů komerčními letadly, data o znečištění ovzduší, ale i zpožďující se proměnné proti ekonomického cyklu, například nezaměstnanost (přesněji indikátor zachycuje trendy internetového vyhledávání pojmů souvisejících s nezaměstnaností, případně nabídek zkrácených úvazků).

Podobně Fed má v indikátoru deset vysokofrekvenčních indikátorů dostupných pro americkou ekonomiku. Mezi nimi je i námi sledovaná spotřeba elektřiny, údaje o maloobchodních tržbách, prodeji pohonných hmot, výrobě oceli, nákladní dopravě a dále pak zpožďující se proměnné proti cyklu jako údaje o daňovém inkasu nebo tři indikátory z trhu práce: počet nových a pokračujících žádostí o podporu v nezaměstnanosti a tzv. ASA Staffing Index, který zachycuje týdenní změny v počtu pracovních míst obsazených agenturními pracovníky.

Vliv na rozdíly mezi indexy mělo také načasování, přísnost a uvolnění opatření proti šíření viru (měřeno například Economic Stringency Indexem).  

Jako indikátor globální poptávky je vhodné se dívat i na Čínu, kde nákaza přišla asi o kvartál dříve proti Evropě. Pro sledování vývoje volíme dva indexy (viz Graf 8): Li Keqiang index, který zahrnuje data o meziroční změně spotřeby elektřiny, nákladní vlakové dopravě a objemu úvěrů. Druhým indexem je Satellite Manufacturing Index od české firmy SpaceKnow. Index přes satelity sleduje aktivitu továren a dopravy a vše vyhodnocuje umělou inteligencí. První z indexů ukazuje, že čínská ekonomika dosáhla svého dna v lednu. Data ze satelitů dno identifikují na únor. Víceméně se tak potvrzuje, že ekonomický vývoj je v Číně přibližně o kvartál napřed.

Graf 8: Alternativní ukazatele vývoje čínské ekonomiky

Závěr

Jsme za dnem. Nic víc, nic míň. Příští týden, 31. července, zveřejní ČSÚ údaje o HDP za druhý kvartál, čekáme velké minus. Signalizuje to náš ukazatel spotřeby elektřiny, který ve druhém kvartálu mezičtvrtletně klesl o 7,5 procent, i když uznáváme, že korelace mezi HDP a spotřebou elektřiny není vždy perfektní (viz testování korelace spotřeby elektřiny a ekonomické aktivity). Od počátku nám jde ale hlavně o to, získat v reálném čase informace o trendu vývoje ekonomiky a identifikovat jeho změny. Mezičtvrtletní HDP za třetí kvartál by podle vývoje spotřeby elektřiny mohlo být letos poprvé již v plusu (ČSÚ zveřejní 30. října).

Blog budeme dále aktualizovat. Děkujeme za vaše reakce a uvítáme další vaše poznámky a komentáře na našich emailech ales.michl@cnb.cz a tomas.adam@cnb.cz.

Vybrané mediální výstupy vycházející z našich závěrů: