Pamětní stříbrná mince Jaroslav Vrchlický

PODMÍNKY

celostátní neomezené anonymní soutěže na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince ke 150. výročí narození Jaroslava Vrchlického v roce 2003

Česká národní banka vypisuje celostátní neomezenou anonymní soutěž na návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince, která bude vydána v roce 2003.
Soutěž se řídí ustanovením § 847 - § 849 občanského zákoníku o veřejné soutěži.
Účelem soutěže je získání hodnotného a technickým podmínkám vyhovujícího návrhu.

Vydáním stříbrných 200 Kč mincí má být nejširší veřejnosti připomenuto 150. výročí narození Jaroslava Vrchlického, českého básníka, prozaika, dramatika a překladatele, jenž byl vůdčí osobností Lumírovců i celé české poezie 19. století a svými překlady ze všech hlavních světových jazyků významně rozšířil obzory českých čtenářů.
Hlavní technickou podmínkou soutěže je odevzdání kruhového návrhu provedeného v sádře (avers a revers samostatně) o průměru 180 - 200 mm (bezpodmínečný požadavek mincovny - překročení je důvodem k vyloučení z hodnocení) v patřičné síle, aby snesl manipulaci bez upevnění na podložku. Každý návrh musí být označen soutěžní značkou (heslem, vyjádřeným slovně, popř. číselně; kreslené značky jsou nepřípustné) na rubové straně sádrových kotoučů, a to stejnou na návrhu aversu i reversu. Návrhy musí být předkládány v definitivní podobě, to znamená, že po technické stránce musí být způsobilé k výrobě razidel.
Na lícní straně je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu "ČESKÁ REPUBLIKA" a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky "200 Kč". Jako dominanta lícní strany může být použit
- buď motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj. umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky , případně doplněná drobným dekorem vztahujícímu se k tématu mince,
- nebo motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince .
Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněná tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince , tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem. (Poznámka: Počet heraldických zvířat v kompozici není pevně stanoven - může se jednat o samostatné zvíře (český lev, moravská orlice, slezská orlice), kombinaci dvou zvířat (např. obou orlic), pokud je to významné vzhledem k tématu mince, úplnou trojici zvířat nebo jejich čtveřici tak, jak je ve velkém státním znaku. Protože samostatný český lev je na oběžných mincích ČR a trojice zvířat na mincích zlatých, čtveřice (popř. dvojice) heraldických zvířat se považuje za vhodnější, pokud umělecká kompozice není zároveň součástí tematického zpracování.)

Na místě, kde by podle mínění autora měla být značka mincovny, bude umístěno kolečko o průměru 8 - 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Na r u b o v é straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k Jaroslavu Vrchlickému nebo k jeho činnosti a nápis nebo opis "JAROSLAV VRCHLICKÝ" a letopočty "1853-2003". Na místě, kde by měla být autorská značka, umístí výtvarník čtvereček o velikosti 8 x 8 až 10 x 10 mm (propočteno na model o průměru 180 - 200 mm).

Řešením hrany se výtvarník nemusí zabývat.

Mince bude ražena ze slitiny o 900 dílech stříbra a 100 dílech mědi, její průměr bude 31 mm a hrubá hmotnost 13 g. Ražena bude také ve špičkové kvalitě, u níž se zvlášť dobře dociluje vrcholný lesk i v drobných ploškách proti matovému reliéfu. K této okolnosti by měli účastníci soutěže přihlédnout. Soutěžící mohou shlédnout vzorové modely pamětních mincí, mince špičkové kvality a seznámit se s publikacemi o mincích v Kabinetu platidel (sekce peněžní) České národní banky v Praze 1, Na příkopě 28, tel. 2441-2999, po dohodě u sekretářky komise v pracovní dny od 9 do 15 hod.
Soutěžní návrhy musí být odevzdány nebo odeslány poštou do 12. hodiny dne 15. února 2002 (pátek) na adresu:
1. pro osobní styk
  Česká národní banka
  sekce peněžní
  Na Příkopě 28 (vchod ze Senovážné ul.
  návštěvnický salonek)
  doba příjmu : 8,00 až 12,00 hod.
2. pro poštovní styk
  Česká národní banka
  sekce peněžní
  Na příkopě 28
  115 03 Praha 1
K návrhu musí být připojena zalepená obálka označená shodnou soutěžní značkou (heslem) jako na modelech. Obálka musí obsahovat lístek se jménem autora návrhu, jeho adresou a shodnou soutěžní značkou jako na obálce.

Žádáme autory, aby vzhledem ke změně zúčtování soutěží uvedli na lístku s adresou i číslo účtu včetně specifického symbolu a kódu bankovního ústavu (sporožiro, osobní konto atd.) pro bezhotovostní převod úhrady za případné finanční ohodnocení návrhu. Zároveň žádáme o včasné oznámení při změnách účtů. V opačném případě nemůžeme zajistit správné doručení peněz.

Návrhy odeslané poštou musí být avizovány na adresu uvedenou v tomto bodu doporučeným dopisem s uvedením podacího čísla odesílajícího poštovního úřadu. U balíkových zásilek je rozhodující hodina a datum poštovního razítka na průvodce. Návrhy musí být zaslány v obalech pro křehké zásilky odpovídajících přepravním pravidlům pošty. Zásilky musí být zapečetěny a na vnějším obalu označeny "Soutěž na pamětní minci Jaroslav Vrchlický".
Soutěžní návrhy zhodnotí komise pro posuzování návrhů na české peníze. Předsedou komise je ředitel sekce peněžní České národní banky, členy komise jsou renomovaní výtvarníci, medailéři, teoretici výtvarného umění a učitelé uměleckých škol. Komisi svolává Česká národní banka jako vypisovatelka soutěže. Administrativní práce pro Komisi zajišťuje sekretářka komise, Mgr. Alena Kolínová, pracovnice sekce peněžní České národní banky, tel. 2441-2998.
Pro nejhodnotnější návrhy se stanoví tyto ceny:

I. cena ..................... Kč 30.000,-

II. cena ..................... Kč 23.000,-

III. cena ..................... Kč 17.000,-

Kromě toho bude podle rozhodnutí komise odměněno dalších nejvýše 10 návrhů. Na tyto odměny je určena celková částka Kč 40.000,-. Komise může od udělení kterékoliv z cen upustit, anebo částky určené na ceny rozdělit jiným způsobem, a to i ve formě odměn. Ceny a odměny vyplatí Česká národní banka do 30 dnů od výroku komise. Komise navrhuje též vyplacení režijních příspěvků autorům hodnotných návrhů, které v soutěži cenu nebo odměnu neobdržely. Výše a počet těchto příspěvků jsou závislé na počtu soutěžních návrhů a na jejich umělecké a technické úrovni.

V případě pořádání užší soutěže obdrží její účastníci vyzývací odměnu. Vítězný návrh získá I. cenu, zbývající návrhy již v užší soutěži dále honorovány nebudou.

Ceny ze soutěže vyšší než 10.000 Kč budou podle § 36, odst. 2 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, sníženy o daň z příjmů ve výši 20 %, která bude Českou národní bankou odvedena podle § 79 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, správci daně.
Výběr soutěžních návrhů pro realizaci provádí bankovní rada České národní banky. Bankovní rada není vázána názorem komise, k realizaci však může být vybrán pouze návrh, kterému byla udělena některá z cen.

Autorovi, jehož soutěžní návrh bude realizován (líc i rub), bude vyplacena autorská odměna za užití díla (převedení reprodukčního práva k ražbě neomezeného počtu mincí s ročníkem ražby 2002) a výtvarnou spolupráci při realizaci, v celkové částce Kč 40.000,-, a to na základě dohody uzavřené s autorem. Nepřijme-li autor, jehož soutěžní návrh bude vybrán k realizaci, návrh dohody o převedení reprodukčního práva k ražbě do 15 dnů po té, co mu bude doručen, vyhrazuje si ČNB právo zahájit jednání o realizaci s autorem jiného oceněného návrhu.

V případě kombinace lícní a rubové strany dvou autorů obdrží každý autor polovinu uvedené částky. Bude-li nutno provést na přijatém návrhu úpravy, je autor povinen provést je bezplatně ve spolupráci s určenou mincovnou do 4 týdnů po podepsání dohody. Věcné náklady spojené s cestou autora do mincovny budou hrazeny Českou národní bankou zvlášť po předložení příslušných dokladů. Jestliže by autor návrhu vybraného k realizaci nemohl provést či dokončit z jakéhokoliv důvodu definitivní úpravy ve stanovené době, má Česká národní banka právo nechat úpravy provést jiným výtvarníkem nebo zadat k realizaci jiný návrh.

Pokud nebude mince realizována vůbec, obdrží výtvarníci, kteří v soutěži získali I., II. a III. cenu, k těmto cenám částku 10.000 Kč, 6.000 Kč resp. 4.000 Kč. Pokud bude realizován jiný návrh než ten, kterému byla udělena I. cena, dostane autor návrhu, který získal první cenu, částku 20.000 Kč.
Autorské právo k oceněným návrhům zůstává nedotčeno. Návrhy splňující soutěžní podmínky, které v soutěži obdržely ceny nebo byly odměněny alespoň částkou Kč 10.000,-, se stávají vlastnictvím České národní banky. Při případné realizaci kteréhokoliv návrhu bude autorovi vyplacena odměna podle bodu 9) těchto podmínek.

Jaroslav Vrchlický,
(vlastním jménem Emil Frída, * 17. 2. 1853 v Lounech, + 9. 9. 1912 v Praze)

Pocházel z kupecké rodiny, dětská léta strávil však převážně u svého strýce Antonína Koláře, který byl farářem v Ovčárech u Kolína. Strýcův vliv se projevil i při volbě povolání - po ukončení gymnazijních studií se mladý Vrchlický nechal zapsat na theologii. Nedokončil však ani celý první semestr a přešel na filosofickou fakultu, kde tři roky studoval historii, filosofii a především románské jazyky. Při studiích učil českému jazyku francouzského historika Denise žijícího v Praze a díky němu se podrobně seznámil s francouzskou kulturou. Po ukončení studií odešel v r. 1875 na rok do severní Itálie jako vychovatel v hraběcí rodině. Ještě před touto cestou vydal svou první básnickou sbírku Z hlubin. Po návratu do Prahy působil krátce jako suplent na učitelském ústavu a posléze se stal tajemníkem české techniky. V roce 1879 se oženil s dcerou spisovatelky Žofie Podlipné Ludmilou. Působil jako redaktor Světozoru, divadelní referent ve staročeských denících a jako kritik a recenzent v Lumíru. Po založení České akademie věd a umění v r. 1890 byl Vrchlický jmenován jedním z prvních členů a současně tajemníkem jejího uměleckého odboru. Po nějakou dobu redigoval i Sborník světové poezie vydávaný Akademií. V r. 1893 se stal mimořádným a o pět let později řádným profesorem všeobecné literatury na pražské universitě. V té době i později získal mnoho oficiálních poct - stal se čestným členem několika zahraničních akademií, byl jmenován členem Panské sněmovny, kde v r. 1906 pronesl svou jedinou veřejnou řeč na podporu všeobecného hlasovacího práva.

V osobním životě byla jeho situace složitější. V r. 1888 se mu sice narodila dcera Eva, pozdější známá herečka a spisovatelka, jeho manželství se však počátkem 90. let rozpadlo. Hluboce se ho dotýkala i kritika, která jeho rané tvorbě vytýkala přílišný kosmopolitismus a vyhýbání se národním tématům; zatímco pozdější kritika nastupující básnické generace, která v něm, jako oficiálně uznávaném bardovi, spatřovala překážku uskutečňování svých představ o poezii, se zaměřila na jeho nadměrný patos a poetismus a básnická klišé.

V létě roku 1908 byl Vrchlický v plné tvůrčí práci postižen mozkovou mrtvicí, která zanechala trvalé následky a znemožnila mu další činnost. Poslední čtyři roky žil na odpočinku v Domažlicích, kde také zemřel. Zajímavé je, že ačkoliv plynně hovořil několika jazyky a významnou součástí jeho díla byly překlady, do ciziny s výjimkou ročního pobytu v Itálii a po jedné cestě do Francie a Dánska, nejezdil a většinu svého života prožil v Praze.

Vrchlický vydal za 35 let literární činnosti celkem 270 svazků, v nichž převažuje básnická tvorba, z níž nejrozsáhlejší je tvorba epická. Je to především velký historický cyklus Zlomky epopeje, ve kterém se Vrchlický pokusil o vyjádření obrazu myšlenkového vývoje lidstva, v němž je důraz položen na mýty, báje a legendy. Cyklus, který zahrnuje Vrchlického tvorbu z let 1878 až 1906, se skládá ze tří typů básní a obsahuje reflexivní sbírky, které se dělí do několika relativně samostatných oddílů (Duch a svět, Sfinx, Dědictví Tantalovo, Brevíř moderního člověka, Skvrny na slunci), drobnou epiku (např. Staré zvěsti, Fresky a gobelíny, Bozi a lidé) a velké epické skladby (Hilarion, Twardovski, Bar Kochba, Píseň o Vinetě). Součástí cyklu jsou i sbírky vycházející z národních kořenů, Mýty (Šárka, Legenda o sv. Prokopu, Kříž Božetěchův) a Selské balady. Druhou významnou složku Vrchlického poezie tvoří lyrika, především lyrika milostná a intimní (např. Sny o štěstí, Eklogy a písně, Dojmy a rozmary, Hudba v duši, Čarovná zahrada, Hořká jádra, Okna v bouři) a lyrika přírodní, do které však rovněž proniká lyrika intimní (Hudba v duši, Sonety samotáře). Završením lyrického díla je hymnus Strom života a sbírka Damoklův meč, jež vyšla až posmrtně v r. 1913. Méně bohaté je dílo prozaické, které zahrnuje několik knih povídek a črt a jediný román Loutky. Mnohem významnější je tvorba dramatická, žánrově i obsahově velmi rozmanitá (komedie z antiky V sudu Diogenově, z avignonského papežského dvora Soud lásky nebo z české historie Noc na Karlštějně, dramata z českých dějin Drahomíra, Bratři, Knížata či z antiky Smrt Odyssea nebo trilogie Hippodamie, známá především díky Fibichově zpracování do scénického melodramu). Velmi důležitou součástí Vrchlického literární činnosti jsou i překlady z celkem 18 národních literatur, především románských autorů (Hugo, Dante, Honoré de Balzac, Tasso, Ariosto, Rostand, Petrarca, Calderon, Baudelair). Z nerománské literatury si Vrchlický vybíral pouze díla, jimž přikládal zásadní význam (Poe - Havran, Goethe - Faust, Lord Byron - Hebrejské melodie, Schiller - Vilém Tell, Mickiewicz - Tryzna, Ibsen - Nápadníci).

Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918, Libri 1993

Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století (slovníková příručka), Československý spisovatel Praha 1982

Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel Praha 1964

Zpracovala: sekce peněžní, 24.10.2001