Inflace zpět u 2% cíle

Už v roce 2021 ČNB identifikovala inflační tlaky a začala na ně jako jedna z prvních centrálních bank na světě reagovat zvyšováním úrokových sazeb. Základní úroková sazba ČNB (tzv. 2T repo sazba) během jednoho roku vystoupala na 7 %, což bylo nejvýše od roku 1999. Takto nastavené úrokové sazby byly dostatečně přísné na to, aby se inflace na počátku roku 2024 snížila do blízkosti 2% inflačního cíle ČNB.

Základní úrokovou sazbu na úrovni 7 % udržovala bankovní rada ČNB až do prosince 2023, kdy na svém jednání snížila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. V dalších měsících bankovní rada pokračovala v postupném snižování úrokových sazeb, základní úroková sazba ČNB v současnosti činí 4 %.

Přísná měnová politika ČNB zbrzdila růst množství peněz v ekonomice vytvářených úvěrováním soukromého sektoru. Poklesla zejména dynamika úvěrování trhu nemovitostí a následně i aktivita na nemovitostním trhu. V roce 2022 a v první polovině roku 2023 k tomu přispíval i silný kurz koruny, který zlevňoval dovoz.

Vlivem výše zmíněních faktorů a díky odeznívání zahraničních nákladových tlaků inflace výrazně poklesla do blízkosti 2% inflačního cíle ČNB.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v přísné měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle.

Inflace a základní úroková sazba
(v %)

Hlavním nástrojem ČNB v boji proti inflaci jsou úrokové sazby. V boji s vysokou inflací v roce 2022 a v první polovině roku 2023 pomáhala také posilující koruna, která tlumila inflační tlaky dovážené ze zahraničí. Velký vliv na inflaci totiž měly dovozní ceny energií (ropy, plynu), potravin, ale i řady dalších komodit. Silná koruna také zpřísnila měnové podmínky i těm podnikům, kterým se do té doby dařilo vyhnout vysokým úrokovým sazbám ČNB díky eurovému financování.

V roce 2022 ČNB svými intervencemi na devizovém trhu bránila nadměrným výkyvům kurzu koruny a jeho dalšímu oslabování. Potřeba zásahů na podporu české koruny trvala až do října 2022. I nadále však ČNB deklarovala svoji připravenost bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Silnější kurz koruny vůči euru i dolaru tlumil nárůst cen dovážených surovin. To ve výsledku napomohlo ke snižování inflačních tlaků přicházejících ze zahraničí.

Kurz koruny 

Změna úrokových sazeb ČNB se promítá do tržních úrokových sazeb, skrze které působí na řadu dalších ekonomických veličin a s určitým zpožděním pak ovlivňuje i ceny zboží a služeb, resp. inflaci. Působení měnové politiky na inflaci probíhá několika různými cestami, které nazýváme transmisními kanály. Tyto kanály fungují souběžně, avšak některé působí na ekonomiku s větší a jiné s menší intenzitou. Zároveň také platí, že kanály mají různou délku zpoždění.

V české ekonomice hrají hlavní roli kurzový, úrokový a úvěrový kanál. Ve všech zmíněných kanálech působí změna úrokových sazeb na vývoj inflace stejným směrem: zvýšení úrokových sazeb budoucí inflaci za jinak stejných okolností snižuje a naopak snížení úrokových sazeb působí za jinak stejných okolností ve směru vyšší budoucí inflace. Následující schéma zobrazuje, jak jednotlivé kanály působí.

Vysvětlující text najdete v článcích Transmise měnové politiky v české ekonomice nebo Dopad změn sazeb ČNB do ekonomiky.

Změny úrokových sazeb mají nejsilnější dopad do inflace až za více než jeden rok. Měnová politika ČNB je proto vpředhledící a snaží se dosáhnout 2% inflačního cíle na tzv. horizontu měnové politiky. To je budoucí období, kde se nejvíce projeví dopad změny úrokových sazeb.

Inflace na přelomu letošního a příštího roku krátkodobě vzroste mírně nad 3 %. Za tímto zrychlením stojí zejména ceny potravin, jejichž obnovený růst bude v následujících měsících ještě zesilovat.  Od začátku roku 2025 se bude inflace opět postupně snižovat a v roce 2026 se stabilizuje poblíž dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Vyplývá to z poslední podzimní prognózy ČNB.

Celková inflace
(%)

Zdroj: Prognóza ČNB – podzim 2024

Každý měsíc se ptáme analytiků velkých bank a brokerských firem, jaká podle nich bude inflace za 12 a 36 měsíců. Z výsledků posledního průzkumu je patrné, že jejich očekávání v ročním horizontu se oproti předchozímu měsíci nezměnila a zůstávají na hodnotě 2,2 %. Ve tříletém časovém horizontu mírně vzrostla (o 0,1 procentního bodu na 2,2 %).

Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu jednoho roku
(listopad 2024, v %)

Inflační očekávání analytiků finančního trhu na horizontu tří let
(listopad 2024, v %)