Česká národní banka upozorňuje veřejnost na rizika spojená s nabídkami zhodnocení finančních prostředků prostřednictvím alternativních investičních produktů, které jsou někdy podpořené silnou mediální prezentací.
Tyto nabídky se týkají investování do virtuálních tokenů, které nejsou investičními nástroji ve smyslu finanční regulace. Investice do nich tak nepodléhají dohledu České národní banky.
Dohledu České národní banky rovněž obvykle nepodléhají ani investice do podílů (participací) na úvěrech, jejichž výnos se odvozuje od výnosu z podkladových úvěrů, případně z nájmů úvěrovaných nemovitostí apod. Tyto obchodní modely bývají často označovány jako tzv. crowdfundingové.
Obvykle se však nejedná o regulovaný crowdfunding, tedy skupinové financování ve smyslu nového evropského nařízení o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky[1]. Toto nařízení upravuje zprostředkování financování mezi potenciálními investory
a vlastníky projektů, nicméně je aplikovatelné pouze na některé obchodní modely, kdy je cílem financování podnikatelů a provozovatel platformy není v postavení věřitele. Takoví provozovatelé budou své služby poskytovat na základě oprávnění České národní banky a pod jejím dohledem, ale ne dříve, než dojde k řádné adaptaci nařízení o crowdfundingu do českého právního řádu a navazujícímu licenčnímu procesu. Adaptaci nařízení lze očekávat v průběhu roku 2022.[2]
V současnosti je potřebné připomenout, že při nákupu, či držení těchto produktů (tokenů, participací a jiných alternativních produktů) nepožívá investor výhod v podobě ochrany spojované s regulovanými finančními službami.
Pokud například nebude ten, kdo stojí za konkrétním obchodním modelem, schopný dostát svým závazkům nebo ukončí svoji činnost, nenabízejí právní předpisy žádnou zvláštní ochranu, která by zvyšovala pravděpodobnost, že investor získá alespoň část své investice zpět. Podnikatelé při výkonu neregulovaných činností nepodléhají dohledu České národní banky, nepodléhají ani obezřetnostním požadavkům, požadavkům v oblasti pravidel jednání se zákazníky apod.
Tyto požadavky – a související ochrana – se neuplatní ani v případě, kdy jde o podnikatele, který má oprávnění České národní banky (např. k distribuci investičních fondů nebo k poskytování platebních služeb), ale vedle toho vykonává další činnost, která regulovaná není, např. právě nabízení investičních tokenů nebo participací.
Česká národní banka doporučuje investorům, zejména z řad spotřebitelů, aby důkladně zvážili svůj záměr investovat prostřednictvím těchto osob, a doporučuje dodržování obecných pravidel a zásad pro spotřebitele a investory. Oprávnění osob k poskytování regulovaných finančních služeb v České republice si lze ověřit v seznamech regulovaných a registrovaných subjektů zveřejněných na webových stránkách ČNB[3].
Spotřebitelé by současně měli věnovat zvýšenou pozornost všem informacím a sdělením na webových stránkách těch, kdo investiční příležitosti nabízejí, a příslušné smluvní dokumentaci. Před provedením jakékoli investice by se měli ujistit, že veškeré podmínky investice jsou jim zřejmé, srozumitelné a odpovídají jejich odborným znalostem a zkušenostem, investičním cílům a finančnímu zázemí.
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky.
[2] Adaptace nařízení měla být provedena v minulém volebním období sněmovním tiskem č. 1117, nicméně projednání tohoto tisku nebylo před koncem volebního období ukončeno a návrh bude znovu projednán vládou a předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.
[3] Seznam regulovaných a registrovaných subjektů. Výjimkou jsou správci majetku podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech ZISIF, kteří jsou ze zákona v seznamech vedeni, ale ČNB jejich činnost nedohlíží. Upozornění ohledně těchto správců uveřejnila Česká národní banka před několika dny (viz informace Role ČNB u správců podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech).