Přeshraniční poskytování platebních služeb
Poskytovat platební služby v ČR mohou kromě úvěrových institucí (bank, zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev) také tzv. nebankovní poskytovatelé platebních služeb. K nim patří také zahraniční platební instituce a zahraniční instituce elektronických peněz.
Zahraniční platební instituce a zahraniční instituce elektronických peněz se sídlem v jiném členském státě EU či EHP mohou poskytovat platební služby v ČR na základě principu tzv. jednotné licence (k poskytování jejich služeb v EU/EHP jim stačí licence v jediném z členských států a její oznámení do států ostatních). K poskytování platebních služeb může docházet dvěma způsoby:
- na základě volného pohybu služeb (přeshraničně, bez trvalé přítomnosti) nebo
- s využitím svobody usazování prostřednictvím pobočky či pověřeného zástupce.
V obou případech může k poskytování služeb dojít až po jeho schválení zahraničním orgánem dohledu, který udělil licenci (bývá označován jako "domovský"), a to po konzultaci s ČNB. U pobočky či pověřeného zástupce je podmínkou ještě zapsání do seznamu vedeného zahraničním orgánem dohledu a informování ČNB, od kterého dne začnou být platební služby na území ČR poskytovány. U volného pohybu služeb jen zahraniční orgán dohledu oznámí ČNB, že přeshraniční poskytování platebních služeb schválil.
Zároveň zrcadlově platí, že i držitel povolení k činnosti platební instituce či instituce elektronických peněz vydaného ČNB může poskytovat platební služby v jiných členských státech EU a EHP. V takovém případě je ČNB v pozici domovského orgánu dohledu, jemuž se podává žádost, resp. oznámení.
Protože forma přeshraničního působení určuje, zda jde o činnosti dohlížené ČNB , nebo naopak některým ze zahraničních orgánů dohledu, spotřebitelé by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, s kým vstupují do obchodního vztahu.
ČNB vykonává dohled nad pravidly jednání se zákazníky i pravidly obezřetného poskytování služeb, jde-li o poskytovatele a vydavatele, kterým vydala licenci, a to při poskytování platebních služeb v ČR a případně v jiném členském státě EU/EHP, pokud tam vykonávají činnost přeshraničně (na základě volného pohybu služeb, typicky prostřednictvím internetu nebo jiným způsobem na dálku).
ČNB vykonává dohled pouze nad pravidly jednání se zákazníky, jde-li o poskytovatele a vydavatele, kteří mají sídlo v jiném členském státě EU a v ČR vykonávají činnost prostřednictvím pobočky nebo v rámci jiné trvalé přítomnosti, např. prostřednictvím pověřeného zástupce. To znamená subjekty, kterým neudělila povolení ČNB, ale domovský orgán dohledu z jiného členského státu, ve kterém sídlí, a mají v seznamu vedeném jejich domovským dohledovým orgánem zapsanou pobočku nebo pověřeného zástupce, jejichž prostřednictvím poskytují platební služby a vydávají elektronické peníze v ČR.
ČNB však nevykonává žádný dohled, a to ani nad pravidly jednání se zákazníky, jde-li o poskytovatele a vydavatele, kteří mají sídlo v jiném členském státě a v ČR vykonávají svou činnost jinak než prostřednictvím pobočky či jiné trvalé přítomnosti (např. přeshraničně prostřednictvím internetu). Tyto subjekty podléhají dohledu svého domovského dohledového orgánu.
Pro úplnost uvádíme, že ČNB nevykonává dohled nad pravidly jednání se zákazníky, jde-li o pobočky a pověřené zástupce platební instituce a instituce elektronických peněz se sídlem v ČR, kteří vykonávají činnost v jiném členském státě EU. Na jejich činnost dohlíží orgán hostitelského státu (státu EU/EHP, na jehož území pobočka a pověřený zástupce poskytuje platební služby a vydává elektronické peníze).