Rozhovor s V. Bendou, členem bankovní rady ČNB
Robert Müller (Reuters 25. 1. 2022)
ZVYŠOVÁNÍ ÚROKOVÝCH SAZEB
"Myslím si, že díky tomu, že poptávka je relativně silná, mají firmy relativně velký prostor, aby (zvýšené náklady) propsaly do cen. Otázka samozřejmě je, co bude dál.
Myslím si, že zpřísnění měnové politiky, které jsme dodali v loňském roce a které ještě budeme dodávat, je schopné výrazně tlumit poptávkové tlaky na inflaci a dodat určité zpomalení inflace ke konci letošního roku.
Já si myslím, že prostor pro velký 'hike' tady je. Druhá věc je, už musíme začít přemýšlet o tom - tato úroveň sazeb je dočasná - jakým způsobem a kdy se začneme vracet k nějaké normální úrokové sazbě, když uvidíme, že inflační tlaky odvanou.
Myslím si, že (příští týden) je tu prostor pro větší 'hike' než 50 bazických bodů. Otázka je, jestli takto velké 'hiky' budou ještě následovat.
Pokud nepřibudou další inflační tlaky, o kterých momentálně nevíme, tak předpokládám, že by se sazby neměly dostat přes 5% a v horizontu jednoho roku by se už zase měly začít postupně snižovat. Ale pouze za předpokladu, že uvidíme, že inflační tlaky, které jsme identifikovali a kvůli kterým jsme sazby zvyšovali, a inflační očekávání se stabilizují.
Pokud uvidíme, že tato situace zatím nenastává, bylo by to znamení, že sazby zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu.
Pokud je příležitost a pokud víme, že musíme něco udělat, tak je lepší to udělat rychle. Takže si dovedu představit, že můžeme udělat (v únoru) větší 'hike' než 50, ale to samozřejmě vyplyne z debaty a z doporučení měnové sekce. Říkám dopředu, že ho budu plně respektovat. Abychom se dostali do situace, kdy už potom můžeme jemně ladit, třeba po 25 nebo po 50 bodech.
Nejlepší je udělat to co nejrychleji. To znamená, že toto je podle mě klíčové zasedání, kdy ještě lze očekávat relativně velký 'hike', a ta následující zasedání už podle mě budou jemné ladění té úrovně nastavené z února.
Asi to období velkých 'hiků' v řádu desítek bazických bodů bude tímto únorovým 'hikem' končit.
Budeme muset taky zvažovat, kdy se začneme vracet na nějakou rovnovážnou úroveň úrokových sazeb. Může to být už ve druhé polovině letošního roku, pokud se budou inflační tlaky vyvíjet tak, jak předpokládáme, a pokud se ukáže, že inflace se postupně krotí.
Pokud by se ukázalo, že tomu tak není, tak bychom minimálně museli zvažovat prodloužení toho období, kdy sazby budou vyšší.
Pokud uvidíme, že se nám podařilo stabilizovat inflační očekávání a že inflace se v horizontu jednoho roku vrací bezpečně do koridoru, který cílíme, tak bychom už ve druhé polovině letošního roku mohli začít točit kormidlem na druhou stranu.
Poslední půlrok doháníme vývoj. Nikdo na světě nečekal, že se takto výrazně zvednou světové ceny klíčových produktů, nikdo nečekal, že covid bude proinflační faktor."
KURZ KORUNY
"Kurz koruny je jeden z důležitých faktorů, se kterým také hrajeme. Zvyšováním úrokového diferenciálu tlačíme korunu na vyšší úrovně, a tím pádem částečně tlumíme inflaci přes dovozní ceny.
Trh je mnohem více odolný vůči úrokovému diferenciálu, mimo jiné proto, že se přehodnocuje výhled na úrokové sazby na dolaru. Je samozřejmě otázka, jestli se ta očekávání naplní. Fed bude samozřejmě brát v potaz i korekce na akciovém trhu.
Pokud se naplní výhled postupného růstu sazeb Fedu v letošním roce, tak je to pro nás faktor, který spíše brání tomu, aby naše sazby šly dolů, protože potřebujeme silnější kurz, který tlumí inflaci, a potřebujeme, aby se ten kurz posouval k úrovni 24 korun za euro do konce letošního roku.
Snažíme se dosáhnout toho, aby se snížilo přehřátí na trhu práce, aby firmy, které chtějí vyrábět a mají zakázky, měly zaměstnance. Ale realita je, že česká ekonomika bude konvergovat k vyspělejším zemím, a je mnohem lepší, když konverguje přes nějaké udržitelné posilování devizového kurzu, než když konverguje přes extrémní růst mezd a cen."