Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
Směrnice CRD IV zavedla do regulatorní praxe rezervu ke krytí systémového rizika (systemic risk buffer, SyRB). Lze ji využít plošně na všechny expozice bank (plošná SyRB) v případě, že zakládají strukturální systémová rizika pro finanční stabilitu. Aktualizace směrnice CRD V rozšířila možnost využití rezervy i na sektorovou podmnožinu expozic (sektorová SyRB) a umožnila ji aplikovat i na cyklická rizika, která z různých důvodů nejsou pokryta pomocí proticyklické kapitálové rezervy.
Účelem SyRB je zmírnit možné nepříznivé důsledky rozpoznaných systémových rizik na finanční systém a reálnou ekonomiku. Pokud orgán zodpovědný za výkon makroobezřetnostní politiky usoudí, že jejich úroveň představuje riziko pro finanční stabilitu, uplatněním SyRB zajišťuje posílení kapitálového vybavení bankovního sektoru a zvyšuje jeho odolnost vůči nepříznivým šokům.
Makroobezřetnostní orgán může volit mezi plošnou nebo sektorovou variantou SyRB podle konkrétních zdrojů systémového rizika. Sektorovou SyRB lze uplatnit na podmnožinu expozic, které mají systémový rozměr a představují tak riziko pro stabilitu bankovního sektoru. Společný rámec pro stanovení podmnožin expozic stanovují Pokyny EBA (externí odkaz). Dle nich příslušné orgány určí předmětné expozice na základě tří hlavních dimenzí a případně tří dílčích dimenzí.
| Hlavní dimenze | Dílčí dimenze |
|---|---|
| Dlužník nebo sektor protistrany | Ekonomická aktivita |
| Druh expozice | Rizikový profil |
| Druh zajištění | Umístění zajištění |
Zdroj: EBA (2020)
ČNB úroveň strukturálních systémových rizik a případné důsledky pro finanční stabilitu pravidelně vyhodnocuje. Dle analýz ČNB je domácí bankovní sektor do značné míry vystaven systémovým rizikům strukturálního charakteru, která souvisí primárně s vysokou otevřeností ekonomiky ČR, její značnou koncentrací v zahraničním obchodě a silnou odvětvovou koncentrací produkce a zaměstnanosti. K systémovému strukturálnímu riziku nezanedbatelně přispívají i potenciální náklady spojené s transformací domácí energeticky náročné ekonomiky. Zranitelnost bankovního sektoru může za určitých podmínek zvyšovat i nárůst kybernetického rizika nebo probíhající technologické změny. Pravděpodobnost materializace souvisejících rizik je zvýšená na pozadí probíhající deglobalizace, dekarbonizace a rostoucího geopolitického napětí. ČNB v reakci na uvedené vyhodnocení poprvé zavedla plošnou SyRB v roce 2024 s účinností od 1. 1. 2025. V případě, že dojde ke změně relevance rizik touto sazbou pokrytých či k jejich materializaci, je ČNB připravena nastavení sazby změnit či tuto rezervu plně uvolnit.
Sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
- aktuálně uplatňovaná sazba: není stanovena
- sazba uplatňovaná od 1. ledna 2025: 0,5 %
Opatření obecné povahy ke stanovení sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika
Sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika v zemích EU (externí odkaz)
Poznámka: ČNB od 1. 11. 2014 do 31. 9. 2021 využívala plošnou SyRB k omezení rizik spojených se systémovou významností bank. Po transpozici směrnice CRD V do českého právního řádu účinné od 1. října 2021 tato rizika omezuje pomocí rezervy pro jiné systémově významné instituce.